Zájem o nákup zeleniny mimo obchodní centra roste, stejně jako trend nakupovat potraviny lokální a také minimálně chemicky ošetřené. Toho využívá výrobce balené opracované zeleniny pod značkou Česká zelenina.
Vakuují základní druhy zeleniny
Základní nabídku přitom tvoří základní druhy zeleniny – kořenová zelenina, cibule, brambory a zelí, prodávané ve vakuovém balení, v různých kombinacích, variantách a gramážích.
Například zmiňované brambory je možné zakoupit oloupané a omyté, nakrájené na kostky, na plátky nebo vcelku, nebo nastrouhané a připravené jako polotovar na klasický bramborák. To je také jeden z nejoblíbenějších a nejvíce kupovaných produktů, v současné době je ale největším hitem krouhané vakuově balené zelí, které si pak zákazníci sami nakládají.
Řetězce nabízejí nevýhodné ceny, říká zelinář
Produkty farmy Česká zelenina ale v nadnárodních maloobchodních sítích spotřebitelé nenajdou. Důvodem je podle majitele Jaroslava Cimra obchodní politika řetězců, které nabízejí i za zpracovanou zeleninu nízké výkupní ceny. Mezi hlavní odběratele tak patří různé restaurace, vývařovny nebo školky, mimo jiné známá pražská restaurace U Fleků nebo Balbínova poetická hospůdka na Vinohradech.
Respektive patřily – regulace spojené s tlumením šíření koronaviru se letos zásadně podepsaly na propadu odbytu farmy, přesto je ale možné si českou zeleninou od českých pěstitelů z této společnosti i v současné době nakoupit. Jednak je možné učinit tak přímo na místě, Jaroslav Cimr ale také stále zásobuje zhruba dvacet pravidelných odběratelů z řad menších obchodů, a to i v hlavním městě. Od něj je farma, sídlící v obci Kleneč u Roudnice nad Labem, jen pár desítek kilometrů, a s objednaným zbožím tak vyráží tento zpracovatel zeleniny do Prahy několikrát týdně. Farma sice nedisponuje prodejem prostřednictvím e-shopu, zboží si ale lze objednat na webových stránkách, kde je také možné sledovat aktuální nabídku produktů. Druhý den po objednávce je přitom v drtivé většině případů zboží u zákazníka.
Bez chemie
Vakuově balená zelenina není ošetřena žádnou chemií, v optimálním stavu v obalu vydrží zhruba pět dní (brambory a zelí), nebo i déle (cibule). Poté se (na povrchu brambor) vytvoří obdobně jako například při ohřívání v mikrovlnce krusta, což sice není nic proti ničemu, ale kazí se tím vzhled i senzorika produktu. Reálně by přitom mohly mít produkty z této farmy trvanlivost i delší, to by se ale musely používat konzervační prostředky. Ty se přitom v minimálním množství využívají jen v případě brambor.
„My používáme sedmkrát méně konzervantů, než je obvyklé,“ zdůrazňuje Jaroslav Cimr. V ČR navíc roste zájem spotřebitelů o nákup „potravin bez chemie“ a také v sítích, kde je výrazně nižší koncentrace nakupujících. „Cítím to zejména v poslední době, právě v Praze roste skupina lidí, kteří stále více preferují zboží z malých obchodů a je to i logické – jedna prodavačka a malý počet nakupujících určitě znamenají nižší riziko nákazy koronavirem,“ říká Jaroslav Cimr.
Nejen pěstováním živ je zemědělec
Strategie farmy Česká zelenina je každopádně v mnohém inspirující. Primárním zpracováním zemědělské suroviny totiž vytváří přímo na statku přidanou hodnotu (nízká přidaná hodnota je přitom jedním z největších problémů našeho zemědělství), zároveň je farma nezávislá na nadnárodních sítích a zároveň je schopna dovézt své produkty za svými zákazníky.
Cílenou podporou menších obchůdků také spoluvytváří alternativní prodejní kanály, výkupem a zpracováním zeleniny od regionálních pěstitelů podporuje rozvoj venkova a také tak často (ale často jen slovně) proklamovanou snahu zvýšit soběstačnost ČR v zemědělské produkci. Ta je právě v oboru pěstování zeleniny ze všech zemědělských oborů nejnižší, což se ale svým dílem snaží farma Česká zelenina změnit.