Statistika je neúprosná a Češi jsou podle čerstvých čísel druzí největší alkoholici mezi Evropany. Roční spotřeba alkoholu na hlavu to potvrzuje: před námi už jsou jen Rusové, nikdo jiný v Evropě tolik nepije.
V Česku je podle odhadů lékařů celkem tři čtvrtě milionu alkoholiků. Nepočítáme-li děti, je každý desátý z nás závislý a měl by se léčit.
Jenže v léčebnách je nedostatek místa, někde se na přijetí dokonce i týdny čeká. Takže oficiálně protialkoholními léčebnami projde jen necelých 14 tisíc závislých ročně. Pouhý zlomek toho, kolik lidí by pomoc skutečně potřebovalo.
Mimo jiné právě proto nyní vzniká v Česku unikátní projekt: soukromá léčebna závislostí – Dům na cestě k abstinenci s názvem Emblema. A otevírá se už za týden. „Jde o úplně nový typ léčebny a nový systém léčby, který u nás ještě neexistuje,“ říká adiktoložka a manažerka léčebny Monika Plocová.
„Na základě zahraničních zkušeností s léčbou závislostí na návykových látkách jsem vytvořila systém intenzivní režimové léčby v délce trvání třiatřiceti dnů,“ říká Monika Plocová. „A co je nejcennější: všichni terapeuté, kteří budou klientům pomáhat ze závislosti, si také prošli stejnou zkušeností. A vyléčili se,“ dodává.
Propila jsem se na dno
Platí to i o samotné manažerce Domu Emblema. „Do svých třiatřiceti jsem žila běžný život. Když jsem byla na přelomu let 1999 a 2000 hospitalizována v Psychiatrické léčebně se závislostí a silnými depresemi, nastal nejhorší okamžik mého života. Propad na lidské dno a hlavně na nejhlubší dno sama před sebou. Jen těžko jsem si dokázala představit cestu zpátky,“ vypráví.
Její cesta k alkoholu začala na mateřské. A jak dnes říká – nic se neděje náhodou.
„Už vím, že mi tehdy od života přišla výzva v té nejtvrdší podobě. Pokud chci žít, musím něco změnit. Tehdy jsem byla donucena se poprvé v životě na pár týdnů zastavit a přemýšlet o sobě. Začít naslouchat svým pocitům, které jsem do té doby potlačovala. Díky tomu jsem objevila svou duši a snad získala životní pokoru. Objevila jsem také lásku k lidem a toto poselství chci předávat dál,“ vysvětluje žena, která už závislým pomáhala v Psychiatrické léčebně v Bohnicích a jež už léta abstinuje.
Čtěte také: Na ideální drogu se teprve čeká
Ona to dokázala. A chce nyní pomáhat těm, co jsou na tom stejně jako kdysi ona.
Nikdo jiný totiž nedokáže tak dobře pochopit pád alkoholika na dno, kolotoč jeho výčitek, ranních probuzení bez znalosti toho, co bylo před tím, noční třesy, deprese, strach z toho, co bude, nutkání dát si skleničku. Jen jednu, pro dnešek, vždyť přece jedna ještě vůbec nic neznamená…
„Je příšerné utápět se ve výčitkách svědomí a být na to sám…“ dodává Plocová. Sama to zažila. A neuměla odpovědět na otázky svých nejbližších: Proč. Proč to dělá? Pomohla jí teprve léčebna a fakt, že si najednou byla nucena sama odpovídat na to, v čem se "babrat“ nechtěla, a tak to raději zapíjela.
Každému, kdo má pocit, že je na svůj problém sám a nezvládne ho, v domě Emblema poradí a pomohou ti, co si prošli stejným peklem. Kontakt je: www.dumemblema.cz.
ČLÁNKY DO MAILU