Blaťácké zlato už se nevyrábí v závodě Madeta v Řípci. Loni se jeho výroba přesunula do dalšího závodu Madety do Plané nad Lužnicí. Právě tady nám prozradili, jak tento oblíbený sýr vyrábějí a jak ke žluté přišel. Je to barvička, nebo je za tím speciální druh výroby?
Automaticky dnes vyrobíte vše. I sýr
Každé mléko, které do zdejšího závodu přiteče, je nutné šetrně pasterovat. Nežádoucí bakterie se likvidují teplotou sedmdesát čtyři stupňů, aby se co nejméně namáhaly bílkoviny v mléce potřebné k výrobě sýrů. Pasterované mléko se napouští do výrobníků o obsahu dvanáct tisíc litrů, přidají se čisté mlékárenské kultury a syřidlo a spouští se receptura na výrobníku. Vše probíhá automaticky, na celé hale, kde se vyrobí asi dvacet dva tun sýru, jsou jen tři lidé. Dohlížejí na výrobu a případně upravují recepturu.
Blaťácké zlato byste v první chvíli nepoznali. Poté, co se sýrové zrno nalije do forem, ve kterých bude odkapávat a zrát, je jen bílou hrudkovitou hmotou, která vypadá jako kulatý balkánský sýr. Ne, žlutý ještě není. Tento druh sýrů se nelisuje, ve formách se ručně otáčí a následně v kovových boxech odkládá do pařírny. Zde si Blaťácké zlato pobude deset minut, aby ho silný zaměstnanec znovu obrátil o tři sta šedesát stupňů a poslal znovu zpět.
Tento proces opakuje tak dlouho, dokud ze sýru neodteče nadbytečná voda. Pak jde sýr dokysat při pokojové teplotě a následně putuje do teplého zracího sklepa, kde zůstane do druhého dne. Teprve potom se nasolí a odchází na měsíc do studeného zracího sklepa.
Typickou žlutou barvu a maz si údajně dříve sýr získával zráním ve speciálním sklepě, dnes si ji získává přídavkem betakarotenu. Ten se přidává do lázně, těsně před balením. Blaťácké zlato je tedy dnes jen obarvené. Ve výrobě je sýr asi hodinu, zraje pak celý jeden měsíc, než se zabalí a zamíří do obchodů a našich lednic.
ČLÁNKY DO MAILU
.jpg){kind=link}