Děkuji za zajímavé otázky.
1.) Cocoon strategie byla studována právě u černého kašle a rozhodně vůbec ničeho zázračného nedosáhla. Mnohé země to vědecky odstřelily de facto jako nesmysl. Na druhé straně ta data potvrzovala účinnost přeci jen něco mezi 15-30 % snížení celkového rizika. Nejevila tedy paradoxní efekt rizika naopak zvýšeného jak uvažujete nad Warfelovou studií. Avšak cocoon strategie znamená i přeočkování matky dítěte (obvykle matky kojící). Je tedy možné, že možný paradoxní efekt byl překryt efektem určité ochrany dítěte kojením od "čerstvě" očkované matky. Dělat cocoon strategii acelulárními vakcínami, to je opravdu hraniční nesmysl, věřím, že již pro mnohé dostatečně vědecky vyjasněný.
2.) Očkování těhotných žen je určitě "systém", kde bych příliš nepochyboval o výhodě pro již narozené dítě. je možné, že nám z matek udělá dlouhodoběji přenašečky, ale otázkou je, jak dlouhý kontakt (v čase) infekční matky s dítětem stačí k určitému dostatečnému % přenesení onemocnění. Tam bude zcela dostatečný již ten interval zkrácený (matka nemocná) a jeho prodloužením (matka očkovaná) se už nic moc nezhorší. Nevím to jistě, ale přijde mi to pravděpodobné. S těmi kontraindikacemi očkování - to je zajímavé, to mne nenapadlo. Ale opět bych vsadil na to, že pro neočkované dítě je matka nemocná i matka očkovaná riziková v podstatě stejně. Pokud odlišně nevsadíte na účinnou včasnou izolaci matky nemocné (klinicky zjevného přenašeče), což by to samozřejmě pozměnilo. Ta ochrana pouhých šesti týdnů je sporná. Zarazilo mne, že jsem nalezl krásnou studii, jak je to super a jak protilátky přešly transplacentárně a "drží", ale končila v intervalu 1 měsíc od porodu. - Divné. Ani nepočkali, kdy jim to začne klesat. Člověka zkrátka musí napadnout otázka: Raději nepočkali?
3.) To je samozřejmě složité. Mnohé studie nejen naznačily, ale v podstatě prokázaly, že to nejhorší, co se může stát, je přestat očkovat v populaci, kde dosavadní očkování jenom tlumí průběh nemoci na průběh subklinický. Nebylo to jenom u ČK. Očkování vyvolává potřebu dalšího očkování. Můžeme na to nadávat, ale ta hrozba lokálních epidemií při přerušení očkování některých nemocí fakt je. Není to zcela zanedbatelné. Jen na vině je především předchozí očkování a nikoliv následné neočkování. Je potřeba to rozlišit dle primární příčiny.
To co je opravdu zajímavé je, zda lze u očkovaných acelulárními vakcínami proti ČK očekávat v budoucnu ještě těžší průběhy této nemoci, poté, co ochranný efekt vyprchá. A tady je potřeba rozdělit úvahu. Těžký průběh může vyvolat vyšší produkce pertusového toxinu při infekci. To si myslím nenastane nebo jen vzácně. Není moc důvodů, proč by mělo být bakterie najednou více, pokud nebudete tvrdit, že bude méně fungovat obranná imunitní reakce. A to moc nevím proč by tak úplně měla. (U nového subtypu asi hrozí prvotní antigenní hřích a tam by to tímto mechanismem nastat mohlo, ale jinak spíše ne.) Těžší průběh může ale vyvolat atypická reakce samotného organismu na setkání se s infekcí, po výpadku ochranného účinku očkování. Tedy účinky očkování, které mají nepředvídatelnou imunomodulativní povahu. Mohou být závažné, ale měly by být také spíše jen vzácné a ojedinělé. Zkrátka mi to nějak teoreticky nepřijde moc pravděpodobné. - A protože život je krásný a plný překvapení, znám osobně dva dospělé očkované lidi, kteří dostali černý kašel opravdu "jako Brno". Slečně z toho dokonce praskly žebra, SÚKL o tom případu někde i psal. takže ta empirie - kdo ví, jak to bude vypadat. Spíše bych se bál, co napáchá to masové očkování těhotných. Možná se nám potom bude hodit taky nějaký ten virus Zika, aby se to mělo na co hodit... :-) (Ale to už prosím berte jen s nadsázkou.)