Názory k článku Proč jsou Američané tlustí a nemocní

Sice se všude píše o USA, ale v dětské obezitě jsme je již předstihli. Souhlasím s tím, že stres dokáže napáchat hodně, ale podívejte se, jak se změnil životní styl v ČR za posledních 20 let. Žádný pohyb, nekvalitní levné jídlo, hlavně že je toho hodně.

Já spíš od jisté doby pozoruju neustálý příliv propagátorů (Adam Raw, Láďa Přidal, Xione, atd) cvičení a zdravého životního stylu, taková reinkarnace Sokola. I ve svém okolí mám dost lidí, kteří se právě touhle cestou nechali inspirovat. Neviděl bych to tak černě.

Samozřejmě že pozorujete příliv takových všemožných příživů. Kolem každého vnímaného problému se dříve či později začnou shlukovat šarlatáni se "zaručeným" řešením...

Zcela zavadejici titulek, zajimalo by me zda autor clanku v USA nekdy vubec byl nebo vychazi z realnych statistik. Americany jsou tlusti a nemocni a cernosi maji vsichni ebolu. Tak to jeste ze zijemev CR a jsme vsichni tak skveli.

Autorka článku vyučovala na různých univerzitách v USA a minimálně na jedné v Evropě (Max Planck v Berlíně). Originál článku se jmenuje "This is Why We´re Fat and Sick: Stress in America"

Tak vyučovat na univerzitách měkké vědy je znakem levicové ideologické zaslepenosti a hlouposti, nikoliv erudice. Tlustí jsou především chudí na sociálních dávkách, a může za to stres z nicnedělání, tělu chybí endokrinní zpětná vazba, která zase tělo zaplavuje hormony odměny za úspěch, které působí proti těm stresovým. Řešením je zrušit sociální dávky, reálné problémy s sebou stres nenesou, protože jíst musíte a když něco k jídlu vůbec seženete, je to radost.

Tam by pomohlo vytvořit pracovní místa a ne sebrat sociální dávky. To už mluvíte jako Kalousek. To by mohlo vést ke zvýšení kriminality. Inu, zoufalí lidé dělají zoufalé věci.

No ono taková levicová propaganda s tlustými je dost průhledná. Na stresu není nic závadného, je to přirozený existenční stav. Dlouhý život je dar, který si lidi musí zasloužit, nikoliv právo. A lenost je smrtelný hřích. Ve všech kulturách. Dnešní doba má samozřejmě převrácené hodnoty a na to taky zajde. Jistota jako nejvyšší priorita je cesta do pekel.

Tady je tedy zjevně problém s překladem. Američané jsou ve srovnání s námi tlustí a zdraví. Chápu, že autorka je vidí jako tlusté a nemocné, a oni nepochybně tlustí a nemocní jsou. Jenže ve srovnání s námi jsou tlustší a zdravější. Jako český je titulek článku tudíž velmi zavádějící.

Někteří lidé se již snaží přijít na to, jak je možné, že 120Kg američan má jen malé zdravotní obtíže a jakto, že 150Kg jedinci přežívají desítky let. U Evropana je 130Kg již závažný probém, během pár let sejde, má velké zdravotní obtíže a poměrně brzo je donucen zhubnout nebo umřít. Nejsem si vědom nějaké veřejné statistiky, ale přijde mi, že se američanům ty samé zdravotní problémy objevují až o "20Kg později". Buď mají něco hodně jinak ve stravě, v životním rytmu nebo bůh ví proč. Možná je půlkilový steak a kýbl hranolků bez ohledu na kalorie prostě lepší, než výpečky s knedlíkem.

Za mne osobně by titulek měl být "Proč jsou Američané tlustí a přesto zdravější než my"

Je to hodně zajímavé téma a ve spoustě bodech souhlasím s autorkou.

Ovšem bylo by chybou se tvářit, že je jeden stres a že je alfou a omegou. V článku se například rozlišil účinek stesu a nedostatku spánku, přitom ale nedostatek spánku je sám o sobě stresem.

Taktéž při dlouhodobém stresu může dojít k vyčerpání adrenálních žláz (nadledvinky) a tělo dojde k absolutními nedostatku kortizolu, což se projeví jako vyhoření (u sportovců přetrénování). Podle této teorie by tedy vyhořelí/přetré­novaní sportovci měli začít rychle hubnout, ale skutečnost je trochu složitější.

Zároveň i nevhodná strava přispívá ke zvyšování stresové reakce v těle (zvýšená aktivace sympatického nervového systému v těle - stres se neprojevuje jenom zvýšenou aktivací kortizolu, ale spoustou dalších reakcí souvisejících s rovnováhou sympatiku x parasympatiku) - opakuji, že není jenom jeden stres (psychický) nebo přesněji jeden zdroj stresu.

Ve skutečnosti ke stresu přispívá celá řada věcí fyzických věcí.

Nicméně když trochu zobecním autorčinu větu, tak zcela souhlasím, že při řešení hmotnosti se nemají cílit kalorie, ale hormony (včetně onoho kortizolu) a že řešení stresu (a zvyšování odolnosti vůči stresu) ve všech formách by mělo být součástí plánu na řešení nemocí včetně obezity.

Naši předci, lovci, žili v neustálém stresu. Aby zvládli ulovit, aby nezemřeli hladem, aby jim nezhasl oheň, aby je nevyhladil jiný kmen. Nemyslím si však, že by byli obézní.
Nadledvinky jsou hnány stresem k většímu výkonu, pokud se ale přejídáme a nespalujeme tuto energii, tloustneme.
Svádět vše na stres mi přijde jako pěkná obezlička.

To by mě zajímalo, jestli jste někdy četl něco hlubšího o povaze života lovců-sběračů. Stres byl úplně jiné povahy.

ale jaké je procento obeznich u opravdu vystresovanych manazeru, obchodniku a jinych vrcholnych bussinesmanu, ktery delajo treba 16 hodin denne a u lempla, kterej si domu k televizi prinese kyblovany kure, hranolky, dortik a colu a cely to v klidu bez stresu u sledovani televize sezere.