Pokud sledujete kolemjdoucí na ulici, určitě si občas říkáte, že tohle byste si na sebe nikdy nevzali. I ten největší „hastroš“ ale může být ustrojen podle nejnovějších trendů. Opravdu žhavé novinky jdou proti proudu, proto se mohou zdát šílené. Jaké jsou české módní vzory?
V teplákách nejen do sámošky
Podle jedné ankety si většina Evropanů myslí, že nejlépe oblečení lidé jsou v Paříži, následuje Milán. Ano, to jsou města, ve kterých není myslitelné vyrazit v teplákách, byť jenom do protější samoobsluhy.
Češi jsou obecně považováni za velké hříšníky, co se oblékání týče. Vezmou si na sebe cokoliv a kamkoliv, módními trendy se příliš neřídí, ba co víc, nesledují je. To se o nás říká v cizině.
A je to asi pravda, protože na české ulici i dvacet let po sametové revoluci zcela bezpečně poznáme cizince ze „západu“. Jsou prostě lépe oblečení, mají styl a šmrnc, navíc je na ohozu vidět, že nebyl z nejlevnějších. Češi prostě módní trendy neurčují, to je jasné. Navíc ani nejsou schopni je sledovat, až na opravdu minimum výjimek.
Přečtěte si: Zelené oblečení: Módní výstřelek nebo budoucnost?
Sledujete módní trendy?
Bedna – náš vzor
To, jak se budeme oblékat, podle mého názoru nejvíce ovlivňují lidé, které vidíme v televizi. Módní časopisy čte jenom určitá skupina lidí, kde bychom tedy brali inspiraci? Předpokládám, že stejně jsou na tom i cizinci, ti se přece také dívají na televizi a oblékají se podle ní. Zdroj nápadů u nás a v zahraničí se tedy předpokládám moc lišit nebude. To, co se liší, je obyčejný vkus.
Zatímco české ženy se inspirují Zuzanou Bubílkovou (nic proti ní nemám, ale mně osobně přijde jako bezchybná ukázka nevkusu) zahraniční dámy okukují poněkud elegantnější vzory. Dvě desítky let poté, co se otevřely hranice a my si můžeme koupit na sebe to samé jako cizinci, se nijak zvlášť neprojevily. Pořád bezpečně našince mezi zahraničními turisty poznáme.
Otázkou je, zda se to někdy změní. Pomohou další desítky let, budeme pak k nerozeznání od ostatních? Není to náhodou tak, že náš nevkus jenom omlouváme čtyřiceti lety komunismu a omezených možností kvalitně a moderně se oblékat? Nebo je to tím, že nemáme žádné místní vzory a do zahraničí je daleko? Čtyřicet let oblékání stejných bund a kalhot na lidech stopy zanechá, potom se těžko přechází k individuálnosti a snaze odlišit se, byť jenom oblečením.
Čtěte dále: Diktát módy podle paní učitelky
Z průzkumu provedeného v rámci módní show Elle Style Awards
Průzkum probíhal mezi 500 respondenty v ulicích Prahy. 56 % z nich byli muži a 44 % ženy. V Praze žilo 93 % dotazovaných.
- Téměř polovina (48 %) odpověděla, že pro ně móda důležitá je, ale dalších 40 % přiznalo, že módu příliš neřeší a neví, jak na tuto otázku odpovědět.
- Pro 78 % dotazovaných je fyzický vzhled důležitý.
- Móda a styl pro dotazované představuje z 60 % inspiraci, 29 % lidí si myslí, že je móda o napodobování a 11 % ji považuje za marnivost.
Zdroj: Novinky.cz
Řekni mi, co máš na sobě…
Naše babičky a maminky vždycky říkávaly, že cizince poznají na první pohled. Nic se na tom nezměnilo. Je to naše ostuda.
Pravdou je, že oblečení není všechno, ale dost o národu vypovídá.
Nemáme problém v penězích (bohaté dámy to naopak umějí svým oblečením pěkně zazdít), spíš je vidět nedostatky ve vzorech a inspiraci. Když už se inspirujeme v zahraničí, tak stylem, který je tam už dávno zapomenutý, nebo se naopak nikdy neuchytí.
Bojíme se vybočit z řady, to je asi ten náš skutečný a největší blok. Třicátníci nosí džíny a triko, padesátníci manšestráky a sedmdesátníci tesilky. O dámách ani nemluvě.
Až se zase budete sami sebe ptát, kdo u nás určuje módní trendy, tak pamatujte, že je to hlavně naše povaha a strach z nových a jiných věcí. Chyba je v nás, ne v nudně oblečených moderátorech zpráv.
Co si myslíte vy? Jsme na tom s oblékáním hůř než jiné národy? A záleží na tom?