Zná to většina z nás. Občas projdeme skříně a vyhodíme oblečení, které už není „in“. Oblékáme něco nepohodlného jenom proto, že se to zrovna nosí. Ženy kvůli módě utrácejí nekřesťanské peníze (možná nejen ženy) nebo si kazí nohy vysokými podpatky. Podléháme diktátu módy a přitom vlastně nevíme proč.
Někdy snaha dostát všem módním požadavkům může nabýt až absurdní podoby. Robin Gerber se kdysi hezky vyjádřila: „Nepotřebujeme afghánské burky, abychom zmizely jako ženy. Ztrácíme se v tom, jak neustále obměňujeme a přizpůsobujeme naše těla, aby odpovídala požadavkům na ženskou krásu, které jsou kladeny zvenčí.“ A přitom se tyto požadavky stále mění.
Jak se proměňoval ideální obraz ženy?
Pokud jste v roce 1890 byly buclatější a měly světlou pleť, byly jste v kurzu (byly to znaky toho, že nepracujete).
V počátečních letech 20. století byl trendem korzet a postava podoby přesýpacích hodin (co na tom, že jste nemohly dýchat!).
Ve dvacátých letech jste se narodily pod šťastnou hvězdou, když jste měly plochý hrudník a byly vyzáblé.
V padesátých a šedesátých letech vládla Marilyn Monroe a hned vedle ní Twiggy.
Přečtěte si: Ideální průměrná žena
V 70. a 80. letech bylo „in“ vypracované tělo bez jakéhokoliv tělesného tuku (a nezapomínejme na vlasy!).
V 90. letech byla šmrncovní velká prsa a štíhlé boky.
A dnes jsou ženy kombinací všech výše uvedených módních znaků.
(Příklady reflektují hlavně trendy v USA)
Existuje ideální žena alespoň v módních časopisech?
Americká výzkumná skupina v r. 2003 prohlásila, že 50–70 procent žen s normální hmotností je přesvědčeno o tom, že má nadváhu. Znamená to, že se ženy snaží dosáhnout dokonalého obrazu, který existuje pouze v jejich myslích?
Čtěte téma: Víte, kolik váží vaše žena?
Lehce obézní americká břišní tanečnice Leyla Najma si chtěla zodpovědět tuto otázku; vzala tedy módní časopis, prolistovala stránky, až našla obrázek ženy, která se zdála být dokonalá, a srovnávala se s ní.
„Měla jsem prsa, a ona ne, měla jsem boky, a ona ne. Nebyl na ni až tak příjemný pohled, protože byla příliš štíhlá. Pak jsem si uvědomila, že obraz, který jsem viděla v zrcadle, nakonec není tak špatný. Dokonalá žena, kterou jsem si představovala, se ukázala jako nereálná. Nemůžeme-li přijít na chuť ani fotkám z časopisů, proč jim dovolujeme, aby diktovaly, jak máme vypadat?“
Sociologové se snažili tuto otázku zodpovědět.
Jaký smysl má móda podle sociologů?
Podle Spencera je móda symbolem manifestace vztahů mezi výše a níže postavenými lidmi, který funguje jako sociální kontrola. Móda je symbolem sociálního postavení a statusu. Spencer naznačuje, že není důležité, co nosíme; tím, co má moc proměnit pouhé oblečení v módu, je společenské postavení nositele oděvu.
Přečtěte si: Staneme se reklamními nosiči?
Podobně i Toennies tvrdí, že „otrocky“ následujeme módu, abychom ukázali, že uznáváme vůdcovství těch, kdo dominují skupině, jejímiž členy bychom se rádi stali. Podobným vyjádřením naší touhy zůstat mezi ostatními členy skupiny nebo se k nim připojit je i to, že dodržujeme zvyky a tradice takových skupin.
Simmel u módy zdůrazňuje nejen imitační, ale také segregační funkci: móda slouží k tomu, aby sjednocovala danou skupinu a současně jí oddělovala od jiných skupin.
Proč jsou svatební šaty bílé?
Ukázkovým příkladem, který potvrzuje slova sociologů o tom, že k nám módní trendy přicházejí z vyšších kruhů, je barva svatebních šatů.
Snad každá malá holka někdy snila o své svatbě. Některé i v duchu přemýšlejí, jakou budou mít róbu, účes, kde se jejich velký den bude konat… Jen v jedné věci mají jasno: svatební šaty budou samozřejmě bílé.
Taková barva se přece vždycky užívala a kromě toho vyjadřuje čistotu – čistotu myšlení a nevinnost před vstupem do manželství. Nicméně dříve bílá nebyla obvyklou barvou svatebních šatů. Ženy se vdávaly v nejrůznějších barvách – hnědé, žluté, růžové nebo zelené (nepřijatelná byla pouze černá, která vyjadřovala smutek, a červená – symbol prostituce) -, dokud v roce 1840 nespatřily královnu Viktorii na své svatbě s bratrancem Albertem v bílém úboru. V myslích žen byla vzbuzena představa, že ideální barvou svatebních šatů je bílá.
Tady to redakci nedá a doplňuje jiné tradované vysvětlení:
Víte, proč se ženy vdávají v bílém?
- Protože bílá je barva domácích spotřebičů.
Po předchozím příkladě již lépe chápeme, proč se centrem módy stala právě Paříž. Byli to vždy francouzští králové, královny a šlechta, kdo zahajoval módní trendy, které se posléze dostávaly k masám a šířily se do ostatních částí Evropy.
Čtěte téma: Noční můra nejkrásnějšího dne
Móda = mýtus
Jaký je rozdíl mezi módou a oblečením? Oděvy jsou materiálním výtvorem, kdežto móda představuje výtvor symbolický. Oblečení je hmatatelné, móda je nehmatatelná. Oblečení je nezbytnost, kdežto móda představuje nadbytek. Oblečení plní užitkovou funkci, kdežto móda dodává status. Módní systém způsobuje proměnu oblečení v módu, která má symbolickou hodnotu a manifestuje se prostřednictvím oblečení.
Na módě je něco iracionálního. Odborníci přirovnávají módu k mýtu.
Móda jakožto mýtus nemá žádný vědecký nebo konkrétní obsah. Mýtus má kognitivní funkci. Ztělesňuje kolektivní zkušenost a zastupuje kolektivní vědomí. Sociální instituce a praxe vytvářejí módní mýtus.
Dokážeme-li pochopit, jak funguje móda a celý systém, který se kolem ní točí, pomůže nám to demystifikovat víru v módu, jejíž iracionalitu pěkně vyjádřil Flugel: „Byli jsme vychováni ve víře (a generace autorů v nesčetných žurnálech nás v této víře utvrzovaly) v tajemnou bohyni, jejíž výnosy je naší povinností více poslouchat než jim rozumět, neboť je jisté, že její nařízení přesahují běžné lidské chápání. Nevíme, jak byla tato nařízení vytvořena nebo jak dlouho budou platit, víme pouze, že se musejí dodržovat, a čím rychleji je poslechneme, tím větší bude naše zásluha.“
Jaké je vaše vysvětlení, proč posloucháme sebenesmyslnější diktát paní Módy?
Použité zdroje:
Yuniya Kawamura: Fashion-ology
Leyla Najma: Brisnitance.stoklasa.cz