Ptačí chřipka: přenos z masa či vajec nehrozí, nákaza přímo od ptáků je vzácná

Ptačí chřipka je virové onemocnění šířící se mezi ptáky. Postihuje jak volně žijící ptáky, tak i drůbež, jako slepice, krůty, kachny a husy, ale i jiné ptáky chované v zajetí. Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu jednoho až dvou dnů. 

V České republice jsou podle údajů Státní veterinární správy první čtyři ohniska ptačí chřipky H5N1 v letošním roce. Nacházejí se ve čtyřech  různých krajích: Středočeském, Ústeckém a Královéhradeckém. Dvě ohniska jsou v malochovech, jedno v komerčním velkochovu drůbeže. 

První z letošních ohnisek je ve velkochovu krůt Farma Druhaz v Sedlčanech ve Středočeském kraji. Další ohnisko se nachází v obci Velká Bukovina na Děčínsku. Třetí ohnisko je v obci Kozojedy na Jičínsku v Královéhradeckém kraji. Dnes k nim přibylo výskyt ve velkochovu nosnic v obci Brod nad Tichou na Tachovsku. 

Může se člověk nakazit ptačí chřipkou? 

Riziko přenosu na člověka je nízké, přenos z volně žijících ptáků zatím nebyl od roku 1997 popsán. Současná forma viru je schopna infikovat člověka pouze ve výjimečných případech, a to při úzkém styku s napadenou drůbeží. Lidé by se měli vyvarovat všech zbytečných kontaktů nejen s podezřelými zvířaty, ale i s jejich trusem a peřím, stojí v doporučení ministerstva zemědělství. 

Nelze nicméně vyloučit, že by se lidé od ptáků nakazit mohli a že by se virus mohl dál měnit. Jde o subtyp ptačí chřipky H5N1, který může být přenosný na člověka. Riziko, že choroba zmutuje a bude mít tento potenciál, je obrovské, řekl koncem roku ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád pro web iDNES. 

Důkladný systém kontrol

Je nicméně nepravděpodobné, že by se lidé nakazili konzumací infikovaných zvířat z velkochovů. Tuzemský systém veterinárního dohledu nad bezpečností potravin je totiž velmi důkladný.

Opatření v oblasti bezpečnosti potravin jsou v Česku přísná, a minimalizují tak riziko, že by se do potravinového řetězce dostalo maso a vejce od jiných než zdravých zvířat. Důsledný veterinární dozor začíná v chovech drůbeže a veterinární kontrola zdravotní nezávadnosti veškerých živočišných produktů je dále zajišťována přes fázi jejich zpracování až po dodání konečnému spotřebiteli.

„Situaci kolem ptačí chřipky nepodceňujeme, důsledně vyšetřujeme všechny podezřelé případy, abychom omezili další šíření nemoci. Je třeba, aby chovatelé byli nadále ostražití,“ řekl už dříve šéf Státní veterinární správy.

Lidé se konzumace masa či vajec obávat nemusí, říkají také veterináři. Vedle důkladných kontrol navíc není nikde ve světě znám případ, kdy by se člověk prokazatelně nakazil konzumací drůbežích produktů.

Všechny doposud známé případy přenosu ptačí chřipky ze zvířat na člověka souvisejí s přímým kontaktem s nakaženými zvířaty.

„U českého masa a vajec máme navíc celý proces výroby pod trvalým dohledem, od chovu přes jatka až na pulty obchodů. Doporučil bych tedy všem spotřebitelům, aby dávali přednost tuzemským produktům,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Spotřebitelé by také podle ministra měli dodržovat správné kulinářské postupy, maso dostatečně tepelně upravit a dodržovat základní pravidla hygieny.

Jak probíhá veterinární dozor

I v nelehké době koronavirové pandemie zajišťuje stálý veterinární dozor nad výrobou potravin živočišného původu zhruba 500 úředních veterinárních lékařů a 300 veterinárních techniků – pracovníků Státní veterinární správy.

Přečtěte si také:

Antibiotika přestávají fungovat na zdánlivě banální infekce plic či močových cest

Každý porážený kus je zkontrolován před porážkou i po ní tak, aby do obchodů či ke zpracování putovalo pouze maso ze zdravých zvířat. Závadné kusy či partie veterinární dozor vyřazuje tak, aby nebylo ohroženo zdraví konzumentů.

Systém v EU je nastaven tak, že obchod s produkty a zvířaty z tzv. ochranných pásem a pásem dozoru (vymezených kolem chovů, kde byli nalezeni nakažení ptáci – až 10 km kolem infikovaného hospodářství) je povolen pouze za přísných veterinárních kontrol. Dovozy ze třetích zemí, na jejichž území se nákaza vyskytne, do EU jsou zcela zakázány.

Při potvrzení nákazy v chovu je drůbež v chovu okamžitě likvidována, rovněž je z takového hospodářství zničeno drůbeží maso a vejce, které byly vyprodukovány po datu pravděpodobného zavlečení nákazy do hospodářství.

Zemědělci dostanou peníze

Nákazová situace je podle odborníků docela vážná. Tempo, jakým nová ohniska nákazy přibývají, se zrychluje. Přijímání razantních opatření a dodržování nařízených mimořádných veterinárních opatření je tedy zásadní i s ohledem na zdraví lidí.
Zaznamenal jsem některé případy, kdy malí chovatelé porušují mimořádná veterinární opatření. Chtěl bych tímto apelovat na drobnochovatele, aby vydaná opatření dodržovali. Veterináři dobře vědí, co mají dělat. Přijímají taková opatření, která minimalizují další šíření nákazy. Chtěl bych jim poděkovat, protože díky jejich přístupu se nám už v minulosti podařilo nákazu potlačit, a i nyní pro to děláme vše, co je možné, řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula. 

Mezi hlavní zásady patří přesunout chovy drůbeže do uzavřených objektů a zabránit jejich kontaktu s volně žijícími ptáky. U chovů, kde to není možné, je nutné minimalizovat riziko kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků. Vodu a krmivo musí chovatel umístit pod přístřešek a zabránit, aby se jeho drůbež dostala na vodní plochy s volně žijícími ptáky. Dalším možným opatřením je zasíťování výběhů apod.
Zemědělci mohou kvůli ptačí chřipce žádat o kompenzace, stát jim nahradí veškeré škody za utracenou drůbež. Žádost o kompenzaci škod je nutné podat do osmi týdnů ode dne utracení nebo poražení zvířat, uvedl Vojtěch Bílý, mluvčí Ministerstva zemědělství

Opatrnost je na místě

Obezřetně bychom se měli dle doporučení veterinářů chovat k případným nálezům uhynulého ptactva a drůbeže.