Prakticky pokaždé, když se na tuzemské scéně objeví informace o nízké sklizni základních zemědělských komodit, objeví se také spekulace o možných dopadech této skutečnosti do spotřebitelských cen potravin. Teoreticky přitom nižší produkce – tedy nižší nabídka, k určitému růstu cen potravin skutečně vede. To ale zřejmě nenastane po letošní sklizni, především v případě cen základních potravin.
Proč by se nemělo zdražovat
Důvodů je celá řada, tím hlavním je ale stále větší prostupnost celého světového obchodu se zemědělskými surovinami a potravinami. Jinými slovy – pokud nedokážeme v ČR vyrobit dostatečné množství nějakých surovin nebo potravin, není problém dovézt chybějící objem ze zahraničí. Růst cen by tak nastal tedy pouze v případě, že by nastal nedostatek, a to třeba i spekulativní nedostatek, nějaké produkce minimálně v rámci EU, ale ještě spíše v celém světě.
Napětí mezi nabídkou (produkcí) a poptávkou (množstvím nakupovaných výrobků) nicméně již po řadu let roste – ve světě přibývá lidí, kteří si mohou dovolit nakupovat více a dražších výrobků než v minulosti. Tlak na pozvolný nárůst cen potravin tedy existuje, ale zatím se nijak dramaticky neprojevuje. A neprojeví se ani letos, dokonce to vypadá, že ceny celé řady skupin potravin budou stagnovat nebo dokonce mírně klesat.
Zlevnit by mohlo mléko a vepřové
Typickým příkladem jsou mlékárenské výrobky, kde již skoro dva roky klesají výkupní ceny syrového mléka od zemědělců, což nutně musí vést k mírnému poklesu spotřebitelských cen. K tomu zatím v plné míře nedošlo, takže je zřejmé, že se tak v nějaké míře stane v budoucím období.
Obdobným příkladem je další, v ČR významná komodita – vepřové maso. Také jeho výkupní ceny od zemědělců letos poměrně významně poklesly, a ani v tomto případě se pokles ještě dostatečně nepromítl do spotřebitelských cen výrobků z vepřového masa.
Pokud se týká cen pekárenské produkce, pak v tomto případě se kvůli očekávané nižší sklizni zemědělské ceny obilovin a olejnin velmi mírně zvyšují, ne ale takovým způsobem, aby měly vliv na ceny pečiva nebo chleba. Navíc se zdá, že reálně dopadne sklizeň přece jen o něco lépe, než původně prognózoval Český statistický úřad, který avizoval zhruba o patnáct procent nižší objem sklizně, avšak v porovnání s loňským rokem, který byl historicky rekordní.
Stagnaci cen, případně jen velmi mírný nárůst lze také očekávat u rostlinných jedlých olejů – řepka a slunečnice dopadnou asi přece jen o něco hůře než pšenice nebo ječmen.
Kde zaplatíme za sucho
Letošní sucho nicméně dopadne negativně více než na základní plodiny na plodiny speciální – například zeleninu, vinnou révu, chmel nebo brambory. V tomto případě ale platí to, co bylo napsáno na začátku – především pro zeleninu, kterou, ke smůle našich pěstitelů, budeme kupovat více ze zahraničí, ale nedostatek nehrozí.
U vína ještě úplně nevíme, jak dopadne – ale i když budou zejména porosty mladých keřů vinné révy významněji suchem poškozeny, důsledkem může být „jen“ vyšší cena vína jako nápoje. Možná tak dočasně poklesne trend růstu konzumace vín původem v ČR, to ale nemá zásadní vliv na rodinné výdaje za potraviny a nápoje.
Pokud se týká chmele, pak nižší úroda této komodity nijak neovlivní cenu piva – v té hrají chmelové šišky zanedbatelnou roli. Na rozdíl od ekonomiky pěstování chmele, což je mimochodem velká škoda za situace, kdy ve světě po nějaké době opět stoupá poptávka po českém chmelu.
Jedinou komoditou, u níž by mohlo a logicky i mělo dojít do konce letošního roku k nárůstu spotřebitelských cen, tak zřejmě budou brambory. Jejich produkce bude totiž suchem postižena vzhledem k tomu, že se sklízí později, asi nejvíce, a co je zásadní – nejen v ČR, ale také v dalších zemí EU. Samozřejmě i brambory je možné dovézt z jiných neevropských zemí, jde ale přece jen o poměrně často konzumovanou přílohu, takže nahradit množstevní propad evropské produkce je poněkud větší logistický oříšek. Ještě v červenci přitom ceny brambor klesaly – to ale zejména proto, že byla produkce dražších raných brambor postupně nahrazována odrůdami klasických konzumních brambor, které jsou levnější. V nejbližší době lze ale očekávat obrat v tomto trendu a postupný růst spotřebitelských cen brambor.
Jak už to tak ale bývá, nic není černobílé. Právě totální prostupnost světa v agrárním a jakémkoli obchodu znamená v praxi permanentní riziko neočekávatelných výkyvů cen, třeba jen proto, že se na světových komoditních burzách začne spekulovat na očekávané ceny něčeho v příštím roce. Významným faktorem je také vždy vývoj cen ropy a obecně veškerých energií. Ve hře jsou i posuny kurzů měn a na evropském kontinentu také další vývoj eurozóny. Pokud ale nedojde k žádné zásadní ekonomické události, neměli bychom minimálně do konce letošního roku, navzdory letošnímu historickému suchu, za potraviny utratit v porovnání se současným stavem více peněz. Možná i nepatrně ušetříme.
ČLÁNKY DO MAILU