Stát by měl urychlit přijetí zákonů omezující rizika dalších metanolových afér na tuzemském trhu. To je vzkaz Unie výrobců a dovozců lihovin ČR (UVDL, www.uvdl.cz) ministrům, ministerstvům a poslancům, s kterým tento týden předstoupili představitelé UVDL před novináře.
V kauze metylalkohol nedošlo u velkých výrobců lihovin oficiálně k pochybení
Unie, která podle svého prezidenta Petra Pavlíka sdružuje v současné době 13 členů a reprezentuje rozhodující, 80% podíl na tuzemském trhu lihovin, je nepochybně dominantním zájmovým sdružením výrobců a dovozců lihovin na našem trhu. Její členové jsou i menší subjekty, což podle představitelů UVDL představuje legitimní mandát k tomu, aby byly názory a návrhy Unie dostatečně reprezentativní.
Podmínky vyhovují spíše větším výrobcům
Dlužno také říci, že většina návrhů UVDL má logiku, přesto se nelze ubránit dojmu, že zejména prosazování jednotného měřítka na veškeré výrobce lihovin v ČR, tedy jak na ty velké nebo větší sdružených v UVDL, tak na malé, často rodinné ovocné lihovary, má atributy podprahového konkurenčního boje.
Čtěte také: S tuzemákem vyléváme z vaničky i tradiční pálenky
Jde zejména o jednotnou kauci ve výši pěti milionů korun nutnou k vlastní výrobě a distribuci lihovin nebo uvažovanou povinnost instalace monitorovacích systémů (kamer) do veškerých, i malých provozů. Je totiž zcela zřejmé, že pětimilionová kauce je poněkud jiným problémem pro subjekt, jehož roční obrat se pohybuje ve stejném řádu, tedy například pro malý ovocný lihovar, oproti subjektům s mnohonásobně vyšším obratem i vytvářeným ziskem. Zejména na to poukazuje rozsáhlá analýza Sdružení výrobců lihovin, uskupení hájící zájmy menších subjektů na tomto trhu.
Uvedená analýza mimochodem poukazuje na celou řadu opatření více či méně diskriminující malé výrobce lihovin, včetně skutečnosti, že se případné bankovní garance na kauce v segmentech alkohol, tabák a pohonné hmoty obvykle neposkytují.
Na druhou stranu, a na to jsou členové UVDL pyšní, u velkých výrobců lihovin nedošlo oficiálně v metanolové kauze k pochybení, problémové subjekty byly naopak spíše ty malé. Unie také celkem správně upozorňuje, že „velikost“ a „malost“ výrobce lihovin je pojem relativní, jak by řekl Jan Werich. Zatímco legální výroba lihovin může být „malá“, nelegální produkce může hrát u některého výrobce daleko větší a rozhodující roli.
Přečtěte si: Falšovaných vín jsou desítky, vedou podvody se zemí původu a ředění vodou
Aby se již neopakovala kauza metanol
Všichni výrobci lihovin se nicméně shodují v tom, že při kontrolách výroby by měli být mnohem více než dosud aktivní celníci. Osobně se ale domnívám, že ani to nemusí být optimální řešení, neboť takzvaný lidský faktor může hrát právě v této oblasti značnou roli. Kamery se přece jen uplatit nedají.
Otázka nyní bude, nakolik se nechají ovlivnit poslanci. Lze totiž očekávat, že jak novela zákona č. 676 o povinném značení lihu i novela živnostenského zákona č. 455 budou předmětem bouřlivých diskusí s nepředvídatelným koncem. Logické by přitom bylo především zakázat velkoobjemové spotřebitelské šestilitrové balení alkoholu a naopak zavést povinnost označovat balení větší než 0,06 litru (včetně) kontrolní páskou. To by měla řešit novela zákona o značení lihu.
Pokud se týká kaucí a garancí, mělo by největší logiku rozlišovat jejich výši podle velikosti příslušného subjektu. V oblasti alkoholu by nešlo zdaleka o první krok tohoto typu – v případě lihovin, respektive pěstitelských pálenic, existuje například oproti velkým výrobcům jiná (poloviční) sazba spotřební daně, stejně tak využívají nižší daňové zatížení malé pivovary. V obou případech jde o kroky podporující malé výrobce, kteří svými produkty tvoří doplněk trhu (ne zásadní a významnou objemovou konkurenci velkým) a umožňují regionální pestrost nabídky výrobků příslušné kategorie. Zejména ale umožňují malým žít vedle velkých, neboť jinak by byla nabídka menších subjektů na trhu dražší, a tedy cenově obtížně konkurenceschopná.
Požadavky UVDL
- Zrychlení celého legislativního procesu a uvedení novely zákona č. 676 a 455 v činnost.
- Zavedení sankcí za porušení živnostenského zákona při distribuci a prodeji lihu, tedy tzv. licencí (novela živnostenského zákona č. 455).
- Aby kontrolní orgány prověřily a zveřejnily stav sankcí a také výroby ve společnostech, v jejichž výrobních prostorech či výrobcích se našel nelegální líh, zbytky denaturačního činidla anebo metanolu.
- Snížení maximálního objemu spotřebitelského balení lihovin na 1 litr pro sektor gastronomie (novela zákona č. 676 o povinném značení lihu).
- Zavedení označování balení větších než 0,06 litru (včetně) kontrolní páskou (novela zákona č. 676 o povinném značení lihu).
- Zavedení minimální fixní kauce pro všechny výrobce a dovozce lihovin.
Efekt zpřísněných zákonů je nejistý
Asi nejsmutnější na celé situaci je fakt, že účinný boj proti nelegální a dokonce zdraví ohrožující výrobě lihovin je možný i na základě v současné době platných zákonů. I přesto vznikla metanolové aféra s desítkami obětí na lidských životech, neboť ti, kteří měli v zájmu bezpečnosti spotřebitele konat, buď nekonali vůbec, nebo laxně.
Je tak otázkou, nakolik zpřísnění zákonů pomůže, minimálně roli psychologické hrozby ale asi sehraje. S návrhy UVDL lze tak zřejmě souhlasit – až na bod č. 6. Ten by měl být ještě skutečně objektivně posouzen, neboť může menším výrobcům lihovin ekonomicky opravdu zkomplikovat život.
S plošně pojatými příkazy, zákazy, regulacemi či dotacemi na obvykle velmi pestrých a co do konkrétních podmínek velmi variabilních trzích obvykle nejsou dobré zkušenosti.
Vše na téma: KAUZA METYLALKOHOL