V Praze je od začátku letošního dubna již třetí prodejna Bezobalu. V Radhošťské ulici tu na váhu pořídíte kyselinu citronovou, čokoládu, ale i koření, mouku, luštěniny, sušenky či mycí prostředky i prací prášek. Lidé bezobalové nakupování začínají vnímat nejen jako trend, ale jako běžnou součást jejich udržitelnějšího bytí. A to přesto, že nákup bez obalu může někdy být o dost dražší než ten klasický. Proč jsou docela často zdejší produkty za vyšší ceny než v běžném supermarketu, jsme se ptali Veroniky Nováčkové, ředitelky Bezobalu.
Bezobalu
Nezisková organizace se zabývá způsoby, jak co nejúčinněji předcházet vzniku odpadu. Mezi širokou veřejnost šíří myšlenku Zero Waste a provozuje tři bezobalové prodejny v Praze.
Podle čeho si vybíráte své dodavatele?
Když jsme otevírali první bezobalový obchod, dodavatele jsme jednotlivě oslovovali a vyjednávali s nimi podmínky. Teď, po sedmi letech, je situace opačná; máme tu velký přetlak dodavatelů, kteří k nám chtějí své produkty dodávat. Uvědomují si, že produkují kvalitní potraviny a že my nabízíme kvalitu, navíc chtějí přispět k udržitelnosti stejně jako my.
Přestože se dnes už sami hlásí, procházejí pečlivým výběrem. Dbáme totiž na lokálnost surovin, což pro nás znamená, že dodavatel není vzdálen více než sto kilometrů od Prahy. Pokud se pohybujeme na území České republiky, tak nás zajímá kvalita, kterou si u dodavatelů můžeme ověřit, nebo od nich odebíráme biokvalitu; pokud si kvalitu nemůžeme ověřit, což bývá problematické u zahraničních produktů, pak preferujeme bioprodukci, kde je kvalita zaručena certifikáty.
U producentů je dále důležité, aby nám byli schopni poskytnout své produkty v dohodnutém časovém období v potřebném množství, aby sami smýšleli podobně jako my, a tak se přirozeně snažili používat co nejmenší množství obalů. Při odebírání mnoha surovin využíváme vratné nádoby, v některých případech, kdy produkt nelze ve vratných nádobách dovážet (mluvím například o různých druzích mouky), se snažíme o odběr v co největším (25 kg) balení a v papírových pytlích. Ty tedy nejsou vratné, ale snažíme se je využívat dál například k výrobě různých dekorací, nebo z nich naše kamarádka vyrábí tašky a batohy.
Co se týče produktů, které tu máme v balené formě, což jsou třeba mléčné výrobky, marmelády, bujóny, limonády, pivo, víno… ty jsou ve skle, které je vždy vratné, a tedy zálohované. S dodavateli jsme dohodnuti na odběrech těchto obalů, které znovu plní.
Hovořila jste o preferenci lokálních produktů, ale zároveň zmiňujete, že zde máte i zahraniční produkci…
Co jde, to se snažíme získat od nás. Například švestky máme z Bulharska, ale pak jsme objevili i skvělé sušené švestky z Čech. Samozřejmě lokální produkce sušeného tropického ovoce se sehnat nedá, ale když mluvíme o pečivu, luštěninách, moukách, mléčné produkci, olejích (vyjma olivového), tak zde máme lokální dodavatele.
Když jsem zvyklá chodit nakupovat do běžného supermarketu, budu schopná obdobně nakoupit i u vás?
My se snažíme, aby naše prodejny umožnily stejný nákup, na jaký jsou lidé zvyklí z běžného obchodu. Snažíme se tedy nabídnout co nejširší sortiment, ovšem s tím rozdílem, že u nás nejde o značky produktů, ale o produkt samotný. Pokud existuje deset základních druhů rýže, máme je, ale tři stejné jasmínové rýže – pouze jinak zabalené – u nás nenajdete. Kromě suchých potravin, jako jsou různé ořechy a sušené plody, máme müsli, sušenky, pochutiny, čokolády, ale i mouku, luštěniny nebo obiloviny.
Z běžného sortimentu máme i chlazené produkty, jako je tofu, olivy, různé pomazánky nebo sýry – kravské, kozí, uzené. Najdete u nás ale i oleje, čaje, kávu, víno, limonády. Vše bez obalu a v té nejvyšší možné kvalitě, kterou jsme s přihlédnutím k ceně mohli sehnat. A máme tu i i jednu specialitku, což je mlýnek na ořechy. Máte-li chuť na čerstvé arašídové máslo, stačí jen zmáčknout přístroj a před vámi se z arašídů namele čerstvé arašídové máslo na váhu.
