Výzkumný projekt National Pandemic Alarm už přes rok monitoruje v pěti evropských zemích aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru. S touto vlnou je zaveden také nový index ochoty k očkování, který znázorňuje míru ochoty lidí nechat se očkovat proti onemocnění COVID-19. Jaké jsou výsledky za poslední rok i z posledního sběru dat z 15.–18. ledna 2021?
Češi mění názor na očkování proti COVID-19, převládá „ano“
Postoj k očkování proti COVID-19 mezi Čechy v rámci projektu National Pandemic Alarm byl sledován v rámci samostatné otázky v posledních třech vlnách – v říjnu, listopadu a prosinci. Výsledky byly téměř stejné a postoj lidí se neměnil – pro očkování se vyslovila vždy zhruba třetina respondentů a téměř polovina byla proti.
V novém roce jsou však Češi k očkování svolnější – očkovat by se nyní nechalo 46 %, naopak třetina by se očkovat nenechala. Vedle těchto skupin jsou však ve vzorku také dotazovaní, kteří zatím nejsou rozhodnuti (18 %), nebo také malé procento těch, kteří očkování podstoupit nemohou, a to například ze zdravotních důvodů, kvůli kterým lékaři vakcínu nedoporučují (2 %).
Ochota k vakcinaci je nejvyšší u respondentů starších 55 let, tam dosahuje až 62 %. Naopak nejnižší, 30%, je u věkové skupiny 25–34 let. Zajímavostí je také nerovnováha mezi pohlavími: z mužů by se nechala očkovat nadpoloviční většina (55 %), z žen však „jenom“ 39 %. Z oblastí ČR jsou svolnější k vakcinaci lidé z Prahy a středních Čech.
Očkování raději u praktika než v nemocnici
Respondenti, kteří by se nechali očkovat proti COVID-19, jakmile to bude možné, by preferovali vakcinaci u praktického lékaře (56 %). Tato preference se objevuje hlavně s vyšším věkem dotazovaných (45+). Také lidé na vesnicích by volili tuto možnost ve větší míře než lidé ve městech.
Již výrazně méně lidí, kteří by se nechali očkovat, až na ně přijde řada, by preferovalo očkovací centrum (11 %) nebo nemocnici (3 %). Skoro třetině respondentů pak na místě očkování nesejde (30 %).
Vývoj indexu ochoty k očkování v čase (lze rozkliknutím zvětšit)
Informace o očkování hledají Češi hlavně ve zpravodajství a na sociálních sítích
Co se týče informací o očkování proti COVID-19, jsou pro respondenty nejvyhledávanějším zdrojem zpravodajská média – v 67 % případů. Nejvíce sledovatelů těchto zdrojů je mezi respondenty ve věku 55 a více let, mezi vysokoškolsky vzdělanými a lidmi z velkých měst.
Dvě pětiny dotazovaných z Českého národního panelu pak řadí mezi své zdroje informací o očkování proti koronaviru veřejně vystupující odborníky a vědce (40 %) – u těchto autorit hledají informace rovněž spíše starší respondenti nad 55 let a vysokoškoláci –, nebo také sociální sítě (40 %), kde informace hledají naopak častěji mladší věkové skupiny do 24 let a lidé se základním vzděláním.
Z oficiálních zdrojů lidé informace příliš nečerpají
Až na čtvrtém místě jsou pro respondenty zdrojem informací k očkování oficiální webové stránky ministerstva zdravotnictví nebo weby jiných státních institucí (29 %). Ze základních sociodemografických skupin je najdeme v pomyslném žebříčku TOP 3 zdrojů pouze u vysokoškolsky vzdělaných (čerpá je tam 35 % z nich).
Podobně důležití jsou jako zdroj informací o vakcinaci naši přátelé, známí a rodina (25 %). Právě k okruhu blízkých se pro informace obrací o něco častěji mladší lidé do 34 let.
Lidé do třiceti čtyř let se o očkování nezajímají
Index ochoty k očkování v Česku (ochoty nechat se očkovat proti COVID-19) je nejnižší ve skupině 25–34 let a podprůměrných hodnot dosahuje také ve skupinách 35–44 let a 15–24 let.
„Zajímavé také je, že právě ona nejméně ochotná věková skupina 25–34 let ve výzkumu nejčastěji odpovídala, že ani žádné informace o očkování nevyhledává (v 19 % případů – celkový průměr přitom činí 10 %),“ komentuje výsledky Tomáš Hynčica, jednatel Českého národního panelu.
Český národní panel je součástí European National Panels a v rámci Česka na něm probíhá projekt, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii COVID-19.
Naopak ve zvýšené míře dostávají respondenti do 34 let věku informace k očkování od známých, přátel nebo členů rodiny (rozdíl je zde 12 procentních bodů oproti průměru celého vzorku). A nejmladší skupina 15–24 let navíc naprosto vyniká v čerpání informací k očkování ze sociálních sítí (72 % oproti 40 % celkového průměru). „Konkrétní souvislost mezi povahou zdrojů a ochotou k očkování sice nelze z těchto otázek jednoznačně potvrdit, data ale nabízejí zajímavý vhled k zamyšlení,“ dodává Tomáš Hynčica.
Testovali se hlavně lidé s příznaky onemocnění
Ve výzkumu Českého národního panelu padla i otázka, jestli se v uplynulých měsících v rozmezí říjen 2020 – leden 2021 nechali respondenti testovat na COVID-19. Kladnou odpověď zvolila zhruba třetina dotazovaných, přičemž 14 % podstoupilo PCR test a 12 % antigenní test. Pouze jednotky procent byly na obou typech testu. Zbylých 70 % vzorku se testovat nenechalo.
U těch, kteří se nechali testovat na COVID-19, byla nejčastějším důvodem přítomnost příznaků onemocnění COVID-19 (31 %). Že bylo vyzváno hygienickou stanicí, deklarovalo 22 % dotázaných. Stejné procento si chtělo testem pouze potvrdit, že nejsou pozitivní, a tudíž nenakazí své příbuzné a okolí (22 %) – což byl pravděpodobně také silnější důvod před Vánoci, které řada lidí trávila v rodinném kruhu. Shodných 22 % se na test dostavilo, protože tito respondenti sami věděli o kontaktu s nakaženým, nebo je o něm informovala některá z aplikací (jako eRouška).
Výsledek většiny testovaných byl negativní na přítomnost COVID-19 (72 %), pozitivní byl v posledních čtyřech měsících pouze u třetiny testovaných respondentů (31 %).
Podrobné výsledky průzkumu jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.
ČLÁNKY DO MAILU