Kvalita polských potravin je v Česku po nějaké době opětovně předmětem diskusí. Tentokrát na základě článku v polských médiích, který vychází ze zjištění tamního Nejvyššího kontrolního úřadu (NIK) a na který v minulém týdnu upozornil viceprezident Agrární komory ČR Martin Ludvík.
Co se dozvíte v článku
„Děsivá zpráva o potravinách“
Uvedený článek zveřejněný počátkem letošního ledna na portálu Next.gazeta.pl pod titulkem Děsivá zpráva NIK o potravinách… obsahuje řadu závažných informací. Poukazují na rizika výroby a kontrol potravin v Polsku. Na druhou stranu je ale korektní konstatovat, že zas tak o úplně nové informace nejde. A je také vhodné zasadit prezentované údaje do širších souvislostí.
Zpráva NIK mimo jiné konstatuje, že jen v roce 2020 k 30. září (novější data nejsou podle článku k dispozici) bylo do systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) nahlášeno 273 nebezpečných polských potravin – nejvíce v celé EU, což je například v porovnání s ČR za stejné období (18 případů) skutečně hodně.
Ze zprávy polského Nejvyšší kontrolního úřadu (NIK): počet hlášení nebezpečných potravin do systému RASFF dle jednotlivých zemí (za r. 2020 do 30. září)
Faktem ale je, že Polsko patří mezi největší výrobce potravin v EU spolu s Francií (152 případů), Německem (119 případů) nebo Holandskem (125 případů), a platí tak, že vyšší objem produkce logicky generuje vyšší pravděpodobnost nějakých rizik.
Růst případů nebezpečných potravin v Polsku
Horší tak jsou spíše trendy. Z článku vyplývá, že počet hlášení o nebezpečných polských potravinách do systému RASFF poměrně dynamicky roste. V roce 2017 šlo o 87 případů hlášení, v roce 2018 o 131 případů a v roce 2019 celkem 203 hlášení o nebezpečných potravinách původem z Polska.
Dodat lze také, že do systému RASFF jsou hlášeny potenciálně nebezpečné, ne tedy nekvalitní potraviny.
Hlavní zjištěný problém polských potravin: salmonela
Z uvedených 273 případů nebezpečných potravin z roku 2020 se nicméně 215 případů týká nálezů salmonel. To je primárně dáno použitím technologie chlazení drůbeže ve vodní lázni, která je v Polsku obvyklá, zatímco v ČR se používá technologie chlazení vzduchem.
Ze zprávy polského Nejvyšší kontrolního úřadu (NIK): počet oznámení v systému RASFF ohledně přítomnosti salmonely v potravinách z Polska v letech 2016–2019
Riziko šíření salmonel ve vodě je logicky vyšší, nicméně tato technologie není v EU zakázána. (Tématu se věnujeme podrobněji například v článku o drůbeži v kapitole Jak se chovatelé vyhýbají salmonele nebo v reportáži ze závodu Vodňanského kuřete.)
Pro spotřebitele je to nicméně důvodem k tomu, aby (zejména polské) drůbeží maso před konzumací tepelně upravil. K likvidaci salmonel je třeba teplota nad 70 stupňů Celsia po dobu 10 minut, při vyšší teplotě umírají salmonely i za kratší dobu.
Každopádně, pokud by se z hlášení RASFF vyjmula hlášení týkajících se salmonel, byla by polská potravinářská produkce z hlediska bezpečnosti srovnatelná, a někdy i lepší než produkce z dalších evropských zemí.
Jatka bez dostatečné kontroly
Zpráva NIK také zmiňuje nedostatečnou veterinární kontrolu na jatkách a obecně v chovech polských hospodářských zvířat. Ani to není nic nového, v ČR se tento problém diskutoval před několika lety na základě záběrů z údajně nelegálních porážek skotu v Polsku.
A již tehdy se mluvilo o tom, že v Polsku je odlišný systém veterinárních kontrol na bázi privátních veterinářů, zatímco v jiných zemích včetně ČR jsou (nejen) na jatkách přítomní pracovníci Státní veterinární správy.
Problém polských potravin není nutné přeceňovat, ale ani podceňovat
Je přitom zřejmé, že systém kontroly potravin v Polsku má své rezervy, na druhou stranu je ale také zřejmé, že pokud by tam systém kontrol nefungoval, těžko by bylo možné do systému RASFF nahlásit takové množství upozornění na potenciálně nebezpečné potraviny.
Tak či tak by ani na základě zjištění NIK a informací v polských médiích neměli spotřebitelé v ČR považovat polské potraviny jako celek za nebezpečné. Možné problémy se přitom týkají především chlazené drůbeže, přičemž sledovat (nejen) rizika polských potravin v Česku mohou spotřebitelé na portálu Potraviny na pranýři. V současné době obsahuje tento web Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy a Ministerstva zemědělství ČR několik varování týkající se salmonel v polském mase a další zjištěné prohřešky u potravin polského původu za rok 2021 (celkem 29 nebezpečných potravin, z toho 15× přítomnost bakterie Salmonella u potravin původem z Polska):
ČLÁNKY DO MAILU