Říká se mu včelí lepidlo, tmel anebo také smluňka. Včelaři a odborníci ho však nazývají propolis. Po mnoho let je známým antibiotikem, antivirotikem i antioxidantem. Jenže, i když je propolis považován za bezpečný a jeho užívání nebývá doprovázeno nežádoucími účinky, ne každému jeho mocná síla sedne. Pro některé jedince je totiž alergenem.
Dalším problémem je nestejnorodé složení propolisu, které komplikuje jeho lékařské využití. Tedy komplikovalo. Po třiceti letech testů, zkoušení a bádání se totiž podařilo z propolisu odstranit alergizující složky, a to bez chemických činidel. Po čtyřech letech od patentování je „čistý propolis“ k dostání i v České republice.
Jak včela k propolisu přijde?
Včela je tvor nesmírně pracovitý, zvládne připravit med, včelí vosk, mateří kašičku, ale i zřejmě nejcennější včelí produkt – propolis. Ty včely, které jsou ve včelstvu určené k jeho sběru, sbírají na pupenech stromů a keřů lepkavou pryskyřičnou hmotu, kterou následně míchají s voskem a působením včelích enzymů obsažených ve slinných žlázách nechávají vzniknout propolis. Včely ho v úlech využívají jako my sádru v bytě. Zacelují s ním škvíry a praskliny, zejména před zimou. Ale využívají jej nejen jako stavební, ale díky antimikrobiálnímu účinku i jako ochranný materiál.
„Včely produkovaly med pro potřeby úlu, což lákalo různé hlodavce. Když ale vnikli do úlu, včely je ubodaly k smrti. Jak se ale nezvaného hosta zbavit, když jste jen malá včela? Bylo třeba zvíře obalit tenkou vrstvou propolisu, čímž ho vlastně mumifikovaly. Propolis byl a stále je schopen zastavit veškeré procesy, které jsou spojené s mikroorganismy. Původně ale bylo velkým problémem propolis využívat, protože propolis je z hlediska farmaceutického vlastně špinavá směs. Obsahuje totiž všechny látky, které se nacházejí v úlu – vosky, pryskyřice, balzámy i bakterie. Nejen, že tyto látky nejsou k ničemu přínosné, ale navíc s sebou nesou alergenní potenciál,“ říká doktor Antonio Scialpi, technolog z Univerizity Milán.
Co chceš s tou hroudou dělat? Vyčistit!
Doktor Giuseppe Maria Ricchiuto, prezident italské společnosti Specchiasol, to ale hned v začátku zkoumání pochopil, a proto se snažil odstranit z propolisu vše, krom oněch deseti procent flavonoidů, které jsou našemu tělu z propolisu prospěšné, jsou nealergenní a jako vedlejší produkt působí jako antiage substance. „Co chceš s touto hroudou dělat, přivítala mě manželka po návratu z bývalé Jugoslávie, dnešního Chorvatska, odkud jsem si tenkrát přivezl první propolis. V té době totiž bylo velmi těžké ho sehnat. Když jsme s propolisem začali pracovat, tak už existovaly studie, které prokazovaly jeho prospěšnost, ale neexistovaly metody, jak propolis zpracovat a jak z něj vytvořit léčivou substanci. Následovaly roky, které jsme zasvětili vytváření metod pro čištěný propolis a jeho analýzu. Snažil jsem se lidové léčitelství převést do moderního odborného pojetí, které by bylo vážně vnímáno i odborníky,“ říká Giuseppe Maria Ricchiuto.
- Přečtěte si: Propolis – včelí antibiotikum
Ale nebyl to úkol lehký, bylo třeba separovat prospěšné flavonoidy od vosků a pryskyřic, na které však byly pevně navázány. Hlavní cíl Italů bylo vyčistit propolis, aby získali jen ty látky, které jsou pro náš organismus prospěšné. „Nakonec jsme využili určitý typ laktobacilů – Lactobacillus helveticus5, který byl schopen napadnout a poškodit alergenní látky propolisu,“ vysvětluje ve zkratce Antonio Scialpi. Tato biotransformace vedla pouze k odstranění alergizující složky.
Výsledný obsah polyfenolů, který představuje onu účinnou „čistou“ složku propolisu, je následně standardizován, čili vhodný k lékařským účelům. To u nevyčištěného propolisu možné není. Složení propolisu, s ohledem na klimatické podmínky a umístění úlů, je prakticky na celém světě zcela různé. Čistý propolis se podařilo přivést na světlo světa v Itálii v roce 2011. Po třiceti letech každodenního zkoumání, testování a bádání byli první na světě.
Vyčištěný propolis je přírodní antibiotikum
„V roce 1990 byl podán první patent, během kterého jsme prokazovali účinnost proti stafylokokům a streptokokům, antioxidační účinek, protivirový účinek a schopnost regulovat imunitní systém. Tím se propolis liší od antibiotik, protože nejenže je umí napodobit, ale má i imunoregulační účinek,“ říká Antonio Scialpi.
Jeho slova potvrzuje brněnský pediatr Miroslav Černý, který pro časopis Léky a Lékárna uvedl: „Italští pediatři čištěný propolis označují za přírodní antibiotikum, na které nebyla doposud zaznamenána rezistence. Jeho využití v pediatrii může snížit odolnost (rezistenci) patogenních bakterií na klasická antibiotika, která dnes vzniká díky jejich mnohdy zbytečnému užívání. Je známo, že příliš časté a ne vždy opodstatněné užívání antibiotik významně zvyšuje rezistenci mikroorganismů a ve svém důsledku vede k neúspěchu léčby závažných mikrobiálních infekcí. Jinak řečeno, když si pomůžeme propolisem v prevenci lehkých infekcí, udrží si klasická antibiotika účinnost na skutečně závažné infekce, kdy se bez nich neobejdeme.“
Výsledný nealergenní produkt je označován zkratkou E.P.I.D. (Extrakt Propolisu Izolovaný Disperzní). Seženete ho volně v lékárnách jako součást potravinových doplňků, ve kterých jeho sílu umocňuje echinacea, vitamín C i myrta.
ČLÁNKY DO MAILU