Extrémní horka, na která nejsme v našich klimatických podmínkách zvyklí, jsou neobvyklou zátěží i pro naše mozky. Ideální teplota zevního prostředí pro člověka, který touží po relaxaci v plavkách, je dvacet osm stupňů Celsia, pro lehce pracujícího dvacet pět stupňů a při fyzickém zatížení vytrvalostního charakteru okolo patnácti stupňů Celsia.
„Na teplotě těla jsou závislé všechny biochemické pochody našeho organismu,“ konstatuje Martin Jan Stránský, neurolog Polikliniky na Národní v Praze. Letošní léto s teplotami, které výše zmíněné limity dlouhodobě převyšují, proto znamená riziko nejen pro kardiaky či nemocné vysokým krevním tlakem, ale i pro jinak zdravé lidi.
Mozek funguje jako termostat
Metabolismus se zrychluje nebo zpomaluje podle toho, jak se teplota zvyšuje nebo snižuje. Teplota lidského těla kolísá v závislosti na aktivitě a stavu organismu a také na teplotě, vlhkosti a proudění vzduchu v okolí a na oblečení.
Centrálním orgánem, který funguje v podstatě jako termostat a udržuje teplotu v těle uložených orgánů, je zadní část hypotalamu, který leží v hluboké části mozku. Zde jsou neustále propočítávány hodnoty přicházející z centrálních termoreceptorů v přední části hypotalamu a též v kůži. Pro zaregistrování chladu má člověk dvě stě padesát tisíc termoreceptorů a pro teplo třicet tisíc.
Vyšší teploty přispívají k negativním emocím
Na signál „je příliš horko“ tělo reaguje rozšířením podkožních cév (vasodilatací). Nadbytečné teplo je pak pomocí krve přeneseno na povrch těla. Zde jsou aktivovány potní žlázy a zahájen proces ochlazování odpařováním. Čím déle se potíme, tím pro mozek hůře.
Vyšší teploty mohou přispět k projevům násilí, agrese a stresu. Je třeba se osvěžovat
„Musíme-li posílat více krve do kůže, zbude jí méně pro mozek. Děláme-li to dlouhodobě, může to mít negativní dopad na mozek, který samozřejmě kontroluje emoce a impulzivitu. Již řada vědeckých studií potvrdila, že vyšší teploty mohou přispět k projevům násilí, agrese a stresu,“ řekl Martin Jan Stránský. A nejen to. Na naše chování má vliv i nedostatek krve pro jiné orgány. Například srdce musí rychleji pumpovat, aby zvládlo okysličit všechny buňky v těle. To vše má na člověka negativní fyzické i psychické dopady. „Cítíme se unavení a pomaleji pracujeme, snáze se naštveme, pomaleji přemýšlíme a hůře se rozhodujeme. Častěji dochází k nedorozumění a ke konfliktům v práci i doma,“ doplnil lékař.
Když je vlhko, člověk se přestává potit
Správnou termoregulaci prokrvením je kůže schopna zajistit při zevních teplotách devatenáct až třicet jedna stupňů Celsia. Při nižších teplotách je výdej tepla snížen a při vyšších zvýšen. V našich klimatických podmínkách zpravidla nemusíme pro ochlazení organismu dělat nic speciálního, stačí nám prostě jen „být tam, kde jsme“. Jsme totiž obklopeni vzduchem, který je nižší než naše tělesná teplota a teplo ztrácíme i při přenosu do orgánů krevním oběhem. Když je přece jen tepleji, vyřeší vše ventilátor, který nahradí teplý a vlhký vzduch v bezprostředním okolí těla chladnějším a sušším. Pomoci mohou i vhodná jídla, která vás ochladí. Pozor však na led v nápojích, konzumace ledových nápojů žízeň nezažene, ale může naopak vést až k dehydrataci organismu.
Při velké fyzické námaze nebo přesahuje-li teplota vzduchu třicet sedm stupňů Celsia ale ventilátor ani vhodné jídlo stačit nemusí. Proto tělo přidá pocení. I to má však své limity související především s vlhkostí vzduchu. Jakmile totiž vlhkost dosáhne určité hodnoty, přestane se vyloučený pot z těla odpařovat a ochlazování těla se tak zpomalí, nebo docela zastaví. Proto člověk mnohem lépe snáší při správném pitném režimu suché horko (například v poušti) než v místech nasycených parami (třeba v tropické džungli).
Choďte ven k večeru. I senioři
Zvláštní pozornost je v horku třeba věnovat dětem a seniorům. „Starší lidé mnohdy špatně jedí a nedostatečně pijí, navíc trpí nejrůznějšími nemocemi či berou léky, které horké počasí může negativně ovlivnit,“ tvrdí Martin Jan Stránský a dodává: „Právě u této populace vidíme nejhorší negativní dopady veder a dehydratace. Paradoxně však ne u těch, kteří chodí ven, ale spíše u seniorů, kteří zůstávají celý den v horkém bytě bez čerstvého vzduchu.“
Miminka zase nemají ještě zcela vyvinutý termoregulační systém, čepičky na hlavu a boudičky kočárků proto mnoho nezachrání. „Tím, že mimino nemůže mluvit, musíme přemýšlet za něj a bedlivě udržovat nejen hydrataci, ale i chránit jej před spálením pod sluncem či přehřátím organismu, jsou-li vedra jako nyní. Přehřátí se nejčastěji projeví tím, že je dítě neklidné nebo mdlé, bývá mu špatně a může zvracet,“ konstatuje lékař. Když je tedy venku okolo třicet stupňů Celsia, je lepší vydržet raději doma v chládku a s dítětem jít na procházku buď ráno, či později k večeru.
ČLÁNKY DO MAILU