Nebrání náhodou prodeji vyzrálého masa u nás hygienické předpisy, které stanoví, že maso se musí spotřebovat do pár dní od porážky? Před časem jsem četl rozhovor s majitelem nějakého steak house a ten říkal, že právě boj s hygieniky, aby dostal výjimku a mohl zpracovávat vyzrálé maso, byl to nejtěžší.
Odpověď autora: Je to naprostý nesmysl a dotyčný majitel nemluvil pravdu. Žádný hygienický předpis ani v ČR, ani v EU nezakazuje výrobu a prodej vyzrálého masa, faktickým důkazem je skutečnost, že se také všude takové maso prodává a konzumuje, včetně ČR, kde takové maso dodávají na trh například Jatka Steinhauser nebo společnost Amaso CZ.
Jiná věc je, že ne každý proces vyzrávání ovládá a ne každý uvedenému procesu umí vytvořit správné podmínky. V chladírenských boxem například nemůže být příliš velké vlhko, nelze vedle sebe skladovat maso z čerstvě poražených zvířat a zrající maso, musí být zajištěny podmínky zabraňující kontaminaci a samozřejmě dodržována správná teplota. Pokud mluvíme o hygienicích, pak ti působí v restauračních zařízeních a právě restauratéři na rozdíl od jatek a zpracovatelů masa o podmínkách zrání masa moc nevědí. Je tedy opravdu možné, že nějaký hygienik někomu prodej vyzrálého masa zakázal, ale pokud se tak stalo, bylo to tím, že příslušný podnik nedodržoval podmínky jeho skladování či prodeje. Předpisy tentokrát na vině nejsou.
Petr Havel
V článku není nikde zmíněno, že je proces zpracování masa v gesci hygieniků, a detailněji to rozebírá můj poslední článek týkající se kompetencí v připravované novele zákona o potravinách (vyjde v pondělí). Skutečnost, že se porážejí i mladší zvířata, vychází podle mne zejména ze skutečnosti, že mnoho spotřebitelů vyděšených z negativní image živočišných tuků požaduje co nejlibovější maso, což splňují zejména mladé kusy dobytka. Jak ale bylo i v článku řečeno, co nejméně tuku v mase není zejména kvůli chuti pro kulinářskou úpravu nejvhodnějším řešením, nehledě na to, že živočišné tuky obsahují některé mastné kyseliny a látky, které nejsou nahraditelné stravou na bázi rostlnné produkce. Jde tedy o to spotřebitele objektivně informovat o skutečných parametrech kvality masa, nejen hovězího, což je ambicí nejen mého článku, ale i v něm citované osvětové publikace.