Nejen v loňském roce a částečně i v roce letošním, ale s vysokou pravděpodobností i v letech dalších se budou spotřebitelé v celé EU potýkat v průběhu léta a na podzim s vyššími cenami másla. Bude tomu tak především díky složení syrového mléka, což je odrazem po řadu let neřešených trendů měnícího se chování spotřebitelů.
Evropa jede na kvantitu
Obecně lze říci, že stejně jako v mnohých dalších oblastech se ukazuje, že daní za kvantitu je i v případě mléka nižší kvalita, respektive obsah mléčného tuku ve výchozí surovině. Nejen v naší zemi, ale i v rámci EU se za míru konkurenceschopnosti v produkci mléka považovala (a ještě považuje) po dlouhou dobu užitkovost, tedy množství mléka, které za rok nadojí jedna dojnice.
Galerie: Vyplatí se výroba domácího másla?
Symbolem vysokoprodukčních dojnic je přitom specializované plemeno holštýn, jehož mléko ale obsahuje méně tuku než mléko jiných plemen. Kromě toho platí nejen pro holštýnské, ale i pro další plemena skotu sezónní rozdíly ve složení mléka s tím, že v létě je kravské mléko řidší a také méně tučné než v zimních měsících.
Tuk nebyl v kurzu
Problémem je také motivace zemědělců. Příplatky za kvalitu mléka se v minulosti odvíjely především podle procenta bílkovin, které mléko obsahovalo. Podíl tuku nebyl nijak prémiově hodnocen, neboť příliš tučné mléko představovalo v dobách převažujícího zájmu spotřebitelů o nízkotučné výrobky spíše problém a přebytečný tuk se musel v podobě másla s nemalými dotacemi vyvážet z EU do zahraničí (třetích zemí).
Nyní se situace obrací a svou strategii mění také mlékárny, které surovinu od zemědělců vykupují. Alespoň některé z nich začaly zemědělcům za vyšší podíl tuku, bohužel až od loňského roku, platit více peněz. V současné době se příplatek pohybuje mezi pěti až deseti haléři za desetinu procenta tuku v litru mléka navíc; lze ale předpokládat, že se tato částka v budoucnosti ještě zvýší.
To může zemědělce skutečně finančně motivovat k tomu, aby alespoň částečně změnili plemennou skladbu, je ale třeba vědět, že „přeplemenění“ je proces zhruba na pět let.
Kvalita mléka je u nás nadstandardní. Ale v Německu je lepší
Kvalita mléka produkovaného v ČR je přitom podle informací Českomoravského mlékárenského svazu i zástupců tuzemských mlékáren v porovnání s jinými státy EU nadstandardní a výrazně lepší, než ukládá legislativa EU.
Ta povoluje z hlediska mikrobiologických parametrů (kontaminace bakteriemi) maximálně 100 000 KTJ (kolonie tvořících jednotek) na 1 ml mléka, v ČR je to ale v průměru jen 34 000 KTJ. Obdobně norma EU pro PSB (počet somatických buněk, ukazující na zdravotní stav zvířat) činí 400 000 KTJ na PSB na jeden mililitr, v ČR je ale průměr 231 000 KTJ.
Jednou z mála zemí, která v této oblasti dosahuje lepších parametrů než ČR, je ale pro nás bohužel země sousední, tedy Německo, které nejenže dosahuje v PSB hodnot pod 200 000 KTJ, ale ještě navíc produkují tamní zemědělci o něco tučnější mléko než naši zemědělci.
To vše ale dohromady znamená, že podíl mléčného tuku, pokud bude nadále trvat zájem spotřebitelů o tučnější mlékárenské produkty, bude muset zvyšovat drtivá většina zemí EU, a samozřejmě i pro ně platí, že takový proces nelze zvládnout za jeden nebo dva roky. Samotná ČR to totiž nespasí – podíl naší země na celkové produkci mléka v EU činí poměrně zanedbatelných 1,75 procenta, takže budoucí „máslové krize“ v EU nemůžeme při nejlepší vůli sami ovlivnit. „Cena nepůjde dolů, bude stagnovat. Nemyslím si, že by se něco mělo brzy měnit,“ komentuje situaci Jiří Kopáček, šéf Českomoravského svazu mlékárenského.
Test másel – proč jsou některá měkčí než dřív:
ČLÁNKY DO MAILU