Dětské botičky - špatná volba ovlivní způsob chůze na celý život

Chystáte se s ratolestí na nákup obuvi a bojíte se, abyste vybrali správně? Podle jakých kritérií bychom dětskou obuv vlastně měli vybírat a na co bychom neměli zapomenout? A kdy vůbec dítěti koupit jeho první botičky?

Kdy je čas na první boty?

Péče o dětskou nohu, to není jenom obuv. Na vývoj nohy má vliv řada faktorů – například správná hygiena, stříhání nehtů, správné obouvání i zatěžování končetin. „Dítě musí začít chodit samo a nezačne dříve, dokud jeho kostra, vazy a svalstvo není k tomu způsobilé. Stavěním dítěte na nožičky, když ještě samo nechodí, dítěti škodí,“ upozorňuje RNDr. PAVLA ŠŤASTNÁ, Ph.D. na stránkách České kožedělné a obuvnické asociace.

Jak uvádí Doc. MUDr. VÁCLAV SMETANA v časopisu D- test: „S prvním postavením v postýlce a pak stykem s rovnými terény bytu začíná proces celoživotního vývoje nohy s možnými chybami a následky pro celý život.“ 

Rodiče dříve nebo později začnou řešit otázku, kdy by vlastně měli dítěti koupit jeho první botičky. „První obuv s klidem kupte dítěti až tehdy, když začíná trávit převážnou část dne na vlastních nohou a především, začíná-li chodit ven,“ radí odborníci od Bati. Dnešní maminky mají často sklon pořizovat obuv dětem příliš brzy – možná z důvodu nezkušenosti či s ohledem na módu.

Věková hranice pro první boty je tedy různá a závisí na individuálním vývoji dítěte, může se pohybovat v rozpětí zhruba od šesti do třinácti měsíců, nebo i později. Při výběru je důležité věnovat pozornost z hlediska materiálu (pevnost, ohebnost, pružnost) i tvaru. Obzvláště zpočátku je třeba zajistit nohu správně tvarovanou obuví nad kotníky.

Jaké boty jsou vhodné pro děti?

Důležitý je vhodný materiál – kůže nebo plátno, které jsou vzdušné. Boty by měly být opatřené dostatečně hustým a hlubokým vzorkem, aby neklouzaly. Vnitřní stélka má být měkká, ale zajistit i dostatečnou oporu pro klenbu nohy a patu. Botky musí mít dostatečný prostor v prstní části.

Nejmenším dětem se doporučují boty kotníčkového střihu, šněrovací, uzavírané na sponu či suchý zip. Patní část svršku u dětské obuvi musí být vyztužena tuhým opatkem. Pro jarní a letní sezónu jsou ideální otevřené a polootevřené botky (sandálky), v nichž se nepotí noha.

Autor: Isifa.cz

Co se týká podpatku, měl by být co nejnižší se širokou základnou pro udržení stability. Naprosto nevhodné jsou boty na vysokém, úzkém či pouze úzkém podpatku, ale nedoporučují se ani boty zcela bez podpatku.

Na nákup bot jděte s dítětem

Zkoušení obuvi dítěti může být někdy opravdu náročný úkol. Ratolest vám neřekne, jak mu bota sedí a zda se v ní cítí dobře, takže musíte dát na své uvážení a rady personálu. Nechat potomka doma a vybrat obuv jen podle číselných údajů ale není dobrým řešením.

„Obuv kupujeme zásadně s tím, komu je určena. Kupovat obuv dopředu, bez zkoušení, se nevyplácí. Číslování velikostí se mnohdy různí, někdy neodhadneme růst dítěte. Nohu dítěte vždy měříme na „šablonách“, které mají správně vedené obchody k dispozici,“ říká ortoped Václav Smetana.

Zapomeňte na větší boty s tím, že dítě do nich doroste

Boty nejsou laciná záležitost, obzvlášť ne ty kvalitní, a někteří rodiče koupí boty raději o trochu větší, než je skutečná velikost nohy. To se ale rozhodně nedoporučuje, protože velké boty mohou narušit optimální vývoj chodidel a ovlivnit způsob chůze. S tím už se pak dá později těžko něco udělat a napravit. A kromě toho způsobují větší boty puchýře a odřeniny.

Autor: SXC

„Dbáme na to, aby podle velikosti nohy dítěte byla délka stélky o 7 až 10 mm delší – ne více! Nemyslíme ani tak na budoucí růst, jako na to, že prsty musejí být volné a nesmějí narážet na špičku svršku (tedy kaple),“ upozorňuje Václav Smetana.

Vybrat dětskou obuv není hračka

Krátká dětská obuv způsobuje deformaci prstů, v dlouhé botě není noha správně fixována a dítě zakopává, v příliš široké botě noha klouže dopředu a je vyvíjen tlak na prsty, úzká obuv zase brání krevnímu oběhu, vede k otlakům a deformaci přední části nohy.

Zdá se, že vybrat optimální dětskou obuv není vůbec jednoduché, což jistě potvrdí všichni, kdo s tím mají osobní zkušenost. Nehledě na to, že malého zákazníka to pravděpodobně nebude ani trochu bavit. Zřejmě bude třeba vyzkoušet několik párů obuvi, než se najdou ty nejvhodnější botky. I obuv stejného čísla se liší jak ve velikosti, tak v šířce a dalších vlastnostech a nelze se tedy spoléhat pouze na údaj o čísle.

Dalším důležitým aspektem při výběru botiček je přirozeně i cena. „Dceři kupuji boty vždy v prodejnách obuvi a určitě bych ji neobula do botiček od Vietnamců,„ říká třiatřicetiletá Pavlína. Klasickým prodejnám důvěřuje: “Myslím, že v obuvi se snad prodává zdravotně nezávadná obuv, takže pak už vybírám podle vzhledu a samozřejmě i ceny. Proč kupovat botky za plnou cenu, když je můžu koupit o polovinu levněji třeba v loňské kolekci?“

Rady pro nákup a obouvání dětí

RNDr. Pavla Šťastná, Ph.D. uvádí na stránkách České obuvnické a kožedělné asociace následující:

• Pravidelně kontrolujte, zda dítě z obuvi nevyrostlo. U batolat doporučujeme 1× měsíčně, u předškoláků a mladších školáků za 2 až 3 měsíce, u starších školáků za 4 až 5 měsíců, u 15letých až 20letých jednou za půl roku.
• Nové boty kupujte včas, když je to zapotřebí. V souladu s růstem nohou platí – čím menší dítě, tím více párů za rok. Poškození nohou vzniká, jestliže trvale nosíme krátkou obuv.
• Žádná obuv se nepoddá do délky a pouze obuv z přírodních materiálů povolí do určité míry do šířky.
• Dbejte na to, aby děti nosily obuv podle účelu, ke kterému byla vyrobena. Sebepohodlnější sportovní gumotextilní nebo celogumová obuv se nehodí k celodennímu nošení.
• Nekupujte obuv na tržištích a dětských burzách, nenechávejte děti nosit boty po starších sourozencích.
• Dětské noze neprospěje ani nošení opotřebované obuvi se sešlapanými opatky a patníky, s prošlapanými podešvemi a devastovanými podšívkami a stélkami. Čím levnější obuv byla dětem koupena, tím častěji se její stav musí kontrolovat.
• Prohlížejte pravidelně, jak dítě obuv opotřebovává. Prohlížením obuvi poměrně snadno zjistíme první příznaky deformací nohou.
• Nepodceňujme přezouvání. Na přezouvání doporučujeme sandálovou obuv s tvarovanou stélkou, ve které se noha dítěte nepotí a která zabraňuje namáhání nožní klenby.

Zdroje:
http://www.co­ka.cz/
http://www.ba­ta.cz/
časopis D-test 10 – 11/2001, http://www.dtes­t.cz/