Zeleniny i ovoce je nadbytek. Přestože zemědělec třetinu své produkce zaorá, tak to nekončí tím, že by regály v supermarketu zely prázdnotou.
Je tu možnost jít s cenou dolů a tak podpořit spotřebu. To na první pohled vypadá rozumně, ale bohužel spotřeba potravin je víceméně konstantní. Pokud brambory budete prodávat za polovinu ceny, tak jich lidé nesní dvakrát tolik. Snižováním ceny zeleniny tak nakonec obchodník a pěstitel okrádá jen sám sebe, protože zákazník si koupí jen tolik, co obvykle. Ovšem levněji. Můžete dát "ošklivý květák" do prodeje za nižší cenu a skutečně si pak květák koupí více lidí. Protože si ho koupí i lidé, kteří na něj jinak nemají. Jenže o to méně si koupí něčeho jiného. Prostě toho víc nesní. Maximálně dosáhnete toho, že tu zeleninu nebude zaorávat zemědělec, ale bude ji do popelnice vyhazovat zákazník.
Další věc je zaorávání. Tím se biomasa dostává zpět do půdy a tím méně hnojiva bude potřeba příští rok. Takže to jistá úspora nakonec je. Navíc ta ztráta není až taková, protože velká část nákladů vzniká až sklizením, dopravou, skladováním a DPH. Zkrátka zaorané kilo květáku je mnohem levnější než kilo květáku vyhozené do popelnice spotřebitelem, který ho nestihl včas sníst.
Krmení zvířat zeleninou? To je zase další úspora, tentokrát na krmivu. Pestřejší strava je i pro prasata zdravější. A protože prase nakonec skončí u řezníka, tak to vyhozené peníze nejsou.
Celá situace ovšem může vypadat zcela jinak očima někoho, kdo na jídlo nemá peníze. To je případ slečny/paní, se kterou byl veden rozhovor. Tedy ona sama si nákup dovolit jistě může, ale pracuje pro charitu a lidi, kteří skutečně mohou mít hlad a uvedené chování jim připadá jako obrovské plýtvání. Držím jim palce a přeji hodně úspěchů. Nelíbí se mi ale její plošné odsuzování obchodníků a zemědělců. Dokud tu není hladomor, tak není zaorávání zeleniny žádný společenský prohřešek.
ČLÁNKY DO MAILU