V obchodech se dá nejen v podzimních měsících najít široká škála barev i tvarů. Každá dýně má však jinou chuť i jiné vlastnosti, a tak je dobré si předem rozmyslet, k jakému účelu ji plánujete použít.
Co se dozvíte v článku
Již nákup rozhoduje
Pro všechny druhy však platí společná pravidla při nákupu:
- Je důležité, aby plod neměl nikde změklá místa nebo hluboká poškození.
- Zaschlá stopka znamená, že dýně byla při sklizni zralá, a čím je delší, tím je to lepší.
- Při poklepání by plod měl vydávat příjemný dutý zvuk, což je také „signál“ zralosti.
Jak skladovat dýně
Dýně se skladují na suchém a vzdušném místě s teplotou okolo 10–15 °C. Nesnášejí vlhkost, ta způsobuje jejich plesnivění, je proto vhodné je uložit například na dřevěný rošt nebo třeba na slámu. Pomůže i zabalení do novin. Dýně by se také neměly navzájem dotýkat.
Pokud se skladují delší dobu, je vhodné je občas zkontrolovat, zda se někde nezačínají kazit. Kromě vlhkosti nesnášejí také mráz, takže uložení například na balkóně během zimních měsíců není vhodné. Nicméně starosti se skladováním se týkají spíše těch, kteří si dýně pěstují sami a mají jich větší množství. Kdo zamíří pro dýni do obchodu nebo na tržiště, zajímá se spíše o to, jak zvolit správný druh.
Každá dýně je jiná
Dýně lze používat univerzálně jen do určité míry, takže je dobré si připomenout nejznámější druhy, se kterými je možné se v našich podmínkách setkat, jejich vlastnosti a využití.
Dýně Hokkaido
V porovnání s jinými dýněmi je o něco menší a patří k nejoblíbenějším druhům. Má sytě oranžovou slupku (méně často se dají zakoupit i zelené) a kulatější tvar. Na rozdíl od ostatních druhů ji před úpravou není třeba loupat, slupka vlivem vysokých teplot při pečení nebo vaření změkne (v samostatném článku se dočtete, které plody loupeme zcela zbytečně). Její využití v kuchyni je skutečně široké, hodí se na kompot, polévky, koláče i do marmelád, uplatní se v nádivkách, na grilu i jako součást pyré nebo bramboráků. Má jemnou, nasládlou chuť s oříškovým tónem a krémovou konzistenci.
Máslová dýně
Je snadno rozpoznatelná podle hruškovitého tvaru a béžovožluté slupky. Obsahuje poměrně málo semínek. Její dužina je sytě žlutá až oranžová s jemnou, máslovou konzistencí a nasládlou chutí. Hodí se do sladkých jídel, jako jsou koláče, marmelády, krémy nebo třeba příkrmy pro děti. Gurmáni doporučují ochutnat ji v těstovinových salátech nebo grilovanou.
Muškátová dýně
Je poměrně velká, se slupkou s výrazným žebrováním. Její barva je nejčastěji oranžová nebo hnědá. Pokud jsou na slupce bílé flíčky, není to projev plísně či choroby, toto ojínění je pro muškátovou dýni typické. Její dužina je vhodná pro zpracování do polévek, koláčů nebo pyré, do omáček i pomazánek a vynikne také v orientálních pokrmech. Dá se jíst také syrová, potom chuťově připomíná meloun. Pokud z ní vyrobíte hranolky, podobají se vlastnostmi i chutí těm, které se připravují z batátů nebo takzvaných sladkých brambor (pro pořádek: batáty nejsou ve skutečnosti brambory, jedná se o hlízy tropické rostliny z čeledi svlačcovitých, přesto jsou velmi cennou potravinou).
Špagetová dýně
Patří k největším dýním, mívá obvykle protáhlý tvar a slupku v odstínech žluté barvy, někdy se zeleným žíháním. Své jméno získala podle toho, že se její dužina po tepelné úpravě rozpadá na tenká vlákna.
Bývá často používána právě tímto způsobem, jako zdravá náhražka klasických těstovin, například špaget nebo nudlí do polévky. Je to celkem jednoduché. Rozpůlená dýně, zbavená semínek, se nechá upéct doměkka (ideální teplota je okolo 180 °C) a dužina se prohrábne vidličkou, čímž dojde k rozebrání na jednotlivá vlákna. Chuťově není tak výrazná jako jiné dýně, a tak je možné ji dochutit různými způsoby.
Sweet dumpling
Toto spojení znamená v překladu „sladký knedlíček“. Jde o malou dýni obvykle bílé barvy s barevným „kropením“, nejčastěji v zeleném odstínu. Svou chutí se blíží jedlým kaštanům, a proto je ideální pro ozvláštnění chuti různých dezertů a sladkého pečiva.
Okrasné dýně
Jak jejich název napovídá, jsou půvabnými podzimními dekoracemi, ale pochutnat si na nich nelze. Dužina je velmi hutná a má nepříjemně hořkou chuť.
Dýně ke kuchyňské úpravě
Pokud je dýně velká a nelze ji zpracovat najednou, je vhodné ji rozkrojenou a zabalenou do potravinářské fólie vložit do ledničky, kde vydrží asi týden. Naporcovaná snese i uložení v mrazničce, opět ve fólii nebo ve speciálním sáčku na zamrazení potravin. Nejjednodušší příprava k tepelné úpravě a dalšímu zpracování je odříznutí stopky a rozpůlení plodu. Potom následuje odstranění středu se semínky, zde se vyplatí použít lžíci. K oloupání slupky je možné použít nejenom nůž, ale u druhů s tenkou slupkou udělá službu i obyčejná škrabka.
Nevyhazujte semínka, jsou zdravá
Po zpracování dužiny zbude spousta semínek. Stačí je očistit ve vodě a po okapání (nejlépe v cedníku) nechat uschnout. Pak už stačí jen zapojit fantazii. Hodí se k posypání pečiva, do salátů, polévek, anebo jako pochoutka po opražení na pánvi s přidáním trochy soli nebo koření. Jsou plná vitamínů a minerálů, obsahují hlavně fosfor, zinek, draslík, mangan i měď a vitamíny A, D, E i vitamíny skupiny B. Pomáhají také snižovat hladinu cholesterolu.
Jak působí dýně na zdraví?
A co dýně samotná? Její dužina obsahuje zhruba devadesát procent vody, vlákninu a celkem malé množství sacharidů. Je bohatá na měď, sodík, selen, hořčík, draslík a další cenné látky. Kromě toho obsahuje například i kyselinu nukleovou, která bývá označována za „elixír mládí“.
Vláknina pomáhá udržovat trávicí trakt v dobrém stavu, napomáhá vylučování škodlivých látek z těla, obsah vody působí močopudně, má kladný vliv na močový trakt a dýně celkově svým obsahem cenných látek přispívá k regeneraci organismu a posílení imunitního systému.
Galerie: Dýně – desítky druhů do kuchyně, pro zdraví i na okrasu
ČLÁNKY DO MAILU