Kuskus má pověst zdravé přílohy – zaslouží si ji?

12. 3. 2018

Sdílet

Kuskus je často vnímán jako typicky zdravá příloha, proto někoho možná překvapí, že jde v podstatě o těstovinu a opět záleží, zda je kuskus celozrnný, nebo klasický a na jaký způsob si ho připravíte.

Pravdou je, že kuskus si většina lidí připraví spíše ve formě salátu, přílohy k masu nebo se zeleninovou směsí, takže skutečně nejde o recepty plné oleje nebo tučného sýru. I ty se však najdou a stejně jako u jiných příloh je dobré se jim vyhnout, zvláště pokud máte sedavé zaměstnání a nenajdete si moc času na pohyb.

Výhody celozrnného kuskusu

Kuskus, zejména pak v celozrnné variantě, je zdrojem vitaminů skupiny B (především B1, B2 a B6) a minerálních látek, jako je fosfor, železo, vápník, hořčík nebo zinek. Klasický kuskus, který není celozrnný, obsahuje těchto látek méně a i množství vlákniny je nižší, proto je vhodné ho alespoň doplnit dostatečným množstvím zeleniny.

Celozrnný kuskus, jehož obsah vlákniny se zhruba trojnásobný oproti klasickému, má ještě jednu velkou výhodu – díky své konzistenci skvěle zamaskuje „celozrnnou“ chuť a hrudkovitost, která někoho odrazuje od konzumace jiných celozrnných výrobků. Ani zarytý odpůrce zdravé výživy nemusí vůbec poznat, že je mu podána celozrnná obilovina.


Autor: Depositphotos.com

Kuskus, zejména pak v celozrnné variantě, je zdrojem vitaminů skupiny B a minerálních látek, jako je fosfor, železo, vápník, hořčík nebo zinek. Klasický kuskus, který není celozrnný, obsahuje těchto látek méně a i množství vlákniny je nižší, proto je vhodné ho alespoň doplnit dostatečným množstvím zeleniny.

Jedině snad pro malé děti se více hodí klasická varianta, protože děti si musí na příjem vlákniny teprve postupně zvykat a mohlo by je po celozrnném kuskusu bolet bříško. (Možná nevíte, že ani celozrnné pečivo není vhodné pro malé děti. Odkdy ho mohou jíst?)

Některé maminky doporučují přidat kuskus jako obilnou složku do dětského příkrmu, protože není potřeba ho mixovat, než si dítě zvykne na pevná sousta.

Kuskus je jednoduchý na přípravu a hodí se i při hubnutí

Příprava kuskusu je velice jednoduchá, stačí ho pouze zalít horkou vodou, nechat nabobtnat a je hotovo. Kuskus na sebe naváže velké množství vody, čímž se zvětší jeho objem více než u klasických těstovin a může lépe zasytit, pokud se zrovna snažíte zredukovat svou hmotnost a máte problém s velkými porcemi.

Porce připraveného kuskusu je pocitově větší než stejná porce těstovin.

Při přípravě kuskusu je dobré přidat lžíci kvalitního oleje – třeba panenského olivového, dýňového nebo lněného. Právě z důvodu, že se kuskus nemusí vařit, můžete použít i oleje, které jinak nevydrží vysoké teploty.

Klasické recepty osvěží netradiční kombinace

Kuskus skvěle chutná připravený jako salát s grilovanou zeleninou a sýrem, s fazolemi, kukuřicí a čerstvou zeleninou, můžete ho zapéct s lilkem, rajčaty a mozzarellou nebo použít jako zavářku do polévky. Severoafrické recepty na kuskus často obsahují rozinky v kombinaci s luštěninami, což je pro nás netradiční kombinace chutí a určitě stojí za vyzkoušení.


Autor: Depositphotos.com

Příprava kuskusu je velmi jednoduchá a recepty z celého světa nabízejí řadu kombinací na slano i na sladko

Z kuskusu si můžete také připravit snídaňovou kaši, stačí do něj po zalití vodou přidat jogurt, ovoce a oříšky. Také ho můžete zapéct s tvarohem a strouhanými jablky se skořicí jako zdravý dezert, který připomíná rýžový nákyp. Zalijte ho horkým mlékem místo vody, přidejte vejce a navrch jablko, skořici, trošku cukru a potřete tvarohem.

Kuskus je v podstatě těstovina

Kuskus najdete též pod označením „marocká těstovina“. Stejně jako těstoviny se vyrábí z tvrdé pšenice, ale na rozdíl od nich se nemusí extrudovat, pouze se míchá s vodou do vytvoření hrudek a poté se napaří. V některých částech světa se kuskus stále vyrábí tradičním způsobem, kdy je na něj stříkána voda a hrudky se tvoří ručně.

TIP: Pšeničné přílohy nelze házet do jednoho „nezdravého“ pytle

Ve specializovaných prodejnách se zdravou výživou narazíte také na kamutový kuskus. Kamut je starodávný druh pšenice, který vyniká vyšším množstvím vlákniny i některých vitaminů a minerálních látek než pšenice klasická.

Pravdou však zůstává, že různé druhy obilovin je nejlepší střídat, aby byl váš jídelníček co nejpestřejší. Pokud jsou ve vašem jídelníčku denně přílohy z pšenice, jako jsou právě kuskus, těstoviny, knedlíky, bulgur nebo pšeničné pečivo, vyzkoušejte příště raději výrobky z žita, ovesných vloček, ječných krup, jáhel nebo pohanky.

Autor článku

Nutriční terapeutka a technoložka potravin s praxí z nutriční ambulance Institutu sportovního lékařství a vlastní nutriční poradny Ne hladu. Vědecké činnosti v oblasti chemie potravin se věnuje ve Výzkumném ústavu potravinářském Praha.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).