Proč vám vadí mléko? Intolerance a alergie mají odlišné příčiny

Poslední dobou často slýchám od svých známých, že jim mléko nedělá dobře na žaludek, byť s ním nemívali problém. Trpí po požití akutním průjmem, prudkým nutkáním na zvracení, případně se osypávají. K lékaři s takovou „prkotinou“ nešli a nasadili si vlastní léčbu, jež spočívá ve vyřazení mléka a mléčných výrobků z jídelníčku. Jenže někdy je chuť víc než vzpomínka na bolesti břicha, a tak se už po mnoho měsíců potácejí mezi dny s bolestmi a dny bez mléka. Jste na tom podobně? Možná máte laktózovou intoleranci, v lepším případě alergii na bílkovinu kravského mléka. Příznaky mají podobné, příčiny zcela odlišné.

„V průměru člověk snese čtyři až šest gramů laktózy za den. Jsou lidé, kteří dobře tolerují zakysané mléčné výrobky – mléko už vynechávají, na druhé straně jsou tací, kteří si vezmou třeba jen tablety obsahující laktózu a už mají potíže,“ říká nutriční poradkyně Karolína Hlavatá. První skupina lidí trpí intolerancí laktózy, anomálií, která se v evropské populaci vyskytuje u maximálně deseti procent lidí, druhá skupina má potravinovou alergii.

Čím nahradit mléko? Přehled včetně receptů na využití:

Laktózová intolerance vám trochu mléka povolí

Postižení jedinci mají nedostatek enzymu laktázy a nejsou schopni zpracovat a vstřebat mléčný cukr – laktózu. Činností střevních bakterií nestrávená laktóza kvasí a dochází k nadměrné produkci plynů. Důsledkem jsou bolesti břicha, nadýmání a průjmy. „Mléko je prakticky první složkou výživy, se kterou se člověk dostává do kontaktu. Vrozené defekty tvorby enzymu laktózy, který štěpí mléčný cukr, jsou v klinických projevech malých dětí méně časté. Mateřské mléko laktózu obsahuje. Projevují se však většinou později, s postupným vyhasínáním tvorby tohoto enzymu a následně pak laktózovou intolerancí. Laktózová intolerance bývá však často i získaná po nějakém postižení trávicího traktu jiným onemocněním, například při neléčené celiakii, nebo po prodělané infekci trávicího traktu s postižením sliznice tenkého střeva,“ vysvětluje primář FN Motol a předseda Společnosti pro výživu Petr Tláskal.

Laktózová intolerance se tak může vyskytnout prakticky v každé fázi života. Často se projevuje nadýmáním, bolestmi břicha, průjmy a podobně po podání mléka či mléčných výrobků. Mléčné výrobky ale intolerantní jedinci nemusí zcela zavrhnout, jak dobře nebo špatně je budou snášet, totiž záleží na stupni tolerance laktózy. Někomu bude vadit už jen laktóza obsažená v lécích, druhému neublíží ani tři kopečky smetanové zmrzliny. „Tolerované ale bývají zakysané mléčné výrobky, u nichž je díky bakteriím mléčného kvašení snížen obsah laktózy o 20 – 50 % procent. U sýrů zrajících je laktóza také z větší části téměř rozštěpena. Zpravidla je však nutné z jídelníčku vyřadit mléko,“ upozorňuje Karolina Hlavatá.

Hlavní slovo však bude mít lékař z gastroenterologické ambulance. „Při podezření na intoleranci je nejvhodnější klinický test, s vysazením mléka a mléčných výrobků na určitou dobu z jídelníčku člověka a sledováním ústupu či přetrvávání obtíží. Následně se nejdříve do stravy zařazují zpět mléčné výrobky, zvláště zakysané, jejichž tolerance je i při laktázovém deficitu lepší než u mléka,“ vysvětluje Petr Tláskal. Variantou jsou i laktázové tablety, které se konzumují před plánovanou konzumací pokrmu, který obsahuje laktózu.

Alergie na mléko sype zákazy z rukávu

Zatímco laktózová intolerance se řadí mezi anomálie, při které lze více méně bez úhony konzumovat alespoň malé množství mléčných výrobků, u alergie na bílkovinu kravského mléka platí zákaz téměř na vše. Je to jedna z nejrozšířenějších potravinových alergií - hovoří se o nepřiměřené reakci imunitního systému, kterou vyvolá i velmi malé množství mléčné bílkoviny. Když už se projevit má, pak se v pětadevadesáti procentech projeví v prvním roce života dítěte. Přičemž svou roli zde sehrávají i genetické předpoklady k rozvoji alergie na bílkovinu kravského mléka, které ji mohou aktivovat. „Alergie na bílkovinu kravského mléka má většinou klinicky závažnější průběh než laktózová intolerance. U malých dětí se často objevuje krev ve stolici, zvracení, průjmy, bolesti břicha, vyrážky. Může však nastat i anafylaktický šok, s vážným ohrožením života člověka. Dnes se proto preventivně u dětí, kde je v rodině zjištěna alergie a dítě není z nějakého důvodu kojeno, podávají hypoalergenní formule k náhradě mateřského mléka,“ říká Petr Tláskal.

Děti se musí spokojit se speciálně upravenými mléky s hydrolyzovanou bílkovinou kravského mléka a doplňováním bílkovin z masa, vajec, ryb a rostlinných zdrojů. Řešením totiž není kozí ani ovčí mléko, protože u nich existuje podobná antigenicita a alergenicita jako u mléka kravského. Nezkoušejte alergikům podávat ani ovčí mléko, kde je celkový obsah bílkovin ještě vyšší než u kravského. Odborníci nedoporučují ani sójový nápoj, protože až u poloviny kojenců s alergií na mléčnou bílkovinu je současně přítomna i alergie na sójové preparáty.

Alergií na bílkovinu kravského mléka bývají postižena dvě až pět procenta kojenců. U devíti z deseti tato alergie vymizí do tří let. Ostatní se musí mléka a mléčných výrobků vzdát, v naší populaci jsou takto postiženy asi dvě procenta lidí.