Rajčata jsou podle Akademie kvality – projektu ministerstva zemědělství a Státního zemědělského intervenčního fondu na podporu kvalitních potravin – nejoblíbenější zeleninou v ČR. Ročně jich v průměru spotřebujeme až dvanáct kilogramů na hlavu.
Co se dozvíte v článku
Jelikož jsou rajčata tak populární, vyzpovídala Akademie kvality Alici Kouřilovou, vedoucí kanceláře Zelinářské unie Čech a Moravy.
Česká rajčata bez chemie
Díky mnohostrannému využití, obsahu hodnotných složek a různorodosti se stala rajčata během 20. století nejrozšířenější zeleninou na světě. Tedy co do množství i plochy pěstování. U nás jsme si nejvíce oblíbili rajčata cherry a koktejlová.
„Nesporným benefitem českého zemědělství je fakt, že naši pěstitelé velmi dbají na to, aby používali prostředky na ochranu rostlin jen ve skutečně nutném případě. Velká část členů Zelinářské unie již mnoho let pěstuje zeleninu v tzv. Integrovaném systému pěstování zeleniny (IPZ), který je rozumnou cestou pro udržitelnou produkci zeleniny. Ti, kteří dodržují schválená pravidla a úspěšně projdou každoroční nezávislou kontrolou, získají v daném roce ochrannou značku IPZ,“ vysvětluje Alice Kouřilová.
Rajčata bez chuti – na vině není umělé dozrávání
Chuť rajčat je dána především obsahem a poměrem cukrů, kyselin a aromatických látek, které u tradičních odrůd vznikají intenzivním rozkladem pektinů a hemicelulóz během zrání. Tyto plody rychle měknou a mají rovněž nejlepší chuť.
V odrůdách určených pro dlouhodobé skladování a přepravu na větší vzdálenosti je tento proces téměř zablokován. Proto obsahují méně kyselin, cukrů a aromatických látek, ale zase více lehce stravitelné vlákniny. Z toho důvodu je jejich chuť méně výrazná.
„Mezi lidmi často panuje mýtus, že se odrůdy určené pro dlouhodobé skladování a přepravu na dlouhé vzdálenosti sklízejí v zeleném stavu a uměle se nechají dozrávat. To se dělo dříve, kdy ještě neexistovaly tyto skladovatelné odrůdy,“ vysvětluje odbornice.
Když je rajče zelené…
Někdy v obchodě narazíme na ještě nazelenalá či zelená rajčata. Co to znamená? Jsou nedozrálá? Budou tvrdá? Zelená značí solanin, a ten je – jak známo – nebezpečný, alespoň u brambor. Alice Kouřilová uklidňuje:
„Pokud se vám někdy stane, že zakoupíte ještě nazelenalá nebo zelená rajčata obsahující solanin, obavy nejsou na místě. Aby se projevil negativní vliv, museli byste totiž zkonzumovat několik desítek kilogramů zelených plodů najednou.“
A dodává, že v jižních zemích je zelená báze naopak známkou čerstvosti plodů. „Tato rajčata můžete např. sterilovat v okurkovém nálevu, protože teplem dochází k rozkladu solaninu na neškodné látky.“
Rajčata celoročně? Už i ta z ČR
Ne každý má chuť a možnost pěstovat si vlastní rajčata. Díky velkopěstírnám je možné zakoupit v našich obchodech česká rajčata v téměř jakoukoliv roční dobu.
Galerie: Vrací do obchodů české ovoce a zeleninu. Uspěli i v supermarketech
„Výhodou našich rajčat je skutečnost, že téměř všichni čeští pěstitelé nepoužívají proti škůdcům chemii, ale šetrnou biologickou ochranu. Navíc na celý proces od pěstování až po sklizeň dohlíží několik kontrolních institucí. A pokud preferujeme českou zeleninu, podpoříme tím naše osvědčené farmáře, naši ekonomiku, a navíc nezatěžujeme životní prostředí,“ vysvětluje zástupkyně Zelinářské unie Čech a Moravy.
Problém však bývá česká rajčata v obchodech najít. Mnohdy se nabízejí pouze plody z dovozu.
Někdo kupuje raději rajčata s větvičkou. Má to smysl?
To, jestli jsou rajčata v krámě nabízena se stopkou, nebo celou větvičkou, není otázka kvality, ale většinou odrůdy, vysvětluje odbornice:
„Možná vás někdy napadlo, jestli má stopka na rajčatech vliv na jejich chuť a trvanlivost. Zaprvé záleží na osobních preferencích. Třeba u nás se sklízejí rajčata většinou bez stopky, v Holandsku je to naopak. Druhým faktorem je odrůda. Ty speciální jako cherry, datlová nebo koktejlová se sklízí nejen se stopkou, ale i s celou větvičkou, na níž vyrostla,“ popsala Alice Kouřilová.
ČLÁNKY DO MAILU