Prodej domácího cukroví na internetu má jasné podmínky. Každý to dělat nemůže

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Letos se vyjasnily podmínky prodeje doma vyrobených produktů, marmelád, sirupů nebo třeba vánočního cukroví. Kdo může prodávat tyto produkty na internetu a za jakých podmínek? Není to tak jednoduché, jak si to někteří lidé na internetu malují.

Jaro a čas předvánoční jsou jako stvořené k příjemnému přivýdělku. Zejména ti šikovnější z nás si mohou výrobou jarních či vánočních dekorací a věnců přijít na zajímavé peníze. Stejně tak i všichni, kteří rádi pečou cukroví. Inzerátů s nabídkami „zaručeně domácích“, „kvalitních a nešizených“ vanilkových rohlíčků a lineckých koleček najdete jen na sbazar.cz na devět stovek a na bazos.cz na dvě stě. Nabídku bez potíží objevíte i na sociální síti Facebook. V inzerátech jsme ani jednou nenarazili na IČO.

V různých komunitních skupinách naopak narazíte na desítky poptávek po „domácím“ cukroví. Kilo od šesti set do dvanácti stovek. Zdá se, že základní pojmy tržní ekonomiky fungují. Ale může se cukroví vyráběné doma, bez živnostenského oprávnění, nabízet prostřednictvím inzerce? A jak je to v případě, že vám po tomto domácím cukroví bude špatně?

Přes 20 let si zákon vykládali špatně

Nařízení Evropského parlamentu a rady o hygieně potravin, které například s pečením vánočního cukrovím souvisí, si prý roky vykládaly krajské hygienické stanice moc striktně a stejně tak ho aplikovaly do praxe. Podle ministra pro legislativu České republiky Michala Šalomouna byl český výklad přísnější, než by být musel.

A protože vláda chtěla zjednat nápravu, zahrnula právě domácí pečení cukroví a vaření domácích marmelád do Antibyrokratického balíčku II. a navrhla připravit závaznou metodiku pro všechny Krajské hygienické stanice, která potvrdí postup v souladu s přímo použitelnými předpisy EU. „Chceme pomoci šikovným lidem, kteří v domácím prostředí chtějí vyrábět marmelády, sirupy, péct cukroví a další. Mnohdy jim v tom brání nejednotný výklad pravidel, a proto se připraví jasná a přehledná metodika pro krajské hygieny,“ uvedl ministr.

Kam použít loupané a kam neloupané mandle? Přečtěte si také:

Kam použít loupané a kam neloupané mandle?

Jak to chodí v zahraničí?

Například v Itálii je dle české vlády možné provozovat malovýrobu v domácích podmínkách po kontrolní návštěvě. Ve Velké Británii dokonce stačí zaplatit symbolický poplatek a je možno vyrábět z domu. Navíc i malovýrobce musí investovat do rozšíření vybavení své kuchyně nad rámec pracovní linky a malého sporáku. Nicméně není nucen ke splnění desítek „maličkostí“ pochopitelných při zřízení velkovýroby. 

Navíc každý malovýrobce, jehož výrobky by nesplňovaly podmínky kvality či základní hygieny, by velmi rychle zkrachoval a skončil.

„I hlavní hygienička Pavla Svrčinová uznala, že praxe hygienických stanic není jednotná a je třeba ji sjednotit v duchu nařízení tak, jak se postupuje v celé Evropě. Vydala tedy metodický pokyn, kde objasňuje, na které věci se nařízení vztahuje a na které ne,“ uvádí ve svém listopadovém podcastu na webu vlada.cz Michal Šalomoun.

Pečete na Vánoce cukroví?

Džem z vlastní zahrádky

Metodika vznikala z podnětu drobných výrobců. Svou zkušenost popsala Lucie Stejskalová, která vyrábí marmelády. Když se zajímala, co by podle pravidel měla splňovat, zjistila, že by si musela vybudovat ve svém domě nebytový prostor a získat různá potvrzení. Jejím cílem ale nebylo podnikat, chtěla dělat marmelády pro lidi, kteří mají zájem o něco jiného, než najdou v běžných obchodech.

„Když jsem to propočítala, zjistila jsem, že bych se zadlužila a dluh bych jen tak nesplatila,“ řekla. Dříve nenašla žádnou cestu, jak by mohla své marmelády občas legálně prodávat například na trzích, a narážela i na obavy pořadatelů těchto akcí, že nemá různá potvrzení.

Svrčinová vysvětlila, že metodika hygienických stanic vychází z toho, že jde o nahodilou činnost, které se lidé věnují pouze občas. „Pokud máte jahody ze zahrádky, uděláte džem a jdete na nejbližší jarmark, nemáte ohlašovací povinnost,“ řekla. Pravidla pro výrobu potravin se řídí nařízením Evropské komise o hygieně potravin, která říká, že potravinové právo se týká podniků s určitým stupněm organizace a kontinuity.

Co je tzv. příležitostný prodej, nebo nabídka

Jedná se o činnosti s bezvýznamným stupněm kontinuity a organizace, které jsou:

  • jednorázové,
  • příležitostné,
  • nahodilé.

Když si ve vaší obci uspořádáte například „Klub Vaření“ kam si přinesete vlastní suroviny a z nich vaříte, nebo jednou za čas uspořádáte vesnický dobročinný jarmark s prodejem malých množství vlastních produktů vyrobených v domácnosti, pak se na vás ohlašovací povinnost nevztahuje. 

Stejně tak pokud nahodile pečete cukroví vánoční, svatební, k narozeninám, ke křtinám a cukroví na pohřební hostinu nebo pro sousedy.

Ovšem pozor:

Pokud pečete cukroví ve velkém a do výroby je zapojena například i tetička a manžel, nejde o činnost se zanedbatelným stupněm organizace.

A dále platí, že pokud se věnujete příležitostné výrobě, nesmíte své produkty prodávat na internetu nebo je nějak cíleně propagovat. Informovat o možnosti prodeje v praxi můžete například mezi svými známými. Za propagaci se nepovažuje ústní sdělení nebo inzerování kulturních nebo sportovních akcí, kde se podává občerstvení.

Prodávat příležitostně lze 

  • Nesete primární odpovědnost za bezpečnost vámi vyráběných potravin. Obecně platí, že potravina nesmí být uvedena na trh, není-li bezpečná.
  • Primárně jde o dodržení teplotního řetězce – od začátku výroby po předání zákazníkovi.
  • Je nutné nechat si účtenky od zboží, aby v případě nákazy bylo hygieniky možné dosledovat zdroje surovin.
  • Nesmíte pracovat s potravinami, pokud jste nemocní, zejména při zvracení, průjmech, s infekčními kožními poraněními, při chřipce, kašli, infekcí úst, krku, očí nebo uší.

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz se zaměřuje zejména na kvalitu potravin a kvalitu jejich prodeje. Věnuje se také zdravotní problematice.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).