Můj muž zemřel naprosto zdravý (nehoda, úraz hlavy, nějaké fraktury, vnitřní krvácení...), byl mladý, myslím, že jeho orgány mohly jistě někomu pomoct, ale nevím o tom, nikdo z lékařů s námi nic takového neprobíral. Nebo to lékaři nemusejí konzultovat s rodinou? On tedy musel na pitvu, takže to možná ani nešlo... Nevím.
Já sama bych byla ráda, kdyby moje orgány po mé smrti byly ještě někomu k užitku, tedy pokud taky umřu zdravá :-)) Léta jsem dávala krev (teď už nemohu kvůli protilátkám proti erytrocytům) a jsem i v registru dárců kostní dřeně, takže bych darovala i ledvinu, ale tu jenom někomu blízkému - rodičům, sestře, dítěti... Cizímu ne, ani za peníze. Přece jen je to obrovský zásah do těla, který člověka ovlivní na celý život.
25 tisíc za ledvinu - to je směšné, spíš urážka. Pokud bych jí chtěla dát (jen své rodině, dětem, manželovi, rodičům), tak za to ty peníze nechci. Navíc to žadné tzv. bolestné nepokryje, je to žalostně málo. Cizím svoje orgány v žádném případě dát nechci, to se radši přihlásím do toho registru......Člověk není auto, aby se z nej odšroubovaly součástky a daly do nového....
ČLÁNKY DO MAILU