Co jsou probiotika?
Termín probiotika vychází z řeckého slovního spojení „pro biotic“, což v doslovném překladu znamená „pro život“. Jako probiotika se označují kultury živých mikroorganismů žijících ve střevní mikroflóře. Za nejznámější probiotické bakterie jsou označovány druhy rodů Lactobacillus (laktobacily), Bifidobacterium (bifidobakterie) či Streptococcus a některé kvasinky. Jmenovitě jde o:
- L. acidophilus,
- L. racemosus,
- L. casei,
- L. delbrueckii,
- B. bifidum,
- B. breve,
- B. infantis,
- B. lactis,
- B. longum,
- Streptococcus (Lactococcus) lactis,
- Streptococcus thermophilus,
- Leuconostoc cremoris,
- Torulopsis kefir,
- Torulopsis sphaerica,
- Saccharomyces fragilis.
Přítomnost a správné množství probiotických bakterií na stěnách tlustého střeva jsou důležité hned z několika důvodů. Pomáhají s trávením přijaté potravy a získáváním nezbytných živin. Primárně rozkládají organické kyseliny, kyselinu mléčnou a složité cukry. Kromě podpory metabolických procesů zabraňují přemnožení patogenních bakterií, které se mohou objevit ve střevní flóře. Tím významně přispívají ke správné funkci imunitního systému.
Případná nerovnováha mezi probiotickými a škodlivými bakteriemi v trávicím traktu se promítá do mnoha oblastí lidského zdraví. V prvé řadě jde o zažívací potíže. Lidé s narušenou střevní mikroflórou trpí hodně nadýmáním, průjmy, zácpou nebo překyselením žaludku. Neřešené potíže pak mohou přejít v záněty trávicího traktu, alergie, autoimunitní onemocnění nebo kožní problémy. [1, 2, 3, 4, 5, 6]
Prebiotika a probiotika
Prebiotika představují potravu nezbytnou pro vývoj probiotických kultur. Nejčastěji jde o fruktooligosacharidy a inulin (nestravitelnou vlákninu). Aby se mohly probiotické bakterie ve střevech množit a správně vyvíjet, potřebují k tomu „živnou půdu“. Právě prebiotika se postarají o vytvoření vhodných podmínek, které budou bakteriím vyhovovat.
Prebiotika najdete nejen v doplňcích stravy, ale i v mnoha potravinách. Bohatými zdroji inulinu jsou například kořen čekanky, zelenina, banány, luštěniny nebo česnek.
Ve farmacii přitom lze narazit ještě na termín synbiotika, čímž se označuje kombinace prebiotik a probiotik se synergickými účinky. [7, 8, 9, 10]
Antibiotika a probiotika
Užívání antibiotik je v praxi vůbec tím nejčastějším důvodem, proč dochází k narušení rovnováhy střevní mikroflóry a přemnožení patogenních bakterií. Antibiotika jsou látky určené ke zpomalení růstu bakterií nebo jejich úplné likvidaci.
Užívají se v situacích, kdy pacient trpí bakteriální infekcí (zánět průdušek, angína, zánět močového měchýře). Antibiotika sice zničí původce zánětu, ale bohužel působí i na prospěšné střevní bakterie. Užívání antibiotik tedy vede k narušení střevní mikroflóry, což se často projeví zažívacími problémy nebo nástupem kvasinkové infekce. Proto je nezbytné užívat současně s antibiotiky i probiotika.
Jak užívat probiotika s antibiotiky?
- Probiotika se musí nasadit hned první den antibiotické léčby,
- probiotika je nutné užívat po celou dobu léčby,
- probiotika je vhodné užívat ještě alespoň 14 dní po dobrání antibiotik. [11, 12, 13, 14]
Užívání probiotik
Vyjma antibiotické léčby existuje celá řada dalších situací, kdy se doporučuje užívat probiotika. Výhodou je, že se dají užívat dlouhodobě, pomáhají předcházet mnoha zdravotním problémům a jsou vhodná pro všechny věkové skupiny.
Kdy užívat probiotika?
- Při průjmu,
- při zácpě,
- v případě častého nadýmání,
- při kvasinkové infekci,
- při oslabení imunitního systému,
- v případě alergií a potravinových intolerancí,
- v případě výskytu atopického ekzému,
- při zánětlivém onemocnění trávicího traktu,
- při poruchách funkce jater, slinivky břišní a žlučníku,
- v období těhotenství a kojení.
Jak užívat probiotika?
Než začnete probiotika užívat, měli byste si důkladně přečíst příbalový leták. Najdete v něm veškeré informace o tom, zda se mají probiotika užívat s jídlem (nebo nalačno), kolikrát denně je užívat a jak je správně skladovat. Nicméně u valné většiny přípravků se setkáte s tím, že by se měly užívat před jídlem. Důležité je pak zapít probiotika dostatečným množstvím čisté vody. [15, 16, 17]
Užíváte nebo jste někdy užívali probiotika?
Přírodní probiotika
Probiotika nemusíte doplňovat pouze prostřednictvím doplňků stravy. Přírodní cestou mohou být probiotika v potravinách. Přirozeně zvýšený obsah probiotik obsahují hlavně kvašené a mléčné produkty:
- kefír,
- jogurt,
- podmáslí,
- acidofilní mléko,
- tempeh,
- brynza,
- zrající sýry,
- fermentovaná zelenina,
- kvašené zelí,
- kombucha,
- kimči,
- miso pasta,
- jablečný ocet. [18, 19, 20]
Probiotika pro děti
Prebiotická vláknina se přirozeně nachází v mateřském mléce, proto mají kojené děti zpravidla lepší imunitu a méně zažívacích problémů v porovnání s dětmi, které byly odmalička krmeny umělou výživou. Probiotika by měla být podávána také dětem, které byly nedonošené, předčasně narozené nebo přišly na svět císařským řezem.
Probiotika pro kojence mají nejčastěji formu kapek. Za nejlepší probiotika pro miminka jsou považovány následující kultury:
- Bifidobacterium bifidum,
- Bifidobacterium infantis,
- Lactobacillus reuteri,
- Bifidobacterium lactis BB-12.
Pro děti starší 3 let se vyrábí cucavé pastilky nebo žvýkací tablety. Aby byly pro děti atraktivnější, mají různé příchutě a pestré barvy. [21, 22, 23, 24]
Probiotika pro ženy
Probiotické bakterie se nenachází pouze v tlustém střevě. U žen tvoří nedílnou součást vaginální flóry. Starají se zde o udržení stabilního pH a zabraňují pomnožení patogenních mikroorganismů, které by způsobily zánět. Narušení vaginální mikroflóry se navenek projevuje nejčastěji kvasinkovou infekcí.
Gynekologové doporučují pacientkám trpícím častými kvasinkovými infekcemi užívat preventivně vaginální probiotika (známá také jako probiotika do pochvy), což jsou čípky nebo globule určené k zavedení přímo dovnitř pochvy. Hlavní výhodou vaginálních probiotik je to, že nemusejí procházet trávicím traktem. Nástup účinku je zde tudíž mnohem rychlejší. Na druhou stranu ale nepůsobí komplexně, takže od nich nemůžete čekat zlepšení trávení nebo posílení imunity. [25, 26, 27, 28]
Zdroje: ncbi.nlm.nih.gov, webmd.com, medicalnewstoday.com, microbiologysociety.org, health.harvard.edu, cps.ca, my.clevelandclinic.org, mayoclinic.org, healthline.com, nzip.cz, medicinapropraxi.cz, internimedicina.cz, edukafarm.cz, neumm.cz, pharmanews.cz
ČLÁNKY DO MAILU