Zelenina se zaorává ne proto že není dokonalá, ale proto že o ni spotřebitel nemá zájem, nekoupí ji. Povídačky o druhé jakosti jsou zcela mimo mísu, druhá jakost se za komunistů kupovala z nouze, ne že by si ji lidé žádali.
K nějakému významnému plýtvání nedochází, zaoraná zelenina nezmizí z povrchu zemského, ale působí jako hnojivo.
Zato dnes se kupuje druhá jakost proto, že první se vozí do Německa. :P
Jinak, on by spotřebitel koupil ledacos, ale prodejce není ochoten nabídnout to za odpovídající cenu. Je pochopitelné, že za křivou třínohou mrkev, kterou budu před vařením muset loupat dvakrát tak dlouho, nedám stejné peníze, jaké bych dal za mrkev rovnou. Je to pochopitelné pro všechny kromě těch volů, co ji raději zaorají, než by mi ji dali levněji.
Cesi preferuji vyrobky na ktere maji. Pri 1/4 platech zato vyssich cenach za odpadky misto potravin ve srovnani se sousednim Nemeckem je to opravdu prekvapujici chovani, ze.
Zadne levne potraviny tu neexistuji, ty jsou levne pouze nakladove nikoli koncovou cenou.
Jestlize retezce prodavaji jablka dovezena 40 km s vykupni cenou 8 Kc / kg za 40 Kc / kg, nebudou se zabyvat nejakou "druhou" jakosti. Prece si nebudou kazit ceny a prodavat takova jablka treba se "slevou" za pouhych 38 Kc. To je lepsi dovest stovky kilometru z Rakouska a prodavat nakonec take za 40 Kc / kg.
No, jestli se zaorávají tuny české zeleniny, tak to ani nestojí za řeč. Vždyť například jen mrkve se v ŘR v roce 2012 sklidilo 20.763 tun.
Takže i kdyby byla mrkev jediná zelenina, a i kdyby se té mrkve zaoralo největší možné množství, tedy 9,99 tun, tak je to 0,05% sklizně.
Kromě toho si nedovedu představit, že někdo méně pohlednou zeleninu zaorá, tedy žádný příjem, jen náklady, namísto aby ji prodal do konzervárny na nakrájení, namletí, tedy stejné či nižší náklady a nějaký příjem.
Zkrátka, mě ty tuny mladá paní, či starší slečno, neohromily.
Zeleniny i ovoce je nadbytek. Přestože zemědělec třetinu své produkce zaorá, tak to nekončí tím, že by regály v supermarketu zely prázdnotou.
Je tu možnost jít s cenou dolů a tak podpořit spotřebu. To na první pohled vypadá rozumně, ale bohužel spotřeba potravin je víceméně konstantní. Pokud brambory budete prodávat za polovinu ceny, tak jich lidé nesní dvakrát tolik. Snižováním ceny zeleniny tak nakonec obchodník a pěstitel okrádá jen sám sebe, protože zákazník si koupí jen tolik, co obvykle. Ovšem levněji. Můžete dát "ošklivý květák" do prodeje za nižší cenu a skutečně si pak květák koupí více lidí. Protože si ho koupí i lidé, kteří na něj jinak nemají. Jenže o to méně si koupí něčeho jiného. Prostě toho víc nesní. Maximálně dosáhnete toho, že tu zeleninu nebude zaorávat zemědělec, ale bude ji do popelnice vyhazovat zákazník.
Další věc je zaorávání. Tím se biomasa dostává zpět do půdy a tím méně hnojiva bude potřeba příští rok. Takže to jistá úspora nakonec je. Navíc ta ztráta není až taková, protože velká část nákladů vzniká až sklizením, dopravou, skladováním a DPH. Zkrátka zaorané kilo květáku je mnohem levnější než kilo květáku vyhozené do popelnice spotřebitelem, který ho nestihl včas sníst.
Krmení zvířat zeleninou? To je zase další úspora, tentokrát na krmivu. Pestřejší strava je i pro prasata zdravější. A protože prase nakonec skončí u řezníka, tak to vyhozené peníze nejsou.
Celá situace ovšem může vypadat zcela jinak očima někoho, kdo na jídlo nemá peníze. To je případ slečny/paní, se kterou byl veden rozhovor. Tedy ona sama si nákup dovolit jistě může, ale pracuje pro charitu a lidi, kteří skutečně mohou mít hlad a uvedené chování jim připadá jako obrovské plýtvání. Držím jim palce a přeji hodně úspěchů. Nelíbí se mi ale její plošné odsuzování obchodníků a zemědělců. Dokud tu není hladomor, tak není zaorávání zeleniny žádný společenský prohřešek.