Jak fungují probiotika
Pojmy: probiotika a prebiotika
PROBIOTIKA – směsi bakterií přidávaných do potravin s cílem ovlivnit složení střevní mikroflóry a tím způsobem příznivě působit na zdravotní stav. Jde hlavně o bifidobakterie. Probiotikum je širší, obecnější pojem. Bakterie rodu lactobacilus (známé jako „laktobacily“) jsou častou součástí probiotických směsí.
PREBIOTIKA – nestravitelná složka potravy, která podporuje růst a aktivitu střevních bakterií a má tak příznivý vliv na zdravotní stav konzumenta (hlavně oligosacharidy) – např. kapky Hylak (130 Kč), z přírodních zdrojů kořen čekanky
SYMBIOTIKA – směs prebiotika a probiotika
Představte si je jako přátelské bakterie, které pomáhají zvýšit obranyschopnost organismu.
Usídlují se na stěnách tlustého střeva, kde produkují kyselinu mléčnou a různé organické kyseliny.
Díky tomu potom patogenní a hnilobné bakterie hynou a dochází k ochraně střevní sliznice před nákazami dalších bakteriálních kmenů.
Zdravá funkce střeva posiluje imunitu, protože buňky obranného systému se tvoří přímo ve střevech.
Kde se vyskytují?
- Užitečné bakterie probiotika se přirozeně nacházejí zejména ve fermentovaných mléčných výrobcích.
- Najdete je v bílých neochucených jogurtech, zakysaném mléku, kefírech, brynze s živými mléčnými kulturami.
- Dalším zdrojem je nesterilizované kysané zelí nebo kvašené okurky.
- V lékárnách jsou k dostání jako doplňky stravy.
Antibiotika a probiotika
Pokud onemocníte bakteriální infekcí, předepíše vám lékař antibiotika.
Tyto léky působí na původce infekce, které likvidují, ale i na přirozeně se vyskytující přátelské bakterie ve střevech.
Odborná spolupráce
MUDr. Jaromír Paukert
dětský alergolog a imunolog
Oblastní nemocnice Kolín
Širokospektrá antibiotika, plošně užívaná na klasické infekce např. dýchacích cest, mohou výrazně narušit střevní mikroflóru na delší dobu – mikroflóra každého jedince je konstantní a po jejím narušení (nejen antibiotickou léčbou, ale i třeba průjmovým onemocněním) se obnovuje nejlépe v původním složení.
Rychlost obnovy záleží na řadě faktorů – složení stravy (přirozeně fermentované potraviny, kysané výrobky, …), životním stylu atd.
K rychlejší obnově byste měli během léčby antibiotiky vždy užívat i probiotika.
Ta vytvoří na stěnách střev souvislý ochranný povlak pokrývající sliznici a obnovuje se tak střevní mikroflóra.
Užívání probiotik během antibiotické léčby
- Začněte užívat současně antibiotika i probiotika.
- Probiotika je vhodné užívat vždy s časovým odstupem po dávce antibiotik – řada probiotických bakterií je totiž rezistentní vůči obvyklým antibiotikům.
- Je tedy jistější nechat antibiotikum vstřebat ze střeva do krevního oběhu a teprve potom podat probiotické bakterie, aby „napravily vzniklou škodu“.
- Pokračujte v podávání probiotik i několik týdnů po ukončení léčby antibiotiky.
Kromě osídlení střev přátelskými bakteriemi pomáhají probiotika zvládat nepříjemné vedlejší účinky antibiotické léčby (průjmy, bolesti břicha, nadýmání aj.).
Kde také pomohou probiotika
Užívejte je, pokud máte zažívací problémy, jako jsou:
- nafouknuté břicho
- pocit tíhy na žaludku
- zácpa nebo průjem
- plynatost a křeče
Typy probiotik
- Nejčastější formou podávání probiotik jsou tobolky k zapití – např. Biopron (300 Kč), Swiss laktobacily (300 Kč), ActiLac Farmax (180 Kč).
- Pro děti se obsah kapslí vysype např. do čaje nebo se využívají kapky – BioGaia ProTectis (450 Kč), APO-LAKTÍK FOR BABY (370 Kč).
- U starších dětí jsou oblíbené žvýkací nebo cucavé pastilky – APO-LAKTÍK (109 Kč), Swiss LAKTOBACÍLKY třešňové pastilky (240 Kč).
ČLÁNKY DO MAILU