Pavel Smažík, stomatolog a majitel značky Herbadent, představil výsledky celonárodní studie k problematice Češi a zuby, kterou si nechal zpracovat. Mimořádná je tato studie zejména proto, že se na odpovědích podíleli jak odborníci, tedy zubaři a dentální hygienistky, tak zároveň i veřejnost. Máme tak unikátní šanci zjistit, jaký vztah mají Češi k zubům, zubařům a dentální hygieně, a jak to z druhé strany vidí ti, kdo se o naše zuby starají profesionálně.
Co se dozvíte v článku
Podobná studie dosud chyběla
Studie je nesmírně podrobná a detailně zkoumá celou řadu dentálních témat, která se dotýkají každého z nás. Kvůli čemu ale vůbec vznikla a proč ji financoval soukromý subjekt, a ne třeba stát? „Žádný takový průzkum u nás nemáme, podobná data v Česku chybí, ze strany veřejných institucích se o toto téma nikdo moc nezajímá,“ říká zpracovatel studie z výzkumné agentury Perfect Crowd.
Pavel Smažík coby vystudovaný zubař, zakladatel firmy, která zubařům dodává potřebné materiály, a člen správní rady Dětský úsměv i ten, kdo zadal vypracování studie, chce, aby se výsledky poukázalo na ne příliš dobrý stav našich zubů. A také aby všichni věděli, jak málo stačí ke změně.
Výzkumu Češi a zubaři / zubaři a Češi společnosti Herbadent, realizovaného nezávislou výzkumnou agenturou Perfect Crowd, se zúčastnilo 1006 respondentů ve věku 18 až 65 let z řad veřejnosti a z odborné komunity 378 zubařů (jde o cca každého dvanáctého zubaře v ČR) a 246 dentálních hygienistek.
Jaké otázky tedy pacienty a zubaře trápí v souvislosti se zdravím zubů?
Proč nelze najít zubaře
Respondenti ve věku 18 až 65 let mají ve skoro 80 % svého zubaře a 8 % zubaře buď má, ale nenavštěvuje, nebo se považuje za pacienty spíše kliniky než konkrétního zubaře. Ze studie vyplynulo, že řada zubařů má plné kapacity, nicméně prakticky denně se setkávají s tím, že jim pacienti volají a žádají je o registraci. Kapacitu přijímat nové pacienty ale velice často už nemají. „Nejde o to, kolik zubařů v Česku máme, ale kolik času na péči o pacienty mají,“ říká Pavel Smažík s vysvětlením, že stomatology nejvíce svazuje a ubírá jim čas pro nové pacienty zejména administrativa. A nejen to.
„Ti, kdo se nestarají o své zuby dobře, způsobují nedostatečnou kapacitu stomatologické péče v Česku, protože místo patnáctiminutové kontroly, kde se zjistí, že mají vše v pořádku, mohou mít třicetihodinový zákrok na rekonstrukci chrupu. Pak se není co divit, že zubaři nestíhají,“ vysvětluje další důvody nedostatečné kapacity zubařů Pavel Smažík.
Proč k zubaři nechodíme, ani když ho máme
Jak už zaznělo, většina lidí zubaře má, i tak k němu ale všichni nechodí tak, jak by měli, tedy dvakrát ročně (48 % lidí chodí k lékaři 2–4× ročně, zbytek pacientů spíše méně).
„Do hry vstupuje strach, který před prohlídkou pociťuje asi třetina respondentů. Většina populace se obává vrtání (62 %), ale i trhání zubu (54 %) nebo finančních nákladů (40 %). Avšak je tu vidět přímá úměra: čím méně k zubaři chodíme, tím horší je stav našich zubů. A čím méně zdravé zuby máme, tím se více zubaře obáváme,“ komentuje výsledky průzkumu a „začarovaný kruh“ stomatolog Pavel Smažík. Situaci zhoršil i covid, zubařů se nyní bojí dvojnásobné množství lidí oproti situaci před covidem.
Strach ale není tím jediným, co nás od návštěvy stomatologa odrazuje. Třetina respondentů uvedla, že k zubaři nejde, protože nemá sjednán konkrétní termín návštěvy a v denním shonu je vždycky něco důležitějšího nebo zajímavějšího na práci. Mezi dalšími je zmiňováno zapomenuté datum prohlídky nebo problémy spojené s koronavirem. Pokud nemáme akutní problém, nebývá pro nás návštěva zubaře samozřejmou. Prý by pomohlo, kdyby zubaři pacientům rovnou dávali konkrétní termíny pro další návštěvu a nespoléhali se pouze na sdělení „přijďte za půl roku“.
Kdo chce mladého zubaře a kdo staršího?
Studie přinesla i zajímavé zjištění: jaký zubař, takový pacient. Mladší lidé mají mladší zubaře, starší lidé starší zubaře – u nich očekávají mj. lepší ceny. Ženy mají zubařky a muži obvykle zubaře. Mladší zubař má blíže k podnikatelskému přístupu. Neváhá nabídnout novinky, za které si musí pacient připlatit. U starších zubařů je zase vidět, že klienti naopak oceňují zaměření se na léčbu bez nezbytných nákladů navíc pro pacienta. Celkově ale s mladšími zubaři panuje výrazně vyšší spokojenost.
Co od zubaře pacient očekává a co nemá rád?
Jednoznačně vítězí laskavost, trpělivost, přátelské jednání a bezbolestné zákroky. Na spodních příčkách důležitosti je přitom zkušenost, praxe a pečlivost. „Zubař by měl pacientovi říkat: ‚Dobrý den, dnes jsme se sešli, abychom společně zkontrolovali, že je všechno v pořádku.‘ Když se totiž člověk zamyslí, tak jde k zubaři obvykle s tím, že ‚on tam zase něco najde, on hledá, co by mi vyvrtal.‘ To v lidech prostě je a my bychom se měli snažit to otočit,“ říká Pavel Smažík.
Nejvíce (10 %) lidem na zubařích vadí ceny; neodbornost a bolestivé zákroky uvádělo jen 6 % respondentů. 48 % dotázaných nemá svému zubaři co vytknout.
Proč u zubaře platíme tolik peněz
Lidé, kteří se preventivním prohlídkám soustavně vyhýbají, mají přibližně o polovinu vyšší následné výdaje za zákrok. A nejde o malé částky. Průměrný deklarovaný doplatek za zubní implantáty za poslední tři roky dosahoval částky 22 000 Kč a následky zanedbané ústní hygieny pacienty stojí deset až sto tisíc korun. „Pokud se podíváme, kolik rodin nemá na výdaje na nadcházející dva měsíce, tak se není čemu divit, že se těchto výdajů obávají,“ podotýká k výsledkům její zpracovatel z výzkumné agentury.
Průměrná cena zákroku, pokud ji respondent prodělal od roku 2018 do dneška
Proč chodit na dentální hygienu
V očích zubařů je při péči o zuby klíčový kartáček a správná technika čištění zubů, ale také používání mezizubních kartáčků. Na tom se shodují i s dentálními hygienistkami, které pacienty učí správné technice čištění. Mezi Čechy si však pravidelná návštěva dentální hygieny teprve buduje svou pozici.
Celých 76 % respondentů navštěvuje dentální hygienu méně než jednou za rok nebo vůbec. Na rozdíl od zubařů tak mají dentální hygienistky vyšší kapacitu a mají na prevenci více času. „Určitě by pomohlo, kdyby péče dentálních hygienistek byla hrazená zdravotní pojišťovnou. Je vždy lepší alokovat peníze do prevence, v tomto případě hygienistce, než deset tisíc zubaři za zákrok. Ale zatím to takhle neplatí,“ říká Pavel Smažík.
Studie ukázala na viníky i cestu ke zdravým zubům
Čím méně k zubaři chodíme, tím jsou naše zuby méně zdravé. A čím méně zdravé zuby máme, tím více se zubaře obáváme. Roztočí se spirála obav, a právě strach spolu se špatnou péčí o chrup je to, co naše zuby kazí.
„Průzkumem jsme chtěli přinést pohled zubních profesionálů na pacienty a opačně. Výsledky jednoznačně ukázaly, že alfou i omegou zdravých zubů je prevence a správná péče o dutinu ústní. Potvrdilo se, jak je zcela zásadní používání mezizubního kartáčku, které je stále opomíjeno,“ dodává stomatolog Pavel Smažík.
Platí tedy jednoduchá rada: zdravý zub vyžaduje správnou techniku čištění zubů, používání mezizubního kartáčku, dvakrát ročně návštěvu u stomatologa (neplatí, že od 2022 je pojišťovnou hrazená jen jedna návštěva) a více času na prevenci u dentální hygienistky.
Odborná spolupráce:
MUDr. Pavel Smažík
Zakladatel firmy Dentamed, která se zabývá dodávkou potřeb a služeb pro stomatologii, majitel značky Herbadent, výrobce bylinných produktů pro péči o zuby. Předseda asociace Czechdent, která sdružuje firmy v oblasti potřeb pro stomatologii, viceprezident ADDE, evropské zastřešující organizace.
ČLÁNKY DO MAILU