Příchod prázdnin umocňuje dlouhodobě smutné prvenství v konzumaci alkoholu mezi českými dětmi a mladistvými. Kromě toho, že 94 % patnáctiletých již má za sebou první zkušenost s alkoholem, přibližně 60 % středoškoláků pravidelně pije alkohol a v současnosti už čtvrtina patnáctiletých uvádí časté pití nadměrných dávek alkoholu.
Děti končí během roku na jednotkách intenzivní péče a na záchytných stanicích. Nejrizikovější je ale právě období prázdnin, kdy se alkohol pravidelně konzumuje v rámci nočního života a děti mají více času experimentovat. Zvýšený počet telefonických hovorů vyřídí každoročně přes prázdniny také Linka bezpečí.
Tisíc dětí na JIPu, dva tisíce na záchytce
Až čtvrtina dětí má zkušenosti s pravidelnou konzumací a opakovanou opilostí. Jednotky intenzivní péče ročně přijímají na tisíc dětských pacientů a do záchytných stanic se jich dlouhodobě dostává až dva tisíce. Tam však péče státu často končí. „Když se dítě dostane na jednotku intenzivní péče nebo na záchytku, není zajištěno poradenství nebo předání specialistům na léčbu závislostí, i když právě to je vhodný moment, kdy preventivně zasáhnout. Rodiče si dítě vyzvednou, odvedou domů a jen málokdy vyhledají odbornou pomoc,“ říká Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor.
- K tématu: Policie: „Máme vaše dítě. Pilo.“
Ročně jsou v ČR v záchytných stanicích ošetřeny stovky až tisíce mladistvých. Dlouhodobého maxima bylo dosaženo v roce 2010, kdy na záchytkách skončilo 2422 osob do 19 let věku.
Kromě záchytných stanic a jednotek intenzivní péče se dětem o prázdninách zvýšeně věnuje také Linka bezpečí. „Za posledních 10 let jsme s dětmi na Lince bezpečí vedli 522 hovorů o problematice alkoholu. V červenci a srpnu je těchto hovorů mnohem více než v měsících, kdy chodí děti do školy,“ říká Peter Porubský, vedoucí Linky bezpečí.
„Konzumace alkoholu u mladistvých, či dokonce u dětí, je spojena zejména také s výrazně vyššími riziky akutní otravy alkoholem, vzhledem k tomu, že jejich organizmus ještě není schopen účinně metabolizovat etylalkohol a k těžké otravě tak stačí i mnohem nižší dávky alkoholu, než je tomu u dospělých,“ uvádí lékař Petr Popov, předseda Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP, a dodává: „Opilost u dětí a mladistvých by neměla být v žádném případě bagatelizována a zejména v případě závažnějších opilostí, případně otrav následkem konzumace alkoholických nápojů, by se mělo situací zabývat odborné pracoviště s cílem snížit riziko opakování intoxikace alkoholem, která může skončit tragicky.“
Konzumace alkoholu dětmi a mladistvými se pojí s řadou dalších faktorů. Alkohol hraje roli při navazování kontaktů, při hledání místa v partě a je spojován také s prvními sexuálními zkušenosti. Prázdniny tomu napomáhají. „Velké procento dospívajících se poprvé opije, nebo vyzkouší nelegální drogy právě během prázdnin. Našim cílem ale není, aby dospělí přestali pít alkohol, ale aby se naše děti dostaly do pravidelného kontaktu s tak nebezpečně návykovou látkou, jakou alkohol je, až v době, kdy mají za sebe plnou zodpovědnost, a kdy je hlavně menší riziko rozvoje následné závislosti,“ vysvětluje Jindřich Vobořil.
Důkazní nouze a legislativa
Jeden z faktorů hrajících roli v konzumaci alkoholu dětmi je jeho snadná dostupnost. Ačkoli je prodej alkoholu umožněn zákonem od věku 18 let, realita ukazuje, že mladiství nemají problém si alkohol v barech opatřit. Zákonná omezující opatření (např. zákaz prodeje alkoholu nezletilým) jsou často nedodržována, mj. z důvodu tzv. důkazní nouze, dále protože sankce v současnosti ze zákona nepostihují provozovatele podniků, kde se mladistvým a dětem alkohol běžně prodává.
Jedno z připravovaných opatření by mohla přinést právě chystaná novelizace zákona č. 379/2005 Sb., k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. Ta v rámci připravované novely počítá mimo jiné i s úpravou sankcí v případě porušení zákona při prodeji alkoholu nezletilým a s takovými opatřeními, která umožní sankce efektivně ukládat.
Rizikové skupiny v ČR
V ČR navíc existují také rizikové skupiny dětí (ohrožené sociálně negativními jevy a sociálním vyloučením nebo s vyhraněným životním stylem neakceptovaným společností), které navštěvují nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (NZDM). V roce 2014 byla provedena studie mezi dětmi ve věku 11–15, kteří jsou klienty NZDM. Bylo zjištěno, že 45 % užilo alkohol v posledních třiceti dnech a 16 % bylo v posledních třiceti dnech opilých tak, že mělo problémy s chůzí, mluvením, pamětí nebo zvracelo. Ve srovnání s mírou konzumace alkoholu dětské obecné populace, která je už tak vysoká, jsou údaje rizikových skupin alarmující, upozorňují odborníci.
Zdroj: TZ Odbor protidrogové politiky Úřadu vlády
ČLÁNKY DO MAILU