Proč je moje dítě zlé?

Dítě s pocitem moci

Zdá se, že čím víc dáme dítku lásky, tím bude šťastnější a pro život připravenější… Dítě se sklonem k neharmonickému rozvoji osobnosti však netouží příliš po lásce. Neumí ji dát. Brzy pochopí, že nedostatek je velmi dobře nahraditelný pocitem moci. Během života se takový trend prohlubuje.

Úpornou snahou zahrnout potomka citovými projevy jej pouze utvrzujeme v přesvědčení o správnosti toho, jak se chová. Fungujeme podle jeho představ. Tudíž není potřeba nic měnit. Tyto jednostranné projevy citu nás stále více dostávají do podřízeného postavení.

Mylný by ovšem byl i předpoklad, že pokud dotyčnému takové projevy odepřeme, bude líp. On totiž pravděpodobně přitvrdí a „utáhne šrouby“. Pravda, občas se nám jisté dávky jeho „láskyplné“ pozornosti dostane. Je to jakási jeho investice, kterou nás udržuje v patřičné provozní teplotě.

Nepřizpůsobiví již od školky

Některé děti se těžce přizpůsobují již v mateřské škole. Typický je negativismus – vzdor, agresivita, nekázeň, odmítání výchovného režimu.

Ve druhé fázi tohoto vývoje, obvykle ve škole, agresivita roste, objevuje se sabotování a aktivní narušování výchovného režimu, krutost, šikana vůči mladším dětem i zvířatům, vyskytují se krádeže i drobné podvody.

Ve třetí fázi – na sklonku školní docházky – často dochází k prokazatelně kriminálnímu chování. Tj. chování, které by ve starším věku bylo trestně stíháno jako zločin. Ve větším množství se objevují dříve ojedinělé útěky z domova a časté záškoláctví. V rámci sexuálních závad je možno očekávat i aktivní vyhledávání partnerů s prvky agresivity. U pasivního přístupu je patrný nedostatek zábran.

První varování

Dětská psychika se vyvíjí, změny v čase tu jsou výrazné. Přesto existují některé svéráznosti, které vyvolávají reálná podezření, že „něco není v pořádku“.

Projevy neharmonicky se rozvíjející osobnosti

V souhrnu projevů lze popsat různé formy vývoje:

Dětina

Disharmonický vývoj, v němž dominuje infantilní instabilita

Typická je nezralost psychiky a s tím spojený deficit volních procesů. „Infantilní instabilita“ je česky řečeno „dětinská neposednost“. Může přetrvávat do dospělosti. Nejeden padesátník či padesátnice v tomto směru „zůstali dítětem“. Typické jsou horší (původně školní, posléze životní) výsledky, než odpovídá nadání. Bezprostřednost a nedostatečná schopnost korekce chování bývá ve škole vnímána jako drzost.

Hysterik

Disharmonický vývoj hysteroidního typu

Mezi příznaky patří egocentrismus, náladovost, rozmary, proměnlivé, často se střídající afekty. Typická je velmi neurčitá hranice mezi tím, co je subjektivně představováno, a skutečností. Vlastním výmyslům „věří“. Povrchnost citů a sklon k teatrálnímu chování, jakož i zalíbení v rozruchu (tedy opaku klidu) může vést i k nepravdivým obviněním blízkých lidí.

Papiňák

Disharmonický vývoj hyperthymního typu

Zvýšená aktivita, nadměrná samostatnost. V zásadě jde o veselé optimisty, ovšem se sklonem k dráždivosti. Snadno vybuchnou, zejména pod ukázňujícím tlakem či pokud jsou mentorsky poučováni a nabádáni ke klidu.

Ufňukaný

Disharmonický vývoj astenicko-neurotického typu

Osoby daného typu bývají labilní, plačtiví, vzhledem k podávanému výkonu nepřiměřeně unavitelní, mívají sklon k hypochondrii. Jsou velmi neasertivní. Často jsou obětí šikany. Neumí se bránit.

Citlivka

Disharmonický vývoj senzitivního typu

Zvýšeně citliví, bojácní, neumí říci ne; jsou proto dosti ovlivnitelní i v negativním směru.

Vztahovačný

Disharmonický vývoj psychastenického typu

Připomíná předchozí, navíc je zde výrazná vztahovačnost. Ta může velmi negativně ovlivnit projev dítěte v roli svědka ovlivňovaného jedním z rodičů proti druhému. Bývají to i pedanti se sklonem k nutkavému, zbytečně se opakujícímu jednání.

Autor: Depositphotos.com

Představa o dětech – malých nevinných andílcích – panovala po staletí. Jako jiné mýty i tento rázně boural Sigmund Freud. Co dělat, když máme doma „andílka s ďáblem v těle“? Více v článku Násilnické dítě a co s ním

Chladný

Disharmonický vývoj schizoidního typu

Mezi typickými vlastnostmi bývá introverze, sklon k abstraktnímu uvažování, relativní citový chlad, intelektuální hry a záliby. Školu, a to nejen základní, snášejí těžko. O tom, co je baví, se tam obvykle nedozvědí nic nového, vše již nastudovali. Co je nebaví, to nesnášejí. Nezájem dávají najevo jak slovně, tak i mimoslovně. První variantou bývají sarkastické poznámky. Druhou směs jednání vyjadřující povýšenost, znechucení, nezájem.

Paranoik

Disharmonický vývoj paranoidního typu

I neutrální události vnímají často jako komplot proti sobě. Bývá přítomen sklon k nepřiměřené obraně i k agresivitě neodpovídající situaci. Úkorné vnímání druhých lidí může vyvolat nespravedlivá obvinění.

Startovací

Disharmonický vývoj epileptoidního typu

Nejde o jedince trpící epilepsií nebo jinou záchvatovitou nemocí. Objevují se u nich nepřiměřené a neovladatelné ataky pláče nebo zlosti. Dále nápadné rozlady. Bývají zvýšeně podezíraví a kritičtí. Mohou se objevit i sadistické rysy.

Viníky nehledejte

Co s tím?

Mít svatou trpělivost, přitom nečekat na zázrak. Nehledat viníky, i když to bývá lákavé. Nenechat se manipulovat.

Zachovat pevné nervy a značnou dávku přemáhání. Být „splachovací“. Podporovat nadání a cokoliv dobrého, co v dítku je.