Na přibývající počty pacientů se ztrátou rovnováhy, zejména závratěmi, lékaři z Fakultní nemocnice v pražském Motole upozornili v září u příležitosti zahájení vůbec prvního tuzemského ročníku Týdne rovnováhy.
Problematika léčby poruch rovnováhy je pro nás extrémně důležitá, protože pacientů, kteří přichází s obtížemi, je obrovské množství,
řekl tehdy Petr Marusič, jenž vede nejen motolskou neurologickou kliniku, ale také odbornou neurologickou společnost.
„Pacientů jednoznačně přibývá,“ potvrzuje neurolog Jaroslav Jeřábek, který působí v tamějším Neurootologickém centru. Připisuje to hlavně tomu, že praktičtí lékaři a ambulantní specialisté již dokáží odhalit a do Motola posílat i vzácnější onemocnění. „Navíc informovanost lidí je obecně vyšší a řada pacientů už se nespokojí s tím, že jim někdo řekne, že závrať je daná věkem nebo ať si prostě lehnout na opačný bok, když tam se jim hlava netočí. Nesmíří se s tím a chtějí závrať léčit a vyřešit, ne s ní žít,“ popisuje Jaroslav Jeřábek.
Neurolog Lukáš Martinkovič upozorňuje i na souvislost s nedávno nově objeveným onemocněním covid-19, byť příčinnou souvislost mezi vznikem závratě a touto virovou infekcí zatím nikdo ještě nedoložil.
Spojitost ještě není prokázaná ani potvrzená, ale za poslední čtyři roky se nám pozměnilo spektrum pacientů s postižením vnitřního ucha,
podotýká Martinkovič. Přibývá těch, kteří náhle, jako lusknutím prstů, prodělali závrať, nebo naopak zažili pozvolné stavy, kdy se jim zhoršovala orientace v prostoru, stabilita, motala se jimi hlava. Shodné pro ně je, že mají oboustranné postižení vnitřního ucha,
popisuje zkušenost z vestibulární poradny.
Motolské Centrum poruch rovnováhy, které ročně odbaví stovky dospělých pacientů, proto čelí záplavě žádostí o vyšetření a stanovení diagnózy. Je jich tolik, že kapacitně nestíhá vyhovět všem. Proto je podle Jaroslava Jeřábka důležité, aby pacient před tím, než se obrátí přímo na fakultní nemocnici, prošel ordinací praktického či jiného lékaře, který by vyloučil interní příčiny závratí.
Závrať není projevem stáří
Ročně závratě a poruchy rovnováhy postihnou až 15 procent dospělé populace, v ČR tedy jde o statisíce lidí. S vyšším věkem se počet těchto osob zvyšuje, takže až 40 procent lidí starších 40 let má obtíže s rovnováhou, případně závratě.
To ale neznamená, že závrať je přirozenou součástí stárnutí a senioři by se s ní měli smířit. Je potřeba ji diagnostikovat, proto jim lékaři dokáží pomoci a závratě zcela zbavit.
Jako příklad uvádí Jaroslav Jeřábek čtyřiadevadesátiletou pacientku, kterou půl roku závrať výrazně omezovala v běžném životě. Pak jí lékaři diagnostikovali takzvané benigní paroxysmální polohové vertigo (BPPV) a pomohli speciálním polohováním těla a hlavy. Pacientka se poté vrátila ke svému běžnému režimu včetně horské turistiky. Někdy se jí závrať vrací, ale i tyto opakující se epizody lékaři zvládají opět plně potlačit.
Trpí u vás doma někdo závratěmi?
Proč se s námi točí svět
Příčin závratí je mnoho. Může jít o nežádoucí účinek nově nasazených léků, projev vysokého tlaku, ale třeba i tzv. iontová dysbalance, ke které dochází třeba při nedostatku tekutin nebo sodíku či draslíku.
Závratě mohou být projevem i onemocnění vnitřního ucha, mezi které patří třeba Ménièrova choroba nebo nejčastěji již zmiňované BPPV. Při něm se miniaturní krystaly uhličitanu vápenatého přesunou z otolitového váčku do polokruhového kanálku, kde dráždí buňky, jež se podílejí na udržování rovnováhy. Riziko vzniku BPPV zvyšuje mimo jiné věk, osteoporóza a s ní související porucha vstřebávání vápníků, úraz hlavy (ten je druhou nejčastější příčinou vzniku BPPV), nebo třeba záněty vnitřního ucha.
Příčinou může být také postižením rovnovážného nervu. Riziko jeho vzniku nejspíš zvyšují virové nákazy, což je typicky herpetická infekce (původce třeba neštovic nebo pásového oparu) nebo covid.
Mezi závažné a poměrně časté příčiny patří onemocnění cév, srdce a mozku. Závratí se mohou projevovat i infarkt a mrtvice. Ty ovšem kromě závratě provází i další nepříjemnosti. U mrtvice ochrnutí půlky těla, pokles koutku úst, dvojité vidění, zvracení, porucha řeči, náhlá bolest hlavy, neschopnost vstát a chodit, někdy i porucha vědomí. U infarktu pak typicky bolest na hrudi, pocit zrychleného tepu. Pacienta ohrožují na životě, proto je lepší jej ihned vyšetřit a vyloučit třeba cévní mozkovou příhodu než čekat, až příznaky odezní, protože pak už jsou příznaky nevratné a my je neovlivníme,
podotýká Lukáš Martinkovič.
Galerie: Laboratoř pro diagnostiku a léčbu závratí
Závratí se projevuje také migréna, která častěji postihuje ženy než muže. Vyprovokovat ji mohou hormonální změny, určité potraviny, pití alkoholu, stres či nedostatek spánku. U každé záchvatovité závrati musí lékaři podle Jaroslava Jeřábka na tuto možnost myslet.
Nemocní se často obávají, že příčinnou závratě je nádor v mozku. U nádoru nazvaného vestibulární schwannom se to opravdu děje, ale jeho výskyt je velmi vzácný a závratě nejsou jediným příznakem, který jej doprovází. U něj ale pacienti mají dlouhodobé potíže – nejčastěji jde o poruchu sluchu a až v pozdním stádiu jde o poruchy rovnováhy,
dodává Lukáš Martinkovič.
Odborná spolupráce:
Doc. MUDr. Jaroslav Jeřábek, CSc.
Neurolog, ve Fakultní nemocnici Motol stál na počátku vzniku Neurootologického centra, kde dodnes působí. Založil také tradici neurootologických kurzů pro lékaře a letos byl organizátorem prvního tuzemského ročníku Světového týdne rovnováhy. Je čestným členem odborné České neurologické společnosti a vyučujícím na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.
ČLÁNKY DO MAILU