Co tady nemáme, je maso. Náš koncept by byl mnohem náročnější na prostory a předpokládáme, že člověk, který si chce kupovat kvalitní maso, zná kvalitní a prověřené řeznictví, kde může nakoupit i do vlastní krabičky.
Řekněte mi, proč bych měla jít nakoupit k vám, když v supermarketu vím, kde, co je, a nemusím s sebou tahat těžkou tašku plnou sklenic a sáčků na potraviny na váhu?
K nám chodí především mladé ženy ve věku pětadvacet až třicet šest let. Jde o zákazníky, kteří přemýšlejí o udržitelnějším způsobu života, dbají na to, co nabízejí k jídlu svým dětem i sobě. Jde i o lidi, kteří už byli otrávení z množství času, který v supermarketu tráví a kolik zbytečností tam nakoupí. Vadilo jim, že do velkého množství potravin přes obaly nevidí, že kupují zbytečně moc potravin v akcích typu 2+1 zdarma, které ve finále stejně nesnědí. Chtěli kupovat kvalitní produkty, aniž by nutně museli kupovat bioprodukci a museli neustále pročítat obaly.
To jsou i důvody, které k nám mohou přivést i vás. Navíc dostanete to, co vidíte, a prodavač si s vámi popovídá. Můžete si koupit třeba jen deset deka mouky, a když nějakou surovinu neznáte, koupíte si jí jen trochu na ochutnání. Navíc omezíte používání jednorázových obalů na minimum.
A co konvenční produkty, najdu tu i něco, co si normálně kupuji v supermarketu?
Byla by to asi cesta, chodila by sem třeba i jiná skupina lidí, ale zjistili jsme, že pokud chceme přispět k udržitelnějšímu způsobu života, tak nemůžeme říkat, že podporujeme ekologické zemědělství, a zároveň prodávat produkty, kvůli kterým se plundruje naše zem. Logické je jít touto cestou i za cenu, že pro některé zákazníky to není uchopitelné.
Nabídnete mi atmosféru, možnost nakoupit jen tolik, kolik potřebuji, nabídnete mi kvalitu. To jsou příjemné výhody, ale pak je tu cena. Očekávala bych, že když potravina nemá obal, bude levnější, už jen proto, že u některých potravin tvoří náklady na obal podstatnou část ceny. Ale u vás to tak není.
Levné produkty v supermarketech jsou baleny do hezkých výrazných obalů a skutečně u nich obal může tvořit velkou část ceny; bohužel u našich produktů nemají obaly až tak velký vliv na cenu. Máme ceny, které jsou srovnatelné s cenami bioprodukce a které byly dohodnuty s producentem. Někdy se stane, že bioprodukci najdete v supermarketu za lepší cenu, než máme my. A to i když je balená. Je to tím, že jsme stále malým obchodem s menšími odběry a vůči síle supermarketů zatím nemáme šanci na slevy (přečtěte si: Máme tu slevovou džungli, říká ministr). Je rozdíl, když jako malý prodejce odeberete padesát kilo, nebo když jako řetězec odeberete několik tun.
Koncept Bezobalu vznikl jako neziskovka, jejímž prvotním cílem bylo šířit osvětu o nulové spotřebě tzv. zero waste. Zisk z našich obchodů, který není příliš velký, jde zpátky do neziskovky, abychom lidem dále mohli vysvětlovat, proč má smysl nakupovat bez obalu a proč je dobré předcházet vzniku obalů.
A to se pěkně odráží ve znalostech našich zákazníků, když jsme si totiž mezi nimi loni dělali marketingový průzkum, zjistili jsme, že problém s cenou mělo jen mizivé procento všech dotazovaných. Jinak ji nikdo neřešil; lidé, kteří k nám chodí, jsou zvyklí na to, že tyto produkty mají cenu, která souvisí s kvalitou. Jsou zběhlí v konceptu minimalismu, nekupují hlouposti, spotřebovávají toho méně a ve vyšší kvalitě. Bohužel my jako zákazníci doplácíme na to, že jsme uvědomělí a podporujeme ekologickou produkci, namísto toho, aby výrobci konvence nesli zodpovědnost za to, že tvoří škody.
Jaké jsou další cíle Bezobalu?
Chtěli bychom otevírat větší prodejny, abychom sortiment mohli stále rozšiřovat. Rádi bychom zřídili velkoobchod s velkoskladem, protože naše potraviny poptává i řada podniků, které by od nás chtěly odebírat. I tím bychom mohli dosáhnout na lepší ceny našich výrobků. A v neposlední řadě pracujeme na standardech kvality bezobalových prodejen. O což nás už žádají i naši zákazníci, protože bezobalovou prodejnou dnes můžeme nazývat kde co a zákazníci pak mohou být rozčarovaní, že kvalita v různých bezobalových obchodech není stejná jako třeba u nás.
ČLÁNKY DO MAILU