pobavil mě ten obrázek představující bramborovou kaši se zeleninou jako ukázku jídla bílkovinové diety..
jinak, ta atkinsova dieta stojí hlavně na tuku, ne na bílkovicách. a aby to fungovalo, je potřeba omezit sacharidy skoro na nulu a prodělat si několikatýdenní přepnutí metabolismu, kdy se člověk cítí jako při chřipce.
Já si naopak myslím, že ten obrázek je velmi vhodný - zaprvé je překvapivý (ve skutečné bramborové kaši skutečně moc proteinů není), zadruhé cena 65 Kč za porci jasně ukazuje na to, že to nebude obyčejná kaše. A článek přesně o tom mluví.
Kromě toho, že Atkinsova dieta hlavně omezuje sacharidy, bych velmi volal po tom, aby se jí neříkalo Atkinsonova dieta (v článku 2x). Lkař, který tu dietu vymyslel a zpopularizoval, se jmenoval Robert Atkins. Rowan Atkinson je herec, který hrál Mr. Beana. S dietou nemá nic společného.
hlavně je neuvěřitelné, jaká svinstva jsou lidi schopní do sebe nacpat v domnění že jim to prospěje. žádná dieta nemůže fungovat na bílkovinách a už vůbec ne na nějakých umělých "amarounech". já jsem byl na nízkosacharidové stravě přes půl roku, a základem byly kvalitní rostlinné tuky a spousta zeleniny - to určitě funguje a kromě nemocí vám to nic neodrovná.
Obecne k clanku si rikam, kde se bere ta "znalost" o tom, ze protein zpusobuje problemy s ledvinami? Docela dost vyzkumu mluvi jinak.
http://www.jissn.com/content/1/1/45#B4
Závěr:
"It is clear that the American Heart Association Nutrition Committee's statement on dietary protein and weight reduction contains misleading and incorrect information. Certainly, such public warnings should be based on a thorough analysis of the scientific literature, not unsubstantiated fears and misrepresentations. For individuals with normal renal function, the risks are minimal and must be balanced against the real and established risk of continued obesity"
Dale je dobre si pripomenout, ze za pricinu problemu s ledvinami jsou obecne povazovany diabetes a vysoky krevni tlak. Protein muze pomahat snizovat krevni tlak a pokud jim nahrazujeme standardne doporucovanou vysokosacharidovou dietu, tak snizuje riziko diabetu.
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20711407
"In conclusion, evidence suggests a small beneficial effect of protein on BP, especially for plant protein. A blood pressure lowering effect of protein may have important public health implications. However, this warrants further investigation in randomized controlled trials. Furthermore, more data are needed on protein from specific sources in relation to BP, and on the protein-BP relation in population subgroups."
"Bílkovin by měl člověk přijmout jen 0,85 až 0,9 gramů na kilogram optimální váhy, to je správně vyvážený poměr"
To je dost uzke rozmezi vzhledem k variabilite makronutrientniho slozeni stravy ruznych prirodnich zdravych narodu. Osobne bych doporucil a povazuji za bezpecne 1 - 2 g proteinu na aktivni vahu (vaha - tuk) pro cloveka dle stupne aktivity.
Pocitat prijem proteinu podle celkove vahy je hloupe, kdyz nam jde o zachovani aktivni hmoty (svaly, kosti) a shozeni tuku. Neuzpusobit doporuceni s ohledem na stupen aktivity je jeste hloupejsi, o absurdnim uzkosti rozmezi jsem uz psal.
Takze treba mam 100kg cloveka s 30 kg tuku, ktery chce zhubnout na 80 kg. Doporuceni vyzivare v clanku zni jist 68 - 72 gramu, "me" doporuceni zni jist 70 - 140 gramu dle aktivity, Atkins dle clanku maximalne 160 g. Vice proteinu znamena lepsi zasyceni, ergo mensi prijem mimovolni potravy, mene zbytecnych cukru. Pri 8 000 KJ pro hubnouciho mirne aktivniho cloveka mimochodem "me" doporuceni znamena, ze protein tvori energeticky 15 - 30 %, to opravdu nelze hovorit o vysokoproteinove strave.
Dobrý den,
Tento článek je napsaný skutečně s hlubokou neznalostí proteinové diety. Osobně bych jak autorce článku, tak panu Suchánkovi doporučil k přečtení například klinickou studii pana Prof. MUDr. Zdeňka Zadáka CSc., bývalého přednosty GMK FN Hradec Králové, který je osobou v oblasti metabolismu (pan Suchánek se jistě neurazí) nanejvýše povolanou a nestrannou. Studie je běžně dostupná na internetu.
Proteinová dieta nejenom, že nemá absolutně nic společného s Atkinsonovou dietou, ale z hlediska účinku a vlivu na metabolismus je v indikovaných případech a pod dohledem odborníka naprosto neškodná a v současnosti nejefektivnější cesta k redukci hmotnosti, která je medicínsky dostupná. Do rukou neznalce nepatří, jako cokoliv jiného co má souvislost se zdravím! Vyhledejte si skutečné odborníky a zhubnete!
Více necítím potřebu se k těmto blábolům vyjadřovat!
Pěkný den.
Bílkovinná dieta, kterou popisujete, rozhodně není Atkonsova dieta. Když už do článku potřebujete přirovnání, tak prosím Dukanova dieta (Pierre Dukan). A i to není úplně přesné. Jinak množství denní dávky bílkovin, tak jak popisujete je nesmyslná, viz např. komplexní a rozsáhlou studii Diogenes.
Já už jsem vzdala snahu o jakékoliv podobné diety. A i když to přece jen zabere a vy zhubnete tak jakmile s dietou skončíte tak se zase kila vrátí. Jediný opravdový způsob jak zhubnout a postavu si udržet je zdravě jíst, nepřejídat se a pohyb. Přečtěte si nějaké typy na http://www.pruvodcevyzivou.cz/spalovani-kalorii-vecne-a-vdecne-tema-hubnoucich-a-zdrave-zijicich/
Ten článek mi přijde jako z roku 70. Když nebudete jíst tučné, nebudete mít nadváhu. Když chcete hubnout, sportujte v tepovém pásmu, kde se spalují tuky. Obojí je překonané a dokazují to všechny ty skinny-fat holky ve fitkách na rotopedu. Na první pohled to vypadá logicky, ale kdo zná fyziologii a biochemii těla, tak ví, že to tak jednoduché není.
1) je potřeba cílovat procento tělesného tuku, ne hmotnost. Což má tu nevýhodu že se to špatně měří. Když někdo nabere svaly a tuk zůstane stejný, je to dobře, ale váha ukazuje přibral.
2) sacharidy se primárně ukládají do svalů, potom do tuku. Když jsou svaly plné, jdou do tuku. Sacharidy tedy jen při fyzické aktivitě. Tuky si tělo umí převést na cukry. Naopak některé esenciální tuky z cukrů udělat nejdou. U tuků je fajn, že se tráví déle, takže je tělo stíhá průběžně spalovat a nemusí se uložit. Kdo není fyzicky aktivní, tak by měl omezit hlavně sacharidy. Nevýhoda tuků je, že na stejnou váhu mají 4x víc energie, takže jsou menší porce atd. Nejhorší jsou "rychlé cukry", protože ty se vstřebají rychle, tělo je musí uložit, svaly mají své limity a tak to jde do tuků.
3) aerobní aktivita je sice fajn, ale je potřeba si to spočítat. Jsou dva lidi oba 80kg, jeden 10kg tuku, druhý 20kg. První má zhruba o (70/60-1) 16% větší bazální metabolismus, což je řečeno čísly zhruba 1500kJ denně. Takže mít víc svalů je jako 40 minut běhu každý den. Navíc bazální metabolismus jede z největší části na tuky. Při hubnutí je tedy primární zvýšit svalovou hmotu, která ty tuky potom v podstatě vyžere. To jde nejrychleji silovým tréningem. Další věc je, že silový tréning aktivuje metabolismus až na dva dny. Takže když člověk jeden den posiluje tak druhý den jakoby běžel 30 minut. Takže vydané kalorie nakonec stejné jako běžec, ale víc svalů vede k tomu, že se bude i potom spalovat víc, jak jsem psal na začátku bodu 3
4) tělo je hodně řízené hormony a jejich nerovnováha vede k přibírání a hubnutí (např problémy se štítnou žlázou, steroidy atd.) Stresový hormon kortizol vede k tloustnutí, hlavně v oblasti břicha. Výhoda kardio tréningu je, že se při něm víc odbourávají stresové hormony, naopak posilování je spíš zátěž. Kortizol uklidňuje taky třeba jóga, meditace atd. Je potřeba omezit stres - dost spát, psychická pohoda. Časování příjmu potravy hraje dost roli. Jíst nepravidelně znamená pro tělo stres.
Takže:
1) posilovat
2) snižovat stres
3) jíst sacharidy jen při fyzické aktivitě
4) nepřejídat se a jíst zdravé potraviny