Půst jako dieta, očista, nebo terapie?

Podle křesťanské tradice začíná období jarního postění šest týdnů před Velikonocemi, kdy je vhodné očistit nejen mysl, ale i tělo. I nevěřící možná cítí, že po temném podzimu, konzumních Vánocích a následné únavné zimě (i když vlastně zima doopravdy zase nebyla) se hodí nastartovat a odlehčit organizmus a možná i shodit nějaké to kilo, které má přes zimu tendenci se nás vytrvale držet. Obzvlášť když brzké večery trávíme nejčastěji na gauči a s něčím vydatným po ruce. Pomůže nám jarní půst? A jak má vlastně vypadat?

Odlehčený jídelníček odlehčí tělu

Zmiňovaný půst, který drželi naši předkové, je založený na odlehčeném jídelníčku. Má to svou logiku. Ve spíži už toho po zimě moc nezbývalo, tak se strava zaměřila na brambory, luštěniny, sem tam nějakou první bylinku, klíčky. Ale hlavně se odbouraly živočišné tuky, místo masa jen sem tam ryba jako povolené postní jídlo. Samozřejmostí bylo omezení cukru a mouky – masopustní koblihy musely být zapomenuty.

Jenže dnes nikdo nechce držet půst šest týdnů, navíc se takhle omezovat. A nakonec, kde vůbec shánět všechna ta zdravá jídla? Proto jsou dnes v oblibě půsty poněkud extrémnější, založené na hladovění, omezení energetického příjmu, prolévání těla speciálními šťávami či sirupy nebo dokonce jen vodou. Slibují rychlý efekt, očistu organismu, příliv energie a ano – kýžený úbytek váhy za pár dní. Pár dní jen pro silné povahy s pevnou vůlí.

Půst o vodě? Extrém

Jedním z nejextrémnějších přístupů je konzumace jen a pouze pitné vody, jak to dlouhodobě dělá český breatharián Pavel Mácha (www.pust.cz). Že se to dá pár dní zvládnout a dokonce s pozitivními výsledky, dokládá novinářka Kateřina, která se takto postila 82 hodin. I odborníci a dietologové upozorňují, že půsty, při nichž se člověk „stravuje“ jen tekutinami, bychom neměli držet déle než tři dny – tělu pak chybí jednak energie, jednak důležité živiny.

Extrémní formy půstu hraničící s hladověním jsou pro organismus škodlivé, zejména nemocní lidé by tyto experimenty neměli podstupovat. Kateřina je zdravá a výkonná pracující matka dvou malých dětí. Svou zkušenost popisuje: „První den byl naprosto bezproblémový, neměla jsem hlad a i energie byla v normě, normálně jsem přes den pracovala, hlídala děti a večer šla s kamarádkou, která půst držela se mnou, na jógu. Druhý a třetí den jsem mohla dělat cokoli krom práce – snažila jsem se, ale bylo to tak akorát na administrativu, ne na soustavné přemýšlení. Na druhou stranu, nevadilo mi tahat děti nebo šlapat do schodů. Jen jsem chtěla hodně spát, tělo jako by začínalo hybernovat.“

Nakonec si tělo řeklo o energii o trochu dřív, než bylo v plánu. Kateřina přiznává, že poslední ráno už nemohla spát, proto se najedla o tři hodiny dříve. A nebyla to plánovaná odlehčená snídaně v podobě banánu. Jak Katka doplňuje: „Jídla si po této zkušenosti více vážím a vychutnávám si ho, ale trvalé následky na sobě nepociťuji. Sice se cítím lehčí a čistší, ale pár dní po skončení je polovina váhového úbytku zase zpátky. Navíc kamarádce bylo ke konci dost zle.“ Přesto hodnotí zkušenost kladně, jako formu sebezpytu a posilování pevné vůle. Její doporučení na závěr jsou ryze praktická: „Sežeňte si na postění parťáka, který vás podpoří. A zkuste to přes víkend, aby zkušenost nekolidovala s prací a tlakem od kolegů, kteří vás budou upozorňovat, jak špatně vypadáte a že se máte najíst.“

Očista sirupem – hubnutí jako bonus

To úřednice Petra už pět let dodržuje očistný půst podle knihy Petera Glickmana Desetidenní očista těla. Podle postupu v knize se popíjí pouze sirup a prokládá se pitím slané vody a projímavého čaje dle určeného časového harmonogramu. Podobně jako Kateřina doporučuje v době půstu změnu běžného režimu: „Poprvé jsem si vzala volno. Nevěděla jsem, co mě čeká, a taky jsem chtěla být sama se sebou a svými myšlenkami. Netušila jsem, jak bude tělo reagovat. Mít volno při půstu se mi osvědčilo a nikdy už bych podobný půst nedržela, abych chodila současně do práce. Myslím, že takováto očista by měla být ruku v ruce s časem, kdy člověk zastaví a přemýšlí trochu o sobě.“ 

Opakování v jejím případě svědčí o tom, že je s výsledky této očisty spokojená. „Cítila jsem se celkově nepohodlně. Chtěla jsem svoje tělo vnitřně rozhýbat,“ vysvětluje Petra svou motivaci. „Hubnoucí efekt byl pro mě příjemný bonus. Měla jsem radost z jednotlivých kroků, že jsem zvládla vypít slanou vodu a uvařit partnerovi oběd, aniž bych ochutnala. Beru si na půst volno, takže mám i radost z toho, že místo přemýšlení nad jídlem a jestli není prázdná lednice, mám čas na úklid věcí, do kterých se mi dlouho nechtělo. Přečetla jsem knihy, měla jsem čas na sebe. Sledovala jsem, jak se mi mění pleť k lepšímu, zmenšilo se mi bříško. S koncem půstu jsem byla na sebe pyšná, že jsem to dala.“ Pochvaluje si také příliv energie.

Půst není redukční dieta

Odborníci na zdravou životosprávu vždy varují, že diety založené na úplném vynechání nějaké potraviny, nebo dokonce hladovění, vedou akorát k poškození zdraví a jojo efektu. Přesto právě u půstů je vidina ztráty hmotnosti a zlepšení postavy jedním z klíčových lákadel. Asi to ale není nejlepší přístup.

Ostatně právě odborníci často žádné experimenty nepodstupují a stravují se zdravě a střídmě po celý rok. Petra k tomu dodává: „Delší postění bych doporučila každému, kdo najde dost odvahy a třeba potřebuje dodat sebevědomí. Tomu, kdo si potřebuje urovnat život a myšlenky. Kdo jde vyloženě po hubnutí, ten by měl spíš vyhledat výživového poradce.“

Půst má očistit, uzdravit, odlehčit našemu tělu i mysli a připravit nás na jaro. Z osobních zážitků lze vyčíst ještě jeden zajímavý efekt – úspěšné dodržení půstu přináší s sebou pocit hrdosti a zadostiučinění, dodržení přísných pravidel je vlastně takovým malým vítězstvím nad vlastní pohodlností. A možná právě o to při očistě a změně režimu jde především.