Na počátku druhé poloviny 20. století si úředníci britských pojišťoven všimli souvislosti mezi smrtelným úrazem horníka a následným zdravotním stavem jeho manželky. Ta posléze umírá dříve než stejně stará žena vdaná za žijícího horníka. Všimli si i řetězení různých nepříjemností. Negativní události v lidském životě jako by přitahovaly jiné nepříjemnosti.
Zátěží jsou i úspěchy
Data podrobili odborné analýze T. H. Holmes a R. H. Rahe. Na tomto základě vytvořili tabulku stresových životních událostí. Ke každé z nich přiřadili počet bodů odpovídající s tím spojené zátěži. Zdůraznili: „Zátěží nejsou jen tragédie a nepříjemnosti. Negativní dopad na člověka mají i úspěchy, ba i záležitosti považované za ryze kladné i vytoužené.“
Součet bodů za poslední dva roky:
150 – 200 bodů – skupina mírně ohrožená stresovými vlivy
200 – 300 bodů – skupina ohrožená stresovými vlivy
nad 300 bodů – výrazně riziková skupina
Spolu s mimořádnou pozorností vyvolala škála kritiku. Neodráží např. velký rozdíl mezi úmrtím blízkého člověka tzv. sešlostí věkem a úmrtím rodiče, jehož malé děti osiří. Stejně tak je např. rozdíl mezi dopadem nástupu trestu u protřelého recidivisty a u intelektuála zvyklého na vysoký životní standard a kulturní podněty. Další kritika se zaměřuje na preferenci „viditelného a prokazatelného“ u událostí oproti skrytým stresům např. morálního selhání. Nepřihlíží se tu k pocitům viny, špatného svědomí. Je také rozdíl mezi prožitky stejné události v mládí a ve stáří.
Drobné stresy se sčítají
Obecně je přijímán fakt sčítání se drobných stresů. Ty se mohou v některých případech zvýšené citlivosti i násobit.
Modernější je De Meusova škála z poloviny osmdesátých let 20. století.:
Hodnocení součtu bodů je obdobné jako u Holmese a Raheho.
Čtěte také: Svatba - noční můra nejkrásnějšího dne
M. Dores a E. Siegal výzkum závažných životních událostí zaměřili na silné stresory. Tj. takové, které mohou stabilitu psychického stavu osobnosti podstatně rozkolísat. Eventuální následné stresy pak působí na tomto pozadí. V souhrnu nastává zvlášť závažný dopad. Sem patří:
- smrt partnera
- rozvod
- smrt blízkého člena rodiny
- svatba – pozitivní stres
- odchod do důchodu
- změna finanční situace
- vězení
Na základě praxe v manželské poradně bych v současnosti na prvních místech obsáhlejší tabulky ponechal „velké“ stresory dle M. Dorese a E. Siegala. To s výjimkou svatby.
Kupodivu v žádné z uvedených škál není diferencováno mezi vytouženým sňatkem a tím, kdy se snoubenci „musí“ vdávat a ženit bez hlubšího vztahu. Dále není diferencováno mezi zátěží z tzv. velké a malé svatby.
Nad úrovní odchodu do důchodu je vhodné zařadit ztrátu práce i dlouhodobé obavy z podobného stavu. Žebříček stresů by bylo vhodné doplnit i o stav po odhalené nevěře. U řady osob patří mezi těžké stresy „ztráta“ dětí po rozvodu. Za pozornost by stál i gender rozdíl mezi dopadem střídavé péče o děti na otce a na matku.
Přečtěte si: Střídavá péče není žádná idyla, ale každodenní dřina
Dítě žije rodiči. Nezapomeňte na to
Bez větších výhrad je přijímáno následující „Bodové hodnocení stresových situací školáků“ podle M. Stoppardové:
Výsledky
Méně než 150 bodů v posledním roce – průměr, zdaleka ne vždy optimální
151–300 bodů v roce – nadprůměrná zátěž. Zvýšená pravděpodobnost stresových poruch chování i spánku.
Nad 300 bodů – míra poruch chování bude zřejmě natolik intenzivní, že vyžádá odbornou péči.
Pozoruhodné je, jak dítě „žije rodiči“. Z 12 nejzávažnějších stresorů jich jedenáct bezprostředně souvisí s otcem, matkou nebo oběma. I zde by bylo zajímavé, jak na dítě dopadá fakt střídavé péče.
Jisté je, že předchozí životní události mají souvislost s aktuálním chováním jedince. Zátěží jsou nejen negativní, ale i kladné události. Jejich bodované žebříčky mají orientační hodnotu. Ze zjištěných výsledků vyplývá nutnost lékařské či psychologické pomoci. A to i tam, kde bychom to nepředpokládali.
Čtěte dále: První pomoc při duševní krizi
ČLÁNKY DO MAILU