Menstruace provází ženu po celý její plodný život a je jeho zcela přirozenou součástí. Probíhá v etapách a cyklech, které ovšem mohou mít v průběhu roku rozlišnou podobu. Například v zimě, která je právě v plném proudu, s sebou menstruace nese jistá rizika a omezení, která ženu v ostatních ročních obdobích trápit nemusejí.
Žena menstruuje 450× za život
Žena stráví menstruací přibližně tři tisíce pět set dní. Průměrná žena v moderní industrializované společnosti menstruuje čtyři sta padesátkrát za život. Naopak ženy v prehistorii menstruovaly pouze padesátkrát a dnešní ženy žijící v zemědělských regionech menstruují zhruba sto padesátkrát za život.
Při periodě žena ztratí přibližně padesát až osmdesát mililitrů krve. Menstruace se přitom u každé ženy projevuje zcela individuálně, nejčastěji ji však doprovázejí viditelné změny nálad, únava, drobné výkyvy tělesné hmotnosti a bolesti v podbřišku či na prsou. U čtyřiceti až šedesáti procent žen se pak objevuje bolestivá menstruace, takzvaná dysmenorea, přičemž pět až deset procent z nich musí dokonce vyhledat lékařskou pomoc.
Eskymačky v zimě nemenstruují
Zvýšená bolestivost menstruace provází ženy především v zimním období. Krvácení je během chladných měsíců hustší, perioda trvá déle než obvykle a doprovázejí ji pocity kontinuální bolesti různé intenzity. „Nezřídka se během zimy ženy setkávají i s přerušením menstruačního cyklu. Takzvaná amenorea je absence menstruace, kdy perioda vynechá, a kterou způsobuje řada faktorů. V zimě je nejčastěji důsledkem onemocnění, fyzického výkonu při outdoorovém sportování nebo zvýšené hladiny estrogenu způsobené stresem,“ přibližuje gynekolog a sexuolog Pavel Turčan.
MUDr. Pavel Turčan
Gynekolog a sexuolog, který vystudoval obor všeobecné lékařství na lékařské fakultě Univerzity Karlovy Hradec Králové. Po studiu složil atestaci v oboru gynekologie a porodnictví prvního i druhého stupně a následně rovněž v oboru sexuologie.
Je také dokázáno, že menstruační cyklus ovlivňuje i průměrná délka slunečního svitu. Například Eskymačky v zimě nemenstruují vůbec, obyvatelky Grónska a Ohňové země menstruují v průměru jen každé tři měsíce. Obecně bývá perioda Seveřanek slabší než perioda žen žijících v jižních zemích. Zimní období charakterizují mnohdy také intenzivnější projevy premenstruačního syndromu, tedy subjektivních psychických či zdravotních obtíží, které těsně předcházejí startu menstruace. I zde je na vině úbytek denního světla.
Běžné zimní onemocnění může menstruaci zpozdit nebo vynechat
Chladné měsíce s sebou obvykle přinášejí různá virová a infekční onemocnění, která nás donutí ulehnout do postele a podstoupit několikadenní léčbu. Nachlazení, chřipka, angína či jiné virózy mají často vliv na dočasné pozastavení menstruace. Může se proto stát, že během jednoho měsíce se perioda vůbec nedostaví, po doléčení onemocnění se však zpravidla znovu objeví. Na svědomí to má jednak ovulace, která se vlivem horečky a oslabené imunity těla opozdí a s ní přijde později také menstruace, jednak též samotná léčba nemoci.
Svaly i šlachy jsou během menstruace náchylnější ke zranění
V zimě je rovněž nezbytné dbát na pravidla dostatečně teplého oblékání, neboť v chladu hrozí zvýšené riziko nastydnutí močových cest, které mohou zkomplikovat průběh menstruace. Přestože rčení „nastydlé vaječníky“ dávno zlidovělo, nepodílí se na nich paradoxně chlad. Zánět vaječníků, častý zejména v zimních měsících a negativně ovlivňující menstruaci, způsobují bakterie přenášené pohlavním stykem. Zima může toto onemocnění pouze zhoršit, případně oslabit organismus do té míry, že tělo pak snáze podlehne infekci.
Také změny hormonální hladiny, které jdou ruku v ruce s periodickými cykly, se projevují nejen na psychickém stavu ženy, ale i na kvalitě svalů a šlach. Ty jsou totiž v různých fázích menstruace náchylnější ke zranění. Především v polovině cyklu se šlachy uvolňují, svaly nejsou tak pružné a silné a nedokážou uchránit tělo od zranění. Je to dáno výrazným poklesem hladiny estrogenu, který ovlivňuje jejich sílu a odolnost. Uprostřed menstruace se tak ženy mohou nejvíce obávat zlomenin a dalších nepříjemných zranění, jimž přejí zejména zimní sporty jako lyžování, běžkování, snowboarding nebo lední bruslení.
Zdroj: Vegall Pharma
ČLÁNKY DO MAILU