Nachlazení vzniká jako reakce organismu na útok virů. S viry se setkáváme dennodenně. V zimě nad námi ale viry mají převahu. Chladné počasí jim svědčí mnohem více než nám. Proč tomu tak je?
Umožňujeme virům zaútočit
„Nachlazení vlastně není choroba, ale je to proces. Organismus prochladne, sníží se prokrvení, imunitní bariéra se oslabí a dojde k nějaké chorobě, třeba k viróze,“ vysvětluje praktický lékař Cyril Mucha. K rozvoji onemocnění napomůžeme nechtěně svým chováním.
I když si to neuvědomujeme, v zimě se změní naše chování a denní režim. Trávíme více času v uzavřených a málo větraných prostorách, kde na nás viry mohou snadněji zaútočit. Kromě toho, že na viry můžeme narazit na předmětech, kterých se dotýká velký počet cizích lidí, jako jsou například kliky u dveří nebo baterie na umyvadle, se s nimi setkáváme také v samotném vzduchu, který nás obklopuje. Viry, které nám způsobují nachlazení, se totiž přenášejí kapénkami. To jsou drobné kapičky hlenu, které do okolního vzduchu vypustíme při každém pšíknutí nebo zakašlání.
Ústřední topení způsobuje, že v zimě je v místnostech sušší vzduch než po zbytek roku a to je přesně to, co viry milují. V suchém vzduchu déle a snáze přežívají v kapénkách, ve kterých se k nám šíří. Proto je dobré ve vytápěných místnostech používat elektrické zvlhčovače vzduchu. Výhodou zvlhčovačů také je, že zabraňují vysoušení nosní sliznice, která díky tomu může s viry lépe bojovat.
Viry jsou odolnější a my oslabení
Se změnou ovzduší souvisí i zvýšená odolnost chřipkového viru, se kterým se setkáváme výhradně během zimy. Chladné teploty způsobují, že lipidový obal tohoto viru je pevnější. To dělá vir aktivnějším a rezistentnějším, takže je pro něj mnohem jednodušší zaútočit na naše tělo.
Tip: Při chřipce se nechraptí a další rozdíly mezi chřipkou a nachlazením
Nám v tomto boji moc nepomáhá ani fakt, že nízké teploty oslabují náš imunitní systém. Na Univerzitě Yale byl proveden zajímavý výzkum. Vědci umístili skupinky myší do prostor s různě vysokými teplotami a následně je vystavili běžnému viru způsobujícímu nachlazení. Ukázalo se, že buňky sliznice na čenichu myší, které přebývaly v chladnějším ovzduší, byly mnohem méně schopné čelit útočícím virům.
Na nosní sliznici má překvapivě vliv také to, jak se cítí naše nohy. Když je nám zima na chodidla, tak se stáhnou cévy v nose, což vede ke snížení schopnosti sliznice bránit nás před chřipkovými a dalšími viry. Studené nohy a ruce zahřejí některé vitaminy, minerály, zahřívací masti a produkty z jinanu dvoulaločného. Okamžitou pomocí jsou pak termofory a další zahřívací polštářky nebo boty.
Za nachlazení nemůže chlad, ale viry
Takže ano, zima může za naše nachlazení. Není to ale tak, že by nám přímo chlad způsobil nachlazení. Za nachlazení mohou vždy viry. Nízké teploty ale virům napomáhají v tom, že posilují jejich odolnost a snižují naši obranyschopnost.
I navzdory těmto nepříznivým podmínkám se ale můžeme před onemocněním bránit prevencí. Proti chřipce je možné nechat se očkovat, důležité je mytí rukou, udržování čerstvého a vlhkého vzduchu v místnostech, kde se zdržujeme, a dbát na to, abychom neprochladli.
Nachlazení je ostatně nejčastější lidskou nemocí – dospělého člověka postihuje průměrně dvakrát do roka, u dětí to může být až pětkrát častěji. Prevencí nachlazení je správná životospráva – přijímaní dostatečného množství vitaminů a dostatek pohybu.
Použité zdroje:
ČLÁNKY DO MAILU