„V této sezoně respiračních onemocnění epidemiologové očekávali těžší epidemii chřipky a pokračující nákazy onemocněním covid-19, avšak frontální nástup závažného koktejlu rozličných virů čekal patrně málokdo. Platila totiž jakási poučka, že vždy dominuje jeden typ viru. V sezoně 2022/2023 se však současně vyskytují viry chřipky A+B, koronaviry, RS viry, adenoviry, enteroviry a další. A to mnohdy dokonce u jednoho člověka současně,“ popisuje pediatr z Vrbna pod Pradědem Richard Rýzner.
Co se dozvíte v článku
Ve své ordinaci musí řešit také hodně bakteriálních onemocnění. „Třeba výskyt angín je nyní u dětí vysoký – a bohužel se současně překrývá s vrcholícím nedostatkem penicilínu. Případně bakterie viry v organismu následují jako jejich komplikace, což samozřejmě znamená, že je již často potřeba použít antibiotika.“
Méně ošetřených dětí v době covidu
Jenže jiní dětští lékaři situaci tak dramatickou nevidí. Například Ctirad Kozderka, dětský lékař ordinující v Kralovicích, si kvůli našemu dotazu sestavil i statistiku, kolik dětí v uplynulých pěti letech ošetřil kvůli akutním infekcím horních dýchacích cest. Kromě zimy 2020/2021, kdy celý svět řešil pandemii covidu, ho s touto diagnózou navštívilo od září do poloviny ledna vždy kolem 400 dětí. Platilo to pro roky 2019/2020 i pro zimu 2021/2022 a pro současnou zimu.
„Z uvedené tabulky mi nevychází, že by byla významně vyšší nemocnost dětí. Výjimkou je nižší počet ošetřených dětí v době covidu, ale to může být také ovlivněno tím, že děti v době nouzového stavu byly doma s rodiči, kteří pobírali ošetřovné z důvodu karantén, a tudíž s dětmi nenavštěvovali ordinaci a nekomplikované respirační infekty zvládli sami,“ sdělil.
Toho, že jsou děti nemocnější než dřív, je ale plný i internet. Uživatelky mateřských fór si stěžují, že jejich jinak téměř vždy zdravé děti letos trpí na vysoké horečky, nekončící kašel a končí často na několik týdnů doma s antibiotiky. A nemoci se podle nich také stále dokola vrací.
SZÚ eviduje vyšší nemocnost
Významně vyšší nemocnost než v posledních dvou zimních sezonách ale eviduje i Státní zdravotní ústav. Vychází z týdenního hlášení nemocnosti akutními respiračními infekcemi včetně chřipky, kde se uvádí relativní nemocnost u všech věkových kategorií, tedy včetně dětí. A to v něm jsou zachyceny jen ty případy, kdy lidé dorazí k lékaři.
Z grafů vyplývá, že zatímco před covidem byla relativní nemocnost na 100 tisíc obyvatel u dětí do 5 let v prosinci (2019) nejvýš kolem 3500, v roce 2021 to bylo v listopadu až 6 tisíc, a v prosinci 2022 dokonce i přes 7 tisíc.
Příčina nemocnosti? Více virů a rychlé šíření
Co může být příčinou? „Osobně se domnívám, že jde o kombinaci více faktorů. Již podzim 2021 byl poznamenám vysokou nemocností dětí po uvolnění opatření proti pandemii. Letošní zimní sezóna je navíc zatížená vyšším výskytem RS virů, angín a nástupem chřipky. To, že se nepoužívají respirátory nebo případně roušky obdobně jako v době covidu-19, jen napomáhá rychlejšímu šíření infekcí, stejně tak nízká proočkovanost proti chřipce v naší populaci napomáhá šíření chřipky mezi dětmi i dospělými,“ shrnula pediatrička a předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.
„Přibližně 30 procent všech aktuálně vyskytujících se virů spadá do extrémně nebezpečné sekce RS virů, které bývají přirovnávány k černému kašli. Ten je však způsoben bakteriemi, a lze ho tudíž, na rozdíl od RSV, léčit antibiotiky. Masivní výskyt těchto virů je způsoben zejména menším šířením v uplynulých letech,“ doplnil Rýzner.
Podle něj jde minimálně zčásti o následek pandemických opatření v uplynulých dvou letech. Kvůli uzavření škol, lockdownu a také používání roušek a respirátorů se zabránilo šíření covidu, ale i dalších kapénkových onemocnění.
„Kupříkladu chřipka se v posledních dvou letech prakticky nevyskytovala. Z tohoto důvodu se nyní obáváme masivnějšího šíření s těžšími průběhy, protože u populace došlo k oslabení imunitní paměti. Menší děti se s těmito viry například ještě nikdy nesetkaly, což je vidět na dětských JIP či na ARO. Ohroženi jsou současně i senioři,“ říká.
Infektolog: Imunitu jsme nepovzbuzovali
Najít jeden důvod, proč je v posledních letech tak vysoká nemocnost, podle odborníků ani nejde. Roli mohlo hrát i to, že se před třemi lety lidé nemohli nakazit běžnými respiračními infekcemi, a nepovzbuzovali tak svoji imunitu. Než se pak při nakažení imunita vzpamatuje a začne pořádně fungovat, stihne už virus napáchat více škody.
„Říká se tomu boosterování imunity. Lidé imunitu neboosterovali. Děti v předchozích dvou nebo třech letech nepřišly s viry tolik do kontaktu, proto jsou nyní vnímavější a snáze se nakazí,“ říká primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý.
Že by měly děti celkově horší imunitu kvůli pandemickým opatřením, si ale nemyslí. Proti chřipce a dalším respiračním virům máme totiž stejně jen dočasnou imunitu, která po čase vyvane. I proto se můžeme nakazit znovu a znovu.
Trápí teď vás nebo někoho z rodiny kašel, rýma a podobně?
„Když dám však příklad z posledních let, tak to budou neštovice. Ty jsou velmi dobře hlášené a evidované. A zatímco v předchozích letech se děti vlastně téměř nemohly nakazit, loni jsme zaznamenali obrovský nárůst. Jediný rozdíl je, že imunita po prodělání neštovic je celoživotní,“ popsal.
Agresivnější viry? O tom zprávy nejsou, ale pacientů je nezvykle moc
„O tom, že by letos kolovaly nějaké silnější, agresivnější kmeny virů, zprávy v odborných kruzích zatím nejsou. Řídíme se vždy tím, jaká byla situace před půl rokem v Austrálii, a i tam hlásili vysoké počty nakažených, takže to odpovídá,“ dodal Dlouhý.
Nicméně v zápětí podotkl, že se letošní sezona přeci jen vymyká. „U nás v nemocnici na infekčním oddělení řešíme převážně seniory a je pravda, že posledních 4 až 6 týdnů evidujeme masivní vlnu chřipky. Zatímco v uplynulých letech, ale mám na mysli například 20, 25 let zpátky, jsme vždy měli dva až tři pacienty, kteří potřebovali hospitalizaci, tuto zimu to bylo už až čtyřicet. To nepamatujeme ani z doby např. mexické chřipky. A platí to i pro jiné nemocnice.“
ČLÁNKY DO MAILU