Poměrně příznivý letošní vývoj počasí mimo jiné znamená, že se na sluncem pravidelně ohřívaných lokalitách na většině území naší země již objevují první zralé ostružiny. Kdo má tu možnost, může si tedy (a měl by) toto tradiční, skutečně původní české lesní ovoce nasbírat, a pokud možno čerstvé také zkonzumovat.
Kam se borůvky hrabou na ostružiny
Sběr ostružin je přitom oproti sběru lesních jahod nebo borůvek o poznání příjemnější činností, především proto, že jde mnohem rychleji od ruky. I menší ostružiny jsou pořád ještě větší než jmenované další druhy lesních plodů, a navíc jsou poměrně tvrdé a při sběru tak hrozí o poznání nižší riziko nechtěného rozmačkání plodů a ztráty zdraví prospěšné suroviny.
Přestože jsou přitom ostružiny, jak ty lesní, tak ty vyšlechtěné, po řadu let ve stínu popularity jahod, borůvek, malin nebo brusinek, je jejich příznivý vliv na zdraví člověka srovnatelný. Jejich konzumace je pro někoho dokonce vhodnější, protože neobsahují tolik cukru jako blízce příbuzná „konkurence“. Kromě toho lze ostružiny díky jejich tvrdší konzistenci o něco déle skladovat doma. Tato doba by ale neměla bez nějakého ošetření trvat déle než tři dny a ostružiny by neměly být skladovány v mnoha vrstvách na sobě. Pokud vytvoříme z ostružin kompot na zimní období, platí pro něj totéž, co pro plody nasbírané v přírodě nebo na zahrádce – ostružiny ze všech druhů lesního a drobného zahradního ovoce nejlépe drží původní tvar i po tepelném zpracování a po konzervaci.
Na ostružiny klidně i v říjnu
V přírodě lze navíc ostružiny sbírat na rozdíl od jahod, malin a borůvek ještě v průběhu září, ojediněle i v průběhu října podle toho, na jakém rostou stanovišti. Jako čerstvé je tak možné ostružiny konzumovat minimálně po dobu čtvrt roku.
A vlastně ještě déle, pokud budeme do konzumace ostružin počítat i vývary a čajíčky z ostružinových listů, které působí především jako prostředek proti průjmům a obecně zažívacím potížím, ale také jako prevence paradentózy nebo proti kašli. Látky obsažené v ostružinách i jejich listech mají také protizánětlivé účinky, vývar tak lze využít i jako kloktadlo nebo k omývání pomalu se hojících ran.
K tomu ale jedna poznámka – listy ostružiníku, stejně jako třeba jahodníku nebo maliníku je optimální sbírat na jaře, v raných stadiích rozvoje bezprostředně poté, co se lístek vyvine do budoucího „dospěláckého“ tvaru. V té době jsou pro člověka příznivé látky v listech nejkoncentrovanější. Nicméně, listy lesních plodů lze sbírat samozřejmě po celou dobu, kdy jsou zelené.
Ostružiny posilují mužskou potenci
Jako největší pozitivum ostružin bývá často uváděn vysoký obsah vitamínu C, což je sice pravda, ale zdrojů tohoto vitamínu je téměř nekonečně mnoho. Důležitější je proto spíše skutečnost, že v ostružinách najdeme i vitamíny A, B, E a K, řadu organických kyselin či omega 6 a omega 3 kyseliny. Samozřejmě také stravitelnou i nestravitelnou vlákninu a jen zhruba pět procent cukrů. Množství příznivých účinků konzumace ostružin není asi třeba specifikovat, zdrojů těchto údajů je celá řada. Speciálně pány by ale mohla zajímat informace, že ostružiny údajně posilují mužskou potenci.
ČLÁNKY DO MAILU