Projekt „Mléko do škol“, díky kterému dostávají žáci na základním stupni škol zdarma neochucené mléko a některé mléčné produkty, by bylo žádoucí opětovně rozšířit i na předškolní stravovací zařízení. Pro server Vitalia.cz to uvedl Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského (ČMSM).
Co se dozvíte v článku
Jiří Kopáček tak reagoval na zjištění expertní analýzy, která posuzovala dodržování výživových norem v předškolních zařízeních. Zveřejnil ji odborný časopis Výživa a potraviny (5/2021).
Analýza doporučuje více mléka pro děti ve školkách
Uvedená analýza totiž mimo jiné konstatovala, že z deseti sledovaných základních komodit byly v předškolních zařízeních plněny výživové normy nejméně právě v případě mléka, a to ze zhruba 80 procent. Výzkum byl prováděn ve stravovacích zařízeních v Jihomoravském kraji, a to v období leden–prosinec loňského roku.
Vzhledem k tomu, že šlo o nereprezentativní vzorek, a navíc byl loňský školní rok vzhledem k pandemii poněkud netradiční, předpokládá Jiří Kopáček, že nejde o plošný problém. Zmíněná analýza také ve svých závěrech konstatovala, že výživové normy dodržovány jsou, ale zvýšenou spotřebu mléka a výrobků z mléka neopomněla připomenout.
Galerie: Porovnejte velikost porcí potřebných pro doplnění vápníku
Rezervy ukázalo i šetření školní inspekce
Na problematiku se před časem zaměřila i Česká školní inspekce. Výsledky šetření, ve kterém bylo zapojeno 1046 subjektů, publikovala v roce 2017. Plnění výživových norem v nich bylo tehdy na úrovni 85 procent v případě mlékárenských výrobků a pouze na 78,9 procenta v případě mléka.
Což ukazuje na nemalé rezervy v konzumaci mléka právě u nejmladší generace, které se zejména konzumace mléka a mlékárenských produktů doporučuje a která je také důležitá pro vytváření stravovacích návyků.
I proto by bylo žádoucí vrátit projekt Mléko do škol právě do předškolních zařízení (školek), jichž se ostatně až do roku 2017 také týkal.
O projektu Mléko do škol
- Program podpory spotřeby mléka ve školách existuje v ČR od roku 1999. Během let se měnila některá jeho pravidla. V současnosti je určen pro žáky základních škol. Zastřešuje ho Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který spadá pod Ministerstvo zemědělství ČR.
- Jako cíl uvádí podporu zdravé výživy a zvýšení spotřeby mléka a mléčných výrobků, snížení deficitu vápníku u dětské populace, zlepšení stravovacích návyků dětí. Dále také výchovu budoucích spotřebitelů a zajištění odbytu mléka pro zemědělce.
- Žáci mají garantované pravidelné dodávky konzumního mléka, případně neochucených mléčných výrobků zcela zdarma. S doplatkem mohou odebírat i ochucené mléčné výrobky.
- Kromě dodávek mléčných výrobků mají být součástí projektu i doprovodná vzdělávací opatření, která zajišťují dodavatelé schválení SZIF. Podporovány jsou exkurze, vzdělávací akce, ochutnávky a soutěže propagující spotřebu mléka a mléčných výrobků.
Zdroje: Mléko do škol, SZIF
Návrat mléka do školek?
Souhlasí s tím i Michal Němec, ředitel obecně prospěšné společnosti Laktea, která stála u zrodu projektu a dodnes neochucené (i ochucené, ale to není dotované) mléko do škol dodává. „Školky by měly o tento projekt zájem, neboť s ním mají dobré zkušenosti,“ připomíná Michal Němec dobu, kdy bylo dotované mléko dodáváno i do školek. Proti tomu se ale poněkud nelogicky stavělo od začátku projektu ministerstvo školství, a v roce 2017 se mu také podařilo předškolní zařízení z projektu Mléko do škol vyřadit.
Výsledkem je zřejmě mimo jiné i nižší konzumace mléka a mlékárenských výrobků, než by bylo žádoucí. Pokud se ale přitom podle Jiřího Kopáčka potřebné stravovací návyky včas u dětí nevytvoří, už se to v průběhu života nezmění. Přeceňovaný je navíc podle něj i počet dětí, které trpí alergií na mléčnou bílkovinu. Ta je podle odborníků problémem především prvních dvou roků věku dítěte.
Mléko ano, cukr raději ne
„Mléko by ve stravě předškolních dětí ani školních dětí rozhodně nemělo chybět,“ zdůrazňuje předseda ČMSM, s tím, že jako optimální produkty lze doporučit nesmetanové a bílé jogurty, tvaroh, čerstvé sýry typu Lučina nebo skleničku polotučného mléka denně.
Nejen děti ale mnohdy preferují ovocné a ochucené jogurty, přičemž častým jevem je ochutit si alespoň doma (když už to nejde ve škole) zakoupené bílé jogurty marmeládou. V takovém případě ale děti (i dospělí) podle Jiřího Kopáčka přijímají obvykle více přidaného cukru, než pokud by si koupili ochucené ovocné průmyslově vyráběné jogurty. Řešením je tak podle něj koupit si bílý jogurt a zamíchat si do něj čerstvé ovoce. Což není nic proti marmeládám, ale jde právě o možnost omezení nežádoucího vyššího příjmu cukru.
ČLÁNKY DO MAILU