Supermarket Mana otevřela nizozemská společnost Ahold v tehdejším Československu ve čtvrtek 6. června 1991. Obyvatelé Jihlavy se stali zákazníky prvního zahraničního řetězce, který začal podnikat na území České republiky. „Ačkoli ještě před otevřením v době rekonstrukce lidé zvědavě nakukovali přes výlohu, vůbec jsme netušili, jak budou reagovat a jestli se jim bude úplně nový typ obchodu líbit. Pohled na zástupy lidí hned první den ale mluvil za vše,“ vzpomíná manažer prodejny Martin Hildemann, který pro Ahold pracuje celých pětadvacet let a dnes se stará o oblast bezpečnosti.
V roce 1998 se k supermarketům připojil první český hypermarket Hypernova v Praze-Čestlicích. O rok později už mohli zákazníci vídat supermarkety pod dnes dobře známým názvem Albert. V roce 2005 převzal Ahold na českém trhu padesát sedm prodejen společnosti Julius Meinl, v roce 2014 pak došlo k akvizici obchodů řetězce Spar. Dnes Ahold v ČR zaměstnává na sedmnáct tisíc lidí a více než tři stovky supermarketů a hypermarketů Albert, které provozuje, najdou zákazníci ve všech krajích.
Co se změnilo během čtvrtstoletí
Podle průzkumu společnosti Ahold dnes Češi oproti počátku 90. let v obchodech nejvíce oceňují šíři sortimentu, dostupnost zboží a výběr platebních metod, konkrétně možnost platit za nákup nejen v hotovosti nebo kartou, ale také stravenkami, a to i elektronickými, či poukázkami. Do obchodů dnes zavítá průměrný Čech přibližně 2–3× týdně a při výběru potravin je dle průzkumu víc než kdy dříve podstatný zdravý životní styl. Zatímco v minulosti byl tento aspekt rozhodující jen pro pětinu zákazníků, nyní se jím řídí téměř polovina, nebo to alespoň uvádějí.
Změny v průběhu čtvrtstoletí zaznamenal také obsah nákupního košíku. Mluvčí Aholdu Barbora Vanko uvádí jako příklad minerální vody. Na začátku devadesátých let jich průměrný Čech vypil přibližně šestnáct litrů za rok, během pětadvaceti let se však toto číslo vyhouplo až na padesát pět litrů ročně. Lidé také mnohem více nakupují tropické ovoce. V minulosti byla průměrná roční spotřeba devatenáct kilogramů, zatímco nyní si průměrný Čech dopřeje třicet jedna kilogramů pomerančů, kiwi či banánů. „Zákazníci mají rádi novinky. Pokud je prodej speciálního sortimentu navíc podpořen i bližšími informacemi o produktech, vidíme z jejich strany velmi pozitivní reakce. Díky tomu roste prodej produktů, které před pár lety téměř nikdo neznal. Avokádo, cuketa, lilek, řapíkatý celer nebo dýně jsou tak dnes již běžnými položkami nákupu českého zákazníka,“ říká Slavomíra Havlinová, manažerka nákupu sortimentu ovoce a zeleniny obchodního řetězce Albert.
Vzrostla také obliba těstovin a rýže, které Češi oproti roku 1991 zkonzumují téměř dvakrát tolik. Preference se změnily i u masa – oblibu si získalo především kuřecí maso, kterého si podle dat Českého statistického úřadu dopřejeme téměř pětadvacet kilogramů za rok.
„Naopak stálicemi nákupních košíků jsou rohlíky a chleba. Albert byl vůbec prvním obchodním řetězcem v ČR, který navázal spolupráci s regionálními pekaři,“ uvádí mluvčí. Dnes jich prodejny zásobuje šest desítek. Obchody tak nabízí toto typické české pečivo s malými odlišnostmi, na které jsou zákazníci jednotlivých regionů zvyklí. „Víme, že pro zákazníky je ten jejich místní chléb vždy regionálním klenotem, a jsme proto moc rádi, že jim ho ve spolupráci s našimi lokálními dodavateli můžeme v obchodech Albert nabídnout,“ doplňuje Milan Mrázek, manažer nákupu pečiva obchodního řetězce Albert.
Zdroj: TZ Ahold
ČLÁNKY DO MAILU