Nastávající sychravé podzimní období je časem, kdy se tradičně a více než jindy popíjí v domácnostech čaj, dílem pro zahřátí, především ale jako prostředek prevence nemocí dýchacích cest. Konzumace čaje přesto provází některé mýty, o nichž je praktické něco se dozvědět.
Jak je to s kofeinem v čaji
Například jak je to s obsahem kofeinu (v případě čaje jde o thein) v různých druzích čaje. Skutečností totiž je, že množství této stimulační látky na druhu čaje (černý či zelený) nezáleží. Obsah theinu je dán především velikostí čajových lístků, dobou sklizně, kvalitou sklízené rostliny a při konzumaci čaje intenzitou výluhu.
Zajímavostí je, že čajové lístky obecně obsahují více kofeinu než káva – nejrozšířenější čínské čaje asi tři a půl procenta. Při pití čaje ale konzumujeme kofeinu (theinu) méně, protože nálev má nižší koncentraci této látky než v případě kávy. Pokud tak někdo říká, že více kofeinu je v kávě, a jiný zase, že v čaji, mají oba pravdu – záleží ale na tom, zdali se mluví o původní surovině, nebo nápoji.
Galerie: Tady se vyrobí až dvě stě čajových sáčků za minutu
S tím souvisí teze, podle které získáme silnější nálev tím, že se čaj bude déle louhovat. Není to ale pravda, delším louhováním se uvolní více hořkých látek, což sice někomu může vyhovovat, skutečně dobrý čaj a jeho kvalita nezáleží ale na délce louhování, ale na množství louhovaného čaje.
Zelený, nebo černý? Ještě tu je bílý a Rooibos
Ne každý také zná zásadní rozdíl mezi zeleným a černým čajem, byť je to zcela prosté. Zatímco zelený čaj je takový, v němž neproběhla fermentace, černý je naopak takový čaj, v němž fermentace proběhla.
Zpracování zeleného čaje probíhá tak, že se čerstvě natrhané lístky nechají zavadnout a pak se ošetří párou, která zabrání oxidaci – tím si čaj uchová původní zelenou barvu a má také oproti černému čaji trochu jinou chuť. Jsme-li u barev, pak existuje ještě takzvaný bílý čaj – ten se vyrábí z prvních čajových větviček z první sklizně ještě před obdobím dešťů a jeho poupata se mohou trhat jen několik málo týdnů na počátku čajové sezóny. Poupata jsou pokryta krátkými bílými chloupky, které dodávají lístkům stříbřitý vzhled, podle kterého byl čaj pojmenován. Čaj se suší, ale neprobíhá jeho oxidace, takže si uchovává původní originální čistotu, kterou má při sklizni.
Dalším „čajem“ na trhu jsou produkty s názvem Rooibos, což ovšem čaj v pravém slova smyslu není, neboť jde o bylinný nápoj z rostliny Aspalathus linearit. Tato rostlina, a tedy ani „čaj“ Rooibos, neobsahuje kofein ani thein, nemá tedy žádný z účinků, které jsou přisuzovány kofeinu nebo theinu.
TIP: Podzimní čaje na prohřátí i pro zdraví
Odvodňuje čaj?
Stejně jako v případě kávy je mýtem také u čaje, že jeho pití lidský organismus odvodňuje. Respektive – je to pravda jen částečně.
Na počátku konzumace čaj (i „čaj“ Rooibos) působí sice mírně diureticky (močopudně), ale k dehydrataci organismu jeho konzumace nevede, a naopak je možné pití čajů započítávat do pitného režimu.
Proč čaj nechává tmavý hrnek
Častým předmětem dotazů spotřebitelů je také povlak, který se v některých případech usazuje na okraji šálku čaje. Jde přitom o takzvaný „tea cream“, který se vytváří spojením kofeinu (theinu), polyfenolů, bílkovin a solí vápníku a hořčíku – původců tvrdosti vody. Platí tak, že čím je voda tvrdší, tím je riziko vytváření „tea cream“ vyšší. Zabránit tomu lze použitím vodních filtrů, které vodu změkčí, další možnost změkčení vody spočívá v tom, že vodu necháte vařit ještě o další dvě až tři minuty déle. Tím se ve vodě rozpuštěný vápník stane nerozpustný a usazuje se na dně jako vodní kámen.
Tak či tak nepředstavuje „tea cream“ žádné zdravotní riziko a neovlivňuje ani chuť nápoje. Tu neovlivňuje ani povlak, který se usazuje při opakovaně častém používání čajové konvice na jejích stěnách. Gurmáni si dokonce v konvicích takové povlaky „pěstují“ a čaj z konvice s takovouto patinou považují za součást rituálů spojených s konzumací čaje. Není tedy nutné povlak z konvice odstraňovat, je ale správné ji před a po použití k přípravě čaje vypláchnout horkou vodou.