Dna neboli pakostnice je metabolická nemoc, při níž organismus není schopen dostatečně odbourávat látky, které vylučují kyselinu močovou. Ta se následně usazuje v kloubech, krystalizuje a bodá kolem sebe.
K onemocnění může mimo jiné přispívat zvýšená konzumace masa a alkoholu. Je nutné se při dně tedy masa zcela vzdát? Ne tak docela, popisuje prof. Karel Pavelka a doporučuje, jaká dieta a léčba jsou při dně vhodné.
Co je dna a co se při ní děje?
Dna je zánětlivé onemocnění kloubů způsobené ukládáním krystalů kyseliny močové do kloubů a jejich okolí, kde vyvolávají zánětlivou reakci. Podmínkou vzniku dny je zvýšená hladina kyseliny močové v séru. Může být způsobena zvýšenou tvorbou kyseliny močové v séru nebo sníženým vylučováním.
Jaký je prvotní příznak nemoci, co by nás mělo varovat a přimět k návštěvě lékaře?
Prvotním příznakem dny je velmi bolestivý otok jednoho nebo více kloubů. Otok bývá často zarudlý. Nejčastěji se otok objevuje na kořenovém kloubu palce u nohy, dále pak na kotníku a kolenu. Postižený však může být jakýkoliv kloub v těle. Zánět začíná náhle, často z plného zdraví a typický je zánět v noci. Nejčastěji trvá několik dnů až šest týdnů.
Dna je zánětlivé onemocnění kloubů. Prvotním příznakem je velmi bolestivý otok nejčastěji kloubu palce u nohy.
Jaké jsou příznaky v dalších fázích nemoci? Jak rychle nemoc postupuje?
U většiny pacientů zánět po několika dnech až týdnech odezní. Nastupuje bezpříznakové období, kdy je pacient zdánlivě zdráv. Mohou následovat další dnavé záchvaty a velmi se liší výskyt u jednotlivých pacientů. Další záchvat může nastat po několika měsících nebo i letech. U části pacientů se záchvaty kumulují rychleji a asi u pěti procent pacientů přejdou do chronicity, kdy nemocný má potíže již trvale.
Když budete dnu ignorovat, můžete trpět nadýmáním, průjmy, pálením žáhy, pálením v konečníku, onemocněním močových cest a ledvin, bolestmi hlavy a svalů.
Proč dna nejčastěji vzniká? Co může přispět k rozvoji nemoci?
Příčiny dny nejsou zcela objasněny. Dna vzniká následkem zvýšené hladiny kyseliny močové. Při jejím vzniku mohou být přítomny vrozené (genetické) faktory nebo některá onemocnění, která vedou ke zvýšenému buněčnému obratu, odbourávání nukleových kyselin a nadbytku purinů. K dnavé artritidě může vést také onemocnění ledvin.
Velká část pacientů s dnou má některé z tzv. asociovaných onemocnění: obezitu, hypertenzi, dyslipidémii, cukrovku, ledvinné postižení nebo metabolický syndrom. Mají také značně zvýšené kardiovaskulární riziko, proto by jejich snaha o „zdravý životní styl“ měla být důsledná, a to jak ve smyslu zabránění dně jako nemoci, ale i život ohrožujícím kardiovaskulárním komplikacím.
Proč se dně přezdívá „nemoc králů“?
Nemoc králů se jí říká, protože k onemocnění může přispívat zvýšená spotřeba masa a konzumace alkoholu a v minulosti toto bylo dostupné pouze velmi majetným vrstvám, jako například králům či šlechticům.
Co se zvýšenou konzumací masa myslí? Je nutné se při nemoci masa zcela vzdát?
Maso obsahuje poměrně vysoký obsah purinů, takže principiálně není příliš vhodnou potravinou pro pacienty s dnou. Nicméně existují určité rozdíly v mase, takže u dnavců se nedoporučují jen některá masa (vnitřnosti, brzlík, aromatická masa ze zvěřiny, sardinky atd.). Druhou stránkou je také množství masa, normální porce jedenkrát denně asi není problémem, ale není nutné mít maso ve velkých porcích vícekrát denně. To samé platí i o uzeninách. Je také důležité, jaká je úprava masa, nevhodné jsou silné vývary a silné masové omáčky.
Co škodí, když máte dnu:
- maso
- sladké nápoje slazené fruktózou
- alkohol
Jaké konkrétní potraviny či nápoje jsou naopak při nemoci doporučované a jaké lze konzumovat, ale v rozumné míře?
Mezi doporučované potraviny patří všechny mléčné výrobky a zelenina. V rozumné míře lze konzumovat i maso, luštěniny a podobně.
V čem spočívá léčba a v režii jakého lékaře (specialisty) probíhá?
Léčit dnu může specialista revmatolog nebo vzdělaný praktický lékař. Léčba akutního zánětu spočívá v podání protizánětlivých léků (nesteroidní antirevmatika, glukokortikoidy a kolchicin) a dále pak v podání léků, které snižují hladinu kyseliny močové.
Dá se dna jednou provždy vyléčit, nebo je to už celoživotní onemocnění, při kterém je nutné jednou provždy změnit životní styl?
Dnu je nutné považovat za celoživotní onemocnění a úprava životního stylu je vhodná.
Jak moc je nemoc v populaci rozšířená? Je nemocných více ve srovnání s minulostí? Kdo je dnou ohrožen více – muži, nebo ženy?
Dna postihuje asi jedno procento populace a výskytu dny přibývá. Postihuje více muže než ženy, především v páté a šesté životní dekádě. Po menopauze se již počet mužů a žen vyrovnává.
Můžete uvést nějakou zajímavost, zkušenost, „perličku“, týkající se této problematiky?
V literatuře se traduje, že dnavé záchvaty ovlivňovaly některé historické události. Například při zahájení rebelie osadníků proti britské nadvládě v Americe trpěl ministerský předseda dnavým záchvatem a nebyl schopen efektivně podniknout některé iniciální kroky k potlačení tohoto povstání. Něco podobného potkalo i Napoleona při některých bitvách.
Dnavý záchvat si nevybírá místo ani čas svého propuknutí, a tak jsem vyslechl mnoho kuriózních situací, mezi které bych řadil například první záchvat dny při svatební noci.
Prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc.
Dlouholetý ředitel Revmatologického ústavu v Praze. Přednosta Subkatedry revmatologie IPVZ, přednosta Kliniky revmatologie 1. LF UK, člen vědecké rady České lékařské komory, člen vědecké rady 1. Lékařské fakulty UK.
Generální sekretář EULAR, prezident evropského sjezdu EULAR, čestný člen několika evropských společností, člen redakční rady několika časopisů. Školitel studentů Ph.D. Autor a spoluautor patnácti monografií, celkový počet publikací přesahuje pětistovku.
ČLÁNKY DO MAILU