Nemocnicím prošly první monoklonální protilátky na covid. Léky za stamiliony čeká likvidace

U dalších to nastane po prázdninách. Zdravotnická zařízení je proto musí nechat spálit jako nebezpečný odpad. Zároveň řeší, kdo jim zaplatí peníze vynaložené na jejich nákup. V úhrnu totiž půjde o stovky milionů korun, jak tomu napovídá výše dotačního programu, který má nemocnicím takto vynaložené peníze kompenzovat.

Schváleno je sedm monoklonálních protilátek

Jako první monoklonální protilátka se v ČR začal používat na začátku loňského roku lék s účinnou látkou bamlanivimab a krátce nato také ten s názvem Regeneron. V současné době je podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) v ČR pro léčbu covidu schváleno sedm monoklonálních protilátek.

Monoklonální protilátky mají podobu roztoků, které jsou podávány infuzemi nebo injekcemi. Jejich účinek se liší.

Jedna skupina těchto protilátek cílí přímo na vir SARS-CoV-2. Dokáží zastavit jeho množení v organismu, a to tak, že se naváží na část struktury viru a zabrání mu ve vstupu do buněk pacienta. Podávají se většinou na začátku onemocnění, a to ve formě infuze.

Další monoklonální protilátky potlačují přehnanou zánětlivou odpověď organismu na infekci virem SARS-CoV-2. Tento proces, kdy tělu škodí jeho vlastní imunitní reakce, je nazýván jako cytokinová bouře a může skončit i smrtí pacienta.

Mezi v ČR schválenými monoklonálními protilátkami je i jedna, která se od ostatních liší tím, že je podávána jako prevence před onemocněním covidem. To znamená, že ji dostává někdo, kde se mohl potkat či potkal s virem SARS-CoV-2 a lékaři chtějí předejít tomu, aby se u nich rozvinul covid. Tento princip používá léčivo Evusheld.

Přečtěte si také:

Proč se přeočkovává proti covidu jen dvěma vakcínami

K léčbě pacienta, který patří z hlediska nemoci covid-19 do rizikové skupiny, doporučí podání protilátky praktický či ošetřující lékař. Podávané jsou výhradně v nemocnici. Mapu míst, kde léčiva aplikují, lze najít na webu ministerstva zdravotnictví.

Podávání protilátek téměř zastavil omikron

Ještě v lednu letošního roku uváděl pro Českou tiskovou kancelář předseda Společnosti infekčního lékařství Pavel Dlouhý, že týdně dostává v celé ČR monoklonální protilátky 4000 pacientů. Podávání těchto léků následně nejen v ČR, ale celosvětově zbrzdilo rozšíření mutace omikron. Jednoduše proto, že na tuto variantu viru nejsou dostatečně účinné.

„Dle klinických studií účinnost monoklonálních protilátek proti novým subvariantám omikronu doposud nebyla potvrzena,“ shrnuje důvody Nikol Gorgolová z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví (MZ).

To ale neznamená, že podávání monoklonálních protilátek je zcela zastaveno. Například ve Fakultní nemocnici (FN) Brno dostávají i nyní onkohematologičtí pacienti Evusheld. Drtivá většina lidí s covidem, která by monoklonální lék před omikronem dostala, ale tuto léčbu už nepodstupuje. Místo ní rizikovým pacientům lékaři předepisují tobolky antivirotika s názvem Lagevrio.

Nemocnice vyhazují první prošlé monoklonální protilátky

Důsledkem utlumení tohoto typu léčby je, že nakoupené monoklonální protilátky leží v nemocnicích bez využití. Podle zjištění serveru Vitalia.cz některým dávkám léků již prošla doba použitelnosti a čeká je likvidace.

Například ve VFN prošlo na konci července 1961 balení léčiva Regkirona. Je to množství, které by vystačilo pro 490 pacientů. Na dotaz to uvedla mluvčí nemocnice Marie Heřmánková. „Cena za jedno balení činí 14 730,94 Kč. Celkem tedy musí být zlikvidována léčiva v hodnotě 28 887 373,34 Kč,“ sděluje Marie Heřmánková.

Podobná situace nastala i ve FN Bulovka nebo v Ostravě. „Odepisovali jsme přípravek Regkirona, celkem 1295 balení (odpovídá přibližně 300 dávkám) v hodnotě 19 076 567 Kč,“ informuje mluvčí nemocnice Eva Libigerová. „K 31. 7. 2022 expirovalo 99 balení Regkirona pro cca 28 pacientů. Další protilátky, které máme na skladě, mají lhůtu expirace až v příštím roce,“ sděluje za FN Ostrava Petra Petlachová.

Pro největší tuzemskou nemocnici zatím expirace monoklonálních protilátek nepředstavuje výrazné potíže. „Na konci června expirovala monoklonální protilátka bamlanivimab. Protože jsme ji moc nepoužívali, jednalo se u nás jen o 11 dávek za celkem 270 tis. Kč,“ popsal primář nemocniční lékárny FN Motol Petr Horák.

Dotaz na expiraci dostaly od redaktorky Vitalia.cz všechny fakultní nemocnice. Většina odpověděla, že monoklonální protilátky zatím nevyhazují. Nicméně brzy se tak nejspíš stane. Například FN Plzeň uvedla, že expirace u zásob bamlanivimabu je v září, u etesevimabu v říjnu letošního roku. Vypršení lhůty použitelnosti za dva měsíce hlásí u některých monoklonálních protilátek také FN Hradec Králové. „Expirace bamlanivimabu i etesevimabu byla prodloužena, aktuálně je září, resp. říjen. Regeneron má expiraci až v roce 2023,“ informuje mluvčí FN Olomouc Adam Fritscher.

Monoklonální protilátky proti covidu ale samozřejmě nenakupovaly jen fakultní, ale i další, například kraji zřizované nemocnice. MZ si na jaře provedlo šetření, ze kterého vyplynulo, že situace, kdy monoklonální protilátky projdou, se bude týkat zhruba 60 nestátních zdravotnických zařízení.

Kdo zaplatí stamiliony

Kolik dávek celkem české nemocnice vyhodí, není jasné. Protože jde ale o poměrně drahá léčiva, už nyní lze odhadnout, že ve spalovně nebezpečných odpadů nejspíš skončí úhrnem roztoky za stamiliony korun.

Pro nemocnice to znamená, že zaplatí pořízení monoklonálních protilátek, protože je ale vyhodí, nedostanou je proplaceny z veřejného zdravotního pojištění. A tak hrozí, že jim miliony, které prošlé léky stály, budou chybět jinde. Již řadu týdnů proto jednají s MZ i ministerstvem financí, jak situaci řešit. 

U nemocnic, které zřizují kraje nebo jsou soukromé, by měl ztráty zmírnit dotační program. „Celkem do něj bude alokováno 336 mil. Kč. Dotační program bude otevřený pro všechny nestátní poskytovatele akutní lůžkové péče a záleží na jednotlivých nemocnicích, zda se do něj přihlásí,“ potvrdil mluvčí MZ Ondřej Jakob.

Program ovšem zatím nefunguje, protože do něj nepřišly peníze. Čeká se na novelizaci státního rozpočtu pro letošní rok, ta bude nejspíš v září nebo říjnu. MZ proto zvažuje možnost, že program vypíše dříve. I tato varianta ale znamená čekání na peníze minimálně do podzimu. „Ministerstvo zvažuje možnost vypsání dotačního programu i v dřívějším termínu, s tím, že žádosti o dotaci by bylo možné podat i před schválením novely rozpočtu a na novelu by se pak čekalo až se samotnou výplatou dotací,“ vysvětluje Ondřej Jakob.

Dotační program má ovšem zádrhele a ty povedou nejspíš k tomu, že ne každá nemocnice na peníze dosáhne. Nebo může být její požadavek krácen. Protože zatím není program vypsaný, nejsou jisté podrobnosti o podmínkách jeho čerpání. Server iRozhlas.cz upozornil, že dotační suma nemusí stačit. Po anketě mezi krajskými nemocnicemi uvedl, že hodnota vyhozených monoklonálních protilátek pravděpodobně přesáhne zmiňovanou částku 336 milionů.

Jak vyplývá z vyjádření mluvčího MZ, program nepočítá s kompenzací státním lůžkovým zařízením, mezi která patří i FN. Řešení pro ně se zatím hledá. V tuto chvíli je jen jasné, že novela státního rozpočtu počítá s penězi pro FN Bulovka. „Ta je smluvně zavázána odebrat další monoklonální protilátky přímo z distribuce. O kompenzacích pro ostatní státní nemocnice zatím není rozhodnuto,“ uvádí Ondřej Jakob. Kolik Bulovka dostane, ve vyjádření není uvedeno. Stejně jako to, zda se jí dostane ještě jiné finanční podpory.

Proč v nemocnicích vznikly velké zásoby

Otázkou zůstává, jak se mohlo stát, že nemocnice nakoupily tolik drahých léků. „V době, kdy jsme nakupovali Regkironu, ještě nebyl znám fakt, že monoklonální protilátky nejsou účinné na variantu omikron a že tato varianta zde velice rychle vytlačí variantu delta. Bylo to také v době, kdy se ve FNB podávalo 250 až 280 dávek týdně a protilátek byl v ČR nedostatek,“ vysvětluje objemy nákupů ve FN Bulovka její mluvčí Eva Libigerová.

Podle ní měla tehdy nemocnice informace, že přijdou dodávky léku začátkem prosince a další nejsou nasmlouvány. „Situace se zásobování byla nepřehledná a snažili jsme se zajistit si dostatečné množství protilátek na prosinec. Bohužel pár dní od objednání se situace dramaticky změnila,“ dodává Eva Libigerová.

Na rozdíl od nákupu běžných léků do zásobování monoklonálními látkami vstupuje MZ. Mluvčí SÚKL Klára Brunclíková při vysvětlování, proč ústav nemá informace o objemu nakoupených dávek, uvedla, že nákup je řízen centrálně přes MZ. Podobně hovoří i mluvčí VFN. „Distribuci zprostředkovávala soukromá společnost, nákup do ČR řídilo MZ (smlouva, ceny, objem apod.). MZ nařizovalo přímo řízeným organizacím (mezi ně patří i FN, pozn. red.) výši zásob na časový úsek dle předpokládané spotřeby,“ dodává k expiraci léčiva Regkirona Marie Heřmánková.

Eva Libigerová ale vysvětluje, že MZ kontrolovalo jen část celého procesu a o počtu nakoupených balení si rozhodovaly už samy nemocnice. „Jednalo se všemi výrobci monoklonálních protilátek o tom, kolik jich bude do ČR a za jakých podmínek. Jednotlivé objednávky si pak nemocnice posílaly dodavatelům samy a MZ do nich nijak nezasahovalo. Doporučení MZ ČR bylo takové, aby centra měla zásobu nejméně na 14 dní,“ vysvětluje mluvčí Bulovky.

To je zřejmě také důvod, proč rezort uvádí, že nemá přehled (až na zmiňovanou jarní šetření) o tom, kolik dávek protilátek v nemocnicích vlastně je a kdy projdou. „Nemáme k dispozici konkrétní data týkající se množství zakoupených monoklonálních protilátek a o jaký typ se jednalo. Zároveň nedisponujeme daty týkajících se expirace těchto protilátek. To je způsobeno tím, že nemocnice monoklonální protilátky pořizovaly v rozdílných termínech,“ podotýká Ondřej Jakob.

Některé nemocnice poučené z předchozího vývoje, kdy nemoc udeřila naplno ve vlnách, tedy zvolily postup, že se snažily léky předzásobit. Jiné byly spíše zdrženlivé a léky získávaly z distribuce podle aktuálních potřeb. „Na skladě nyní nemáme ani Regeneron, ani bamlanivimab, kterým by mohla končit expirace,“ říká mluvčí FN Brno Veronika Plachá s tím, že jedny z prvních monoklonálních protilátek stačily spotřebovat, ačkoliv nemocnice sloužila v minulosti jako jedno ze dvou centrálních distribučních míst Regeneronu.

Ať už je odpovědnost na straně MZ, nebo nemocnic, pálení prošlých monoklonálních protilátek se zdravotnická zařízení nevyhnou a ztráta desítek až stovek milionů korun je i státní rozpočet může ještě zabolet. Otázkou je, zda při živelném vývoji nákazy spojené s virem SARS-CoV-2, který provází řada mutací a vln s vysokými počty nakažených, mohl někdo nákup lépe plánovat a předvídat, jaké množství monoklonálních protilátek bude v následujících týdnech třeba.