Přestože se za největší riziko (nejen) v pěstování ovoce nebo zeleniny považuje nadměrné sucho a horko, může se na objemu, a především kvalitě sklizně podílet i déšť. Zvláště pokud prší v nevhodnou dobu. Výsledkem totiž může být popraskání plodů a nemožnost prodat takové plody k přímé spotřebě spotřebitelům v tržní síti.
Co se dozvíte v článku
K popraskání stačí i jediná přeháňka
Praskání plodů je důsledkem osmotického tlaku v plodech, především v peckovinách, které mají tenkou slupku, jak vysvětluje předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Nejnáchylnější jsou k popraskání třešně (a to se například letos mnoha pěstitelům stalo), ale také meruňky nebo švestky. Záleží rovněž na odrůdě a zralosti, přičemž u zralejších plodů je riziko vyšší. Někdy pak podle Martina Ludvíka stačí k popraskání plodů i jedna přeháňka.
Popraskané plody do maloobchodu nesmí
Jedinou, ne však zcela stoprocentní obranou je podle experta aplikace některých přípravků. Jejich cílem je ale především zabránit v prasklých plodech šíření hniloby.
Popraskané plody je každopádně zakázáno prodávat v maloobchodu, protože plísně se mohou v plodech rychle šířit a kontaminovat je toxickými látkami. To platí i v případě červivého ovoce, neboť červi také vylučují toxické látky. „I když na ovoci nejsou projevy plísně na první pohled vidět, není to záruka, že v něm toxiny nejsou,“ zdůrazňuje předseda ovocnářů.
Popraskané ovoce by tak lidé jako čerstvé neměli konzumovat, lze je ale použít jako surovinu pro výrobu dalších produktů.
Co s puklým ovocem? Vypálit…
Popraskané ovoce je možné využít například k výrobě moštů nebo pálenek. Ani v tomto případě by ale nemělo jít o plody s projevy hniloby, a kromě toho se k dalšímu zpracování nedá využít každý druh ovoce. Například třešně nejsou kvůli svému složení na další zpracování vhodné, a proto se také stává, že je v případě poškození popraskáním nechávají pěstitelé na stromech.
Višně, meruňky nebo švestky naopak na zpracování vhodné jsou, což většina spotřebitelů zná v podobě slivovic, meruňkovic nebo višňovic.
Jablka pobitá kroupami nevadí, maloobchod je ale nechce
Naopak kroupy nemají podle Martina Ludvíka na zdravotní rizika vliv. Bez problémů tak lze konzumovat například jablka, která před sklizní kroupy zasáhly, pokud není proražena jejich slupka.
Taková jablka lze i prodávat v obchodech jako II. jakost a jsou logicky i levnější.
Maloobchod však o takové produkty nestojí, neboť spotřebitel podle obchodníků požaduje stejně velká a stejně barevná „standardizovaná“ jablka. Tento přístup zákazníků i současné znění legislativy by ale bylo podle předsedy ovocnářů vhodné změnit.
Strom nezná normy
„Každý by měl přece vědět, že všechna jablka na stromě nejsou stejná. Mluvíme-li dnes o udržitelnosti zemědělství, návratu k přirozené stravě a omezování přípravků k ošetřování ovoce, měly by se tomu přizpůsobit všechny složky v potravinářském řetězci, nejen zemědělci,“ konstatuje Martin Ludvík. Což mimo jiné znamená, že běžně by se měly prodávat i „nestandardy“, jakožto produkt přirozeného pěstění, a „optimální vzhled“ by neměl být nepřekročitelným požadavkem jak maloobchodu, tak nakupujících. Bohužel dosavadní snahy prodávat „nestandardy“, pakliže splňují další podmínky pro prodej, nejsou zatím podle Martina Ludvíka příliš úspěšné.
Galerie: Nestandardní zeleninu a ovoce začalo prodávat např. Penny
Galerie: „Ošklivky“ nabízí i online supermarket Rohlík
Galerie: Tesco přišlo s „dokonale nedokonalou“ zeleninou a ovocem
Ostatně i jablka, ale i některé druhy zeleniny (například kedlubny), mohou popraskat, a to z celé řady důvodů. I když hlavním důvodem je déšť a nedostatečná pružnost slupky, dalším může být i přezrálost plodů, příliš vysoké teploty nebo nedostatek vápníku. Četnější výskyt extrémních projevů počasí, což zdaleka nemusí být jen nedostatek srážek, tak v praxi generuje vyšší rizika ztrát nejen pro pěstitele, ale také pro spotřebitele, neboť ovoce a zelenina jsou oprávněně symbolem zdravého stravování. Vyšší rizika ztrát pak ovšem také generují růst cen.
ČLÁNKY DO MAILU