Podle aktuálního průzkumu padne nejvíc našich prostředků na nájem a energie, zanedbatelných není ani jedenáct procent z výplaty, které projezdíme v autech a tramvajích, ovšem celou jednu pětinu svých výdělků v obchodech směňujeme za potraviny.
Nejnovější průzkum se pak zaměřil na výši útraty za konkrétní potraviny a do hloubky se věnoval spotřebě chleba a pečiva.
Za sport moc neutrácíme, to jídlo pročistí naši peněženku
Tři a půl tisíce českých a slovenských domácností se zapojily do průzkumu o nákupním chování domácností, který představila agentura GfK. Ta tento průzkum provádí od roku 2012 a lze říci, že se v našem chování z dlouhodobějšího pohledu nic moc nemění.
Naším největším výdajem zůstává nájem, na druhém místě je jídlo a třetí pozici si drží ostatní služby a zboží. Sport má až páté místo, tabák a alkoholické nápoje jsou (možná překvapivě) až na místech posledních. Podle průzkumu za tyto položky prý utratíme jen tři procenta z výplaty. Rozdíly v nákupech loňských a letošních najdeme, až když se zaměříme na konkrétní položky v nákupním vozíku.
Nákup mléčných výrobků a masa mírně klesá
Třetina z nás za nákupy stále, stejně jako loni, vyráží do hypermarketů typu Tesco, Globus, Kaufland, Hyper Albert, Makro. Druhými nejnavštěvovanějšími v pořadí jsou diskontní řetězce jako Penny Market či Coop, třetí jsou supermarkety jako Super Albert či Billa.
Pokud se podíváme průměrnému zákazníkovi do košíku, najdeme tam nejčastěji čerstvé a chlazené potraviny, dále nápoje, polotovary a sladkosti. Bližším prozkoumáním nákupu zjistíme, že za maso utrácíme třicet pět procent, za mléčné výrobky dvacet sedm procent a za pekařské výrobky sedmnáct procent svých výdajů. Ve srovnání s rokem předchozím si nelze nevšimnout mírného odklonu od mléčných výrobků a masa ve prospěch čerstvého ovoce a zeleniny. Právě zde mohou sehrávat moderní trendy ve výživě směřující k vitariánství či veganství.
Chleba kupujeme méně, říká průzkum. Řemeslní pekaři nesouhlasí
Průzkum roztřídil peníze z výplatních pásek dokonale. Tisíce lidí přiznaly, za co a kde utrácejí své peníze, protože ale průzkum cílil především na spotřebu konkrétních druhů pečiva, získal i odpovědi na otázky, jaké konkrétní pečivo kupují čím dál raději.
Spotřeba chleba od roku 1950 velmi prudce klesá, jeden obyvatel České republiky tehdy snědl ročně kolem devadesáti kilogramů chleba. Dnes mluvíme o čtyřiceti kilogramech na hlavu a rok. Jistě je to dáno výrazně větší šíří sortimentu slaného pečiva, ale, a to výživáři nebudou slyšet rádi, i kvůli vzrůstající oblibě sladkého pečiva – vydáme za něj až dvacet osm procent z výdajů za pečivo. A tento podíl stále roste; u chleba jde o dvacet sedm procent, ale podíl stále klesá.
Vzhledem k tomu, že v průzkumu většina lidí přiznala, že nakupuje v hypermarketech, zajímalo nás, jaká je situace u menších pekařů. Zda i oni cítí nárůst prodeje sladkého pečiva v neprospěch chleba. „U velkých strojových pekáren a řetězců tomu tak je, ale u nás – ručních pekáren – to tak není, naopak stoupá tento podíl, protože vyrábíme kvalitnějších chléb, pečivo a kroucené rohlíky,“ vysvětluje Richard Kabát z Pekárny Kabát. Dramaticky situaci nevidí ani turnovský pekař Jiří Mikula z Pekárny Mikula: „V našich prodejnách prodáváme obou druhů pečiva stejně, myslím, že oslovujeme hlavně tradiční zákazníky, kteří jsou nám věrní.“
Stoupá poptávka po speciálních chlebech
Když už si chleba přece jen koupíme, tak jde prý o ten klasický konzumní (85 %), podíl na celkových výdajích za nákup pečiva však pozvolna navyšují speciální chleby a chleby balené. „Ano, souhlasím, že zákazníci vyžadují speciality, z mého pohledu jde spíše o to, zda se nové speciality uchytí u zákazníků dlouhodobě. Vzhledem k tomu, že jsme tradiční pekárna, tak na prodejnách významně převažuje prodej nebaleného chleba,“ říká Jiří Mikula a upřesňuje: „U nás se nejvíce prodávají housky, chleby a koláče.“
U Kabátů zas frčí koláče, rohlíky a tmavé brusinkové bagety, co se týče menších gramáží speciálních chlebů, ty se prý prodávají víc, ale musí být něčím zajímavé – v nabídce mají proto chléb křupavý, olivový, ořechový nebo špaldový se záparou. „Co se baleného chleba týče, nemohu potvrdit jeho rostoucí tendenci, u nás si lidé kupují čerstvý chléb,“ vysvětluje Richard Kabát.
ČLÁNKY DO MAILU