V Česku trpí nadváhou 55,4 procenta populace, což nás staví na čtvrtou příčku v celé Evropě. Přímo obezitu pak zvěstuje ručička na váze 18,7 procenta tuzemců. Ukazují to data evropského statistického úřadu Eurostat z roku 2014.
Řada lidí se domnívá, že za to může naše „knedlíková“ strava a fakt, že nám chybí moře plné ryb. To ale není tak úplně pravda, ani některé přímořské národy na tom nejsou s nadbytečnými kily zrovna nejlépe. Vždyť zmiňovanému žebříčku nadváhy kraluje Malta (59,6 %), za ní je Chorvatsko (55,8 %) a bronzovou pozici zaujímá Řecko (55,5 %). Nejlépe jsou na tom naopak Itálie (43,8 %), Francie (45,5 %) a Dánsko (46 %).
Galerie: Jsou morbidně obézní. Jídlo je zabíjí
Chudí lidé i nevhodná kuchyně
Podle expertů na to má vliv několik faktorů. „Obezita je jednoznačně spojena s horší ekonomickou situací. Celosvětově platí, že nízkopříjmové skupiny mají výskyt obezity výrazně vyšší. To je samozřejmě spojeno i s nedostatkem financí a nemožností koupit zdravější, ale poněkud dražší potraviny. Zároveň zde hraje roli nižší úroveň vzdělání, kdy si třeba tito pacienti rizika obezity ani plně neuvědomují a nevědí, jak jim předcházet,“ popsal pro Vitalia.cz prof. Martin Haluzík, expert z Centra diabetologie pražského IKEM.
Svou roli ale skutečně prý hraje i tradiční kuchyně. „Samozřejmě je tradiční česká kuchyně méně zdravá než například středomořská. Jistě by neškodila lidem, kteří každý den fyzicky pracují, ale v dnešních podmínkách při podstatně menší fyzické aktivitě riziko obezity zvyšuje,“ věří lékař.
Podobně to vidí i další expertka. „Jde o kombinaci pohybových, stravovacích návyků v kontextu ekonomických možností. Snaha zapojit pohyb maximálně do běžného života je po léta budována v Dánsku, Nizozemí, Skandinávii a nyní již i v Německu a dalších zemích,“ říká doc. Dana Müllerová, obezitoložka z Fakultní nemocnice Plzeň.
Pokulhávající východní Evropa a obézní senioři
Vzhledem k tomu, že je v přístupu ke stravování podstatná ekonomická situace obyvatelstva, není příliš překvapivé, že podle průzkumů s nadbytečnými kily bojují výrazněji státy východní Evropy. A to hlavně senioři.
„Ten rozdíl je bohužel patrný. Vyplývá to mimo jiné z horší ekonomické situace českých seniorů, kdy pro některé je skutečně obtížné až nemožné volit zdravější potraviny. Řada pacientů v těchto starších věkových skupinách je navíc přece jen zvyklá žít poněkud méně zdravě a špatné stravovací návyky, ale také třeba nedostatek fyzické aktivity a kouření, se ve vyšším věku odvykají obtížnější než ve věku mladším,“ nastiňuje Martin Haluzík.
Podle něj se tak Česká republika řadí mezi země s vyšším výskytem obezity v rámci Evropy dlouhodobě. Navíc se s váhou začíná potýkat čím dál tím víc dětí a adolescentů. „Mezi dospělými výskyt obezity v posledních letech naštěstí stoupá jen mírně. Ovšem potřebný trend je samozřejmě postupný pokles, což se nám v současné době nedaří. Ale to je obecně problém, který má většina zemí v Evropě i celosvětově,“ věří odborník z IKEM.
Dana Müllerová k tomu dodává, že jsou důležité také rozdíly ve složení potravin. „Státy západní a severní Evropy se po několik desetiletí intenzivně snaží o tzv. reformulaci potravin, tedy tlakem na potravinářský průmysl snižovat v potravinách obsah soli, živočišných tuků a cukrů, což respektují i nadnárodní potravinářské společnosti. Nejhůře je na tom v tomto ohledu východní Evropa, ale i my máme na čem ještě pracovat,“ popisuje obezitoložka s tím, že jsou tu stále viditelné dopady bývalého socialistického zřízení.
Galerie: Dvojí kvalita potravin potvrzena
Tlak na štíhlost u žen
Odlišná čísla ale nevykazují jen jednotlivé státy, ale také jednotlivá pohlaví. Téměř všude dominují v nadváze muži, což je přímo úměrné tlaku, který je na ženy neustále vyvíjen společností. „Muži obecně sami svou nadváhu či obezitu řeší podstatně méně než ženy a i společnost je k obezitě u mužů mnohem více tolerantní. Platí, že muži začnou svou váhu snižovat, spíš až když jsou k tomu donuceni zdravotními komplikacemi. Podstatně více žen se snaží svou váhu snížit dříve z estetických důvodů,“ říká Martin Haluzík.
Podobně to vidí také Dana Müllerová. „Jde o selektivní tlak přírodních zákonů. Ženy jsou přesvědčovány, že jejich atraktivita souvisí s hmotností. Naopak muži vědí, že jsou atraktivní pro druhé pohlaví nejen svým vzhledem, ale také postavením a ekonomickými prostředky, kterými vládnou, takže je otázka obezity netrápí tolik,“ dodává lékařka.
Podváha v době hojnosti?
Statistiky ovšem ukazují i obrácenou tvář problému – totiž podváhu mezi populací, která je mnohdy jen krůček o podvýživy. V Evropě sice nejde o příliš rozšířený problém, nedá se ale ani říct, že by počty byly zcela zanedbatelné. Podváha je nejvíc rozšířená na Kypru (4,3 %), v Turecku (4,2 %) a ve Francii (4,2 %). Česko jí má naopak nejméně z celé EU.
„Počet lidí s podváhou ovlivňuje celá řada faktorů. Dědičnost, věk populace, sociální stav, kvalita a dostupnost zdravotní péče a sociálních služeb a další. Česká republika patří k zemím s nejnižším výskytem chudoby v populaci. A pokud mohu říci z vlastní zkušenosti a porovnat s jinými zeměmi, dostupnost zdravotní i sociální péče v Česku je vynikající. Myslím, že tyto faktory spolu s nízkým výskytem chudoby hrají asi hlavní roli,“ zamýšlí se Martin Haluzík. Zanedbatelný ale podle Dany Müllerové není ani vliv médií, která mnohdy zobrazují podváhu jako ideální stav a některá část populace tím může být více ovlivnitelná.
Odborná spolupráce:
Prof. MUDr. Martin Haluzík, CSc.
Zástupce přednosty Centra diabetologie IKEM, zabývá se diabetologií a obezitologií, výzkumně pak mechanizmy vzniku obezity a diabetu 2. typu. Je členem výzkumné skupiny, která se zabývá výzkumy vztahu obezity a dalších onemocnění, výzkumy tukové tkáně a její hormonální produkce.
Doc. MUDr. Dana Müllerová, Ph.D.
Lékařka a vysokoškolská pedagožka. Působí jako proděkanka pro rozvoj a vnější vztahy LF UK v Plzni a jako vedoucí Ústavu hygieny a preventivní medicíny. Dlouhodobě se specializuje na vnitřní lékařství a otázku obezity, je mj. autorkou odborné knihy Obezita – prevence a léčba.
ČLÁNKY DO MAILU