Pozn. red. Další příležitost k účasti na webináři je ve čtvrtek 21. 10. 2021, více informací na facebookové události: Radkin Honzák: Psychosomatika | Webinář.
Psychiatr Radkin Honzák více než padesát let hledá zákonitosti zdraví a nemoci. Je přesvědčen, že brát biologické faktory stejně vážně jako velmi obtížně měřitelné faktory sociální a psychologické a eventuálně téměř neuchopitelné faktory duchovní či spirituální je důležitým doplněním pohledu medicíny na člověka. Ten je v současnosti považovaný za čistě biologický preparát.
Psychosomatická diagnóza, jakkoliv přesná, stále představuje pro pacienta „poloviční diagnózu“, něco, co mu rodina neuvěří a co neumí jednoduše vyléčit užitím tabletky. Výsledky svého celoživotního zkoumání představí odborník ve čtvrtek 22. dubna v online přednášce, v rozhovoru přibližuje základní principy psychosomatického přístupu:
Co konkrétně znamená pojem psychosomatika a jaké jsou její principy?
Psychosomatický přístup v současném pojetí je důsledným přístupem bio-psycho-sociálním, ti ortodoxnější z nás přibírají i spiritualitu. V praxi to znamená požadavek, aby byly vzaty v potaz nejen faktory biologické, jak to dělá biomedicínský koncept, ale také faktory psychologické a sociální. Rodíme se obdařeni nějakým temperamentem, který nás sice osudově nepředurčuje k nějaké chorobě, ale činí nás rizikovějšími. Žijeme ve vztazích, které jsou sice nehmotné, ale jsou reálné a nějak působí na celý náš organismus.
Způsob, kterým umíme psychologicky zpracovat náročné situace, je jakýmsi rozcestím, na němž se rozhoduje, půjdeme-li cestou klidu, nebo cestou stresu. Že chudoba je stav, který působí nepříznivě na zdraví, věděl už v devatenáctém století německý lékař rudolf Virchow. Vlivů z psychosociální oblasti je mnoho a jsou-li významné, je logické, že by se měly také řešit, nejen předepsat lék.
Mění se postupně přístup pacientů, ale i medicínských profesionálů k psychosomatice?
Mezi lékařkami (hlavně) i mezi lékaři nejrůznějších oborů zájem o psychosomatický přístup vzrůstá, ne však tak rychle, jak by bylo žádoucí. Pacienti si zvykají pomalu – biomedicínsky orientovaný doktor se ptá na příznaky a lidé nejsou zvyklí, že by se staral také o jejich emoční nebo vztahové problémy. Jeden z kolegů vyprávěl, jak se zeptal nemocného s vysokým krevním tlakem, jestli nemá nějaké stresy, a ten se rozčílil, že není u psychiatra.
V čem spočívá léčba psychosomatických diagnóz?
My nemáme specifické diagnózy, psychosomatický přístup by měl naskočit všude, kde lékař vidí jako součást rozvoje nebo komplikací také psychosociální faktory. Dnes víme, že původce vředové choroby žaludku a dvanáctníků je Helicobacter pylori. Ten má v sobě polovina populace. Ne všichni ale onemocní. Na druhé straně je více než deset procent nemocných s touto chorobou, u nichž se Helicobacter neprokáže. Tam by se pozornost měla zacílit na jiné než pouze biologické poměry.
Pak je tu, pravda, řada zdravotních problémů označovaných jako „somatizační“, kde jde vlastně o projev emoce. Emoce jsou totiž primárně tělesné stavy a „do divadla vědomí jsou překládány jako pocit,“ jak říká jeden z předních odborníků, Antonio Damasio. Když se lekneme, buší nám srdce. Ale to může bušit, i když jsme trvale úzkostní, což považujeme za standard. Zneklidňující tělesný doprovod už ne, a tak s tím jdeme k doktorovi. Dost přesný přehled přinášejí lidová úsloví: „nemůžu to spolknout“, „leží mi to v žaludku“, „je mi z toho na zvracení“, a tak dále. Jenže takový dráždivý tračník pak jeho majiteli dělá problém.
Jaké choroby nejčastěji zapříčiňuje špatný psychický stav?
Je to velmi individuální. Dva lidé se zlomenou nohou mohou prožívat svůj stav zcela odlišně. Buď jako ne příliš luxusní dovolenou, nebo jako životní tragédii. Hůře se zvládají všechny chronické nemoci, které mění potřeby, přinášejí tělesné příznaky a vyžadují různá omezení. Kruté jsou ušní šelesty. Infarkt i rakovina přestávají být tak hroznými strašáky, jakými byly za mých začátků. Covid přinesl nárůst depresí a úzkostných poruch jenom tím, co vše bylo nutné, nebo naopak zakázané, a postcovidové obtíže se objevují u části uzdravených pacientů a přetrvávají i měsíce.
Jsou k psychosomatickým onemocněním někteří lidé náchylnější než ostatní?
Osobnostní profily jsou zkoumány po tisíciletí z nejrůznějších hledisek, počínaje čtyřmi Hippokratovými temperamenty, přes extroverzi a introverzi a další. Jednou z moderních metod je široce používaná „Velká pětka“. Tam je prokazatelně spojena kategorie „neuroticismu“ s větší nemocností. Nejen neurotickými obtížemi a depresí, ale všemi tělesnými neduhy.
Jak pracovat s psychosomatickou diagnózou? Nedochází u pacientů k určitému efektu bludného kruhu, kdy je choroba stresuje, kvůli tomu je jim ještě hůře, což je opět stresuje o to víc?
Jak správně uvažujete, „bludný kruh“ je problém všech nemocí. Protože obtíže vyvolávají diskomfort, ten zhoršuje kvalitu života a tím zvyšuje pohotovost ke stresu. Stres není, když na mě někdo řve nebo když mám starosti, to je stresor. Stres je to, co se odehrává v organismu, jsou to reakce metabolicky náročné, protože stres byl prapůvodně určen k záchraně života, tak se při něm nešetří, ba právě naopak plýtvá, a navíc je spojen se změnami v imunitě, které působí škody na vlastním organismu.
Je původcem psychosomatických onemocnění stres? Co můžeme udělat, abychom ho lépe zvládali?
Zvládání stresu je umění, které začíná v dětství nácvikem frustrační tolerance neboli schopnosti umět si odepřít různá potěšení a umění snášet různé obtíže. Ten nácvik by měl začít hluboko v předškolním věku a neustávat. Třináct bobříků a orlí pera byly užitečné metody ve školním věku a počátku dospívání. V literatuře najdeme plno návodů, jak zvládat stres, a pravděpodobně to zásadní a nejdůležitější je uvědomění, že moje ego není střed vesmíru. V tom nám může být vzorem dalajláma a jeho poučky. Nezanedbatelná není ani víra a religiozita obecně.
MUDr. Radkin Honzák, CSc.
Český psychiatr, publicista a pedagog. Na svém úspěšném blogu se vyjadřuje k současnému dění a je autorem vícera populárně-naučných knih o psychologii. Vystudoval všeobecné lékařství na Univerzitě Karlově v Praze. Zabýval se výzkumem výživy, spánku a stresu. Později se specializoval na psychiatrii, psychoterapii a psychosomatický přístup. Byl členem etické komise CAHBI ve Štrasburku, vedl Oddělení lékařské psychologie, psychoterapie a psychosomatiky 1. LF UK, působil na katedře psychiatrie IPVZ a také v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích.
Online webinář Psychosomatika se koná ve čtvrtek 22. dubna 2021 od 18. hodin.
ČLÁNKY DO MAILU