Pokud k vašim předsevzetím pro rok 2024 patří navýšení množství zeleniny v jídelníčku, není nic snazšího, než toho dosáhnout s pomocí smoothie – mixovaným nápojem, jehož hlavní složkou je zelenina nebo ovoce, případně mix obého s doplněním o bylinky, ořechy, semínka nebo mléčné výrobky.
Ať už jste v mixování začátečník, nebo pokročilý, určitě se vám budou hodit informace o tom, co do smoothie nepřidávat a proč. Odpovědi na nejčastější otázky poskytl Německý Spolkový úřad pro hodnocení rizik (BfR).
Když zelenina vadí
Už při výběru zeleniny do smoothie myslete na to, že zelenina, zejména ta s vysokým obsahem vlákniny, nebo košťálová zelenina, může při konzumaci ve velkém množství způsobit zažívací potíže – zejména je-li konzumována syrová. Primárně jde o to, že sacharidy obsažené v zelenině, které jsou pro člověka nestravitelné, mohou být ve střevě rozkládány bakteriemi, což má za následek vznik plynů způsobujících nadýmání. Zejména to platí pro jedince, kteří zatím konzumaci zeleniny moc nedali.
Řapíkatý celer do smoothie ano, nebo ne?
Pokud jde o vhodnost přípravy smoothie z částí rostlin, které se pravidelně nekonzumují (například semen, stonků nebo slupek), není možné podle úřadu BfR poskytnout obecně platnou radu. Zdravotně rizikové složky se mohou v různých částech rostliny vyskytovat v různém množství. Proto by se při přípravě smoothie měly používat pouze rostliny (nebo části rostlin), které se běžně jedí syrové.
Příkladem mohou být řapíky celeru. Ty se syrové zase tak moc nejedí. Je také třeba vzít v úvahu, že listy a stonky mohou v některých případech obsahovat vyšší množství reziduí pesticidů nebo látek znečišťujících životní prostředí než jiné části rostlin. Pro rezidua pesticidů a některé kontaminující látky platí maximální limity. Ty jsou však často stanoveny a sledovány pouze pro části rostlin, které se běžně konzumují.
Chcete letos zhubnout?
S některými ořechy opatrně
Meruňková jádra a hořké mandle obsahují kyanogenní glykosidy (včetně amygdalinu), které mohou uvolňovat toxický kyanid. Ten při požití většího množství způsobuje akutní otravu. Na druhou stranu menší dávky dokáže lidské tělo poměrně účinně detoxikovat. Úřad BfR proto doporučuje dospělým, aby nekonzumovali více než dvě meruňková jádra nebo jednu hořkou mandli denně, nebo ještě lépe, aby se jejich konzumaci vyhnuli. Děti by tato semena neměly konzumovat vůbec.
Bylinky z volné přírody?
Při používání vlastnoručně nasbíraných volně rostoucích bylin je třeba zvážit několik věcí. Některé volně rostoucí byliny například obsahují zdraví škodlivé látky, a proto by se měly konzumovat buď jen v malém množství, nebo vůbec. Příkladem je brutnák lékařský, podběl lékařský a komonice lékařská. Dalším rizikem je možnost záměny. Například záměna volně rostoucího česneku medvědího s listy konvalinky nebo šafránu lučního, ale také záměna petržele kravské nebo řebříčku s jedovatým bolehlavem může vést k těžkým – nebo dokonce smrtelným – otravám.
Špenát a ledvinové kameny
Špenát obsahuje různé množství dusičnanů a kyseliny šťavelové v závislosti na podmínkách pěstování. Kyselina šťavelová může s minerály, jako je vápník, vytvářet málo rozpustné komplexy. Trvale vysoký příjem kyseliny šťavelové proto může vést k nedostatku těchto minerálů a u citlivých jedinců zvýšit riziko vzniku kamenů v ledvinách, močovodech nebo močovém měchýři.
Samotné dusičnany jsou neškodné. Mohou se však přeměnit na dusitany, což může vést ke zhoršení přenosu kyslíku červenými krvinkami a způsobit nedostatek kyslíku v tkáních. Denní konzumace velkého množství syrového špenátu s vysokým obsahem kyseliny šťavelové a dusičnanů by mohla představovat zdravotní riziko.
Ne všechna smoothie přispívají ke štíhlé linii
Smoothie s vysokým obsahem ovoce mohou mít i vysoký obsah cukru, a tím i vysokou energetickou hodnotu. To ale neznamená, že mají automaticky vysoký sytící efekt, u čistě ovocných smoothie je to spíše naopak. Nicméně rozsah a trvání sytícího účinku smoothie závisí na různých faktorech. Mimo jiné zde hraje roli složení smoothie (s obsahem bílkovin je výrazně vyšší), ale i aktuální obsah žaludku a doba průchodu trávicím traktem.
U pevné stravy vede její žvýkání také nepřímo k sytícímu účinku. Z těchto důvodů je sytící účinek po konzumaci tekutých nebo polotuhých potravin obvykle méně výrazný a méně dlouhotrvající než po konzumaci pevných potravin.
ČLÁNKY DO MAILU