Dobrý den,
rozdíl je hlavně v tom, že při "placatění" si sice jistě odpočinete, ale většina lidí při pobytu v přírodě neumí "vypnout hlavu" a propojit se s přírodním prostředím skrz své smysly, což je podstata lesní terapie. Teprve tato stimulace pak spouští ony ozdravné procesy v těle i v mysli. Jsou jistě lidé, kteří to dokáží sami, ale pro většinu ostatních je dobré aspoň poprvé využít podporu průvodce, který jim tyto principy ukáže. To samé platí např. pro běžné vycházky do lesa - většina lidí míří odněkud někam, ale podstatou terapie je být "tady a teď" a nemít před sebou žádný cíl.
Byl jsem před lety v Tokiu. Chápu, že pro Japonce je procházka po lese malý svátek a může jim i nějak pomoci.
Obávám se ale, že pro nás je to velmi přeceňovaná záležitost. Les a probyt v lese bere většina z nás jako samozřejmou a příjemnou součást života. V přetechnizovaném Japonsku je to pro lidi jedinečný zážitek. Není důvod k nám přenášet něco, co je nepřenositelné a v podstatě v našich podmínkách zbytečné. Nevím do jaké míry byl titulek myšlen vážně, ale, že by to hradily pojišťovny jako součást lázeňské péče? Na to zapomeňte